Změní ruský terorismus politiku?

Moskva. Foto Thomas Taylor Hammond, 1964

Rusové vyhodili do vzduchu v roce 2014 muniční sklad ve Vrběticích, oznámili včera Babiš a Hamáček. Zavraždili při tom dva lidi. Důkazy jsou zřejmě velmi silné, protože sankce proti Rusku vyhlásila vláda, která je v područí Putinovy marionety na Hradčanech. A loutka zároveň mlčí.

K celé věci se váže několik závažných témat:

  1. Útok měla spáchat GRU, což je ruská vojenská tajná služba.
  2. Důvody spáchání útoku jsou nejasné.
  3. Česko chce poslat z Prahy domů osmnáct ruských diplomatů, kteří jsou prý prokazatelně členy tajných služeb.
  4. Informace o pachatelích vyplavala až po šesti a půl letech.
  5. Je Hamáček ruským agentem v české vládě?

Ptejme se a rozebírejme, prozatím hypoteticky, protože nemáme v rukou informace, které mají vládní představitelé.

Ad 1 – Útok vojenské GRU

Teroristický útok na Českou republiku spáchali ruští vojáci. Máme to tedy chápat jako válečný akt? Napovídala by tomu i čerstvá ukrajinská zkušenost – napadení této země Ruskem předcházel pobyt jednoho či dvou ruských vojenských poradců na Donbasu a Krymu.

Ruská věrchuška včetně tajných služeb je ostatně již dlouho v důvodném podezření, že před druhou válkou proti  Čečensku zinscenovala v Moskvě několik teroristických útoků na vlastní obyvatele, aby mohla útok na Čečensko lépe zdůvodnit.

Ruský podnikatel a svého času vlivná osobnost z okolí ruského prezidenta Jelcina Boris Berezovskij obvinil agenty ruské Federální bezpečnostní služby ze spáchání tří teroristických útoků na obytné domy v Moskvě a Volgodoňsku v roce 1999, jejichž následkem zahynulo přes tři sta osob.

Novinářka Anna Politkovská, později zavražděná najatými vrahy, ve své knize Ruský deník napsala, že pokud bude zabita, máme hledat pachatele v Kremlu. V roce 2003 v ruském týdeníku Novaja Gazeta napsala, že jeden údajně mrtvý člen čečenského komanda z Dubrovky (přepadení moskevského divadla na Dubrovce) přežil, a nyní pracuje pod jinou identitou v Putinově tiskovém oddělení. Politkovská tvrdila, že mezi teroristy byli agenti ruských tajných služeb a že šlo o „řízený teroristický útok“, o jehož přípravě věděly tajné služby i vedení země. Pochybnosti jsou také o čečenském útoku na Moskevské letiště Domodědovo.

Pokud bychom brali útok na muniční sklad ve Vrběticích jako válečný akt, pootočilo by to situaci. Připomeňme si, že proti sovětské okupaci v roce 1968 byla i většina vládnoucích československých komunistů (než Rusové za pomoci kolaborantů situaci „normalizovali“).  Dnes by to mohlo znamenat, že se proti Rusku radikálně otočí i jeho dosavadní příznivci v politice (kromě extremistů z KSČM, SPD apod.), tedy hnutí ANO, což by bylo pro změnu přístupu rozhodující.

Česko by tak mohlo zvýšit tlak na Evropskou unii, aby v této situaci začala jednat, namísto obvyklého krčení ramen. Nemyslím tím vojenské vyhrožování Rusku, to by byl nebezpečný krok pro všechny, ale skutečně účinné sankce namísto dosavadního šimrání Putina pod bradičkou v podobě zablokovaných bankovních kont několika jedinců. Například zákaz působení ruských státních a dalších vybraných firem ve strategických odvětvích v celé EU. To by mimo jiné i odbouralo závislost některých zemí včetně ČR na ruské ropě a plynu, což je závislost navýsost politická. A Rusko by to mohlo ekonomicky položit na lopatky, takže by bylo jednání přístupnější.

Svého času prezident USA Ronald Reagan domluvil s některými arabskými státy velké zlevnění ropy na delší dobu, což byl v důsledku jeden z nástrojů, které přivedly Sovětský svaz ke konci studené války a následnému rozpadu. I dnešní Rusko vydělává v prvé řadě na vývozu ropy a plynu, vyšší kreativity ve výrobě a obchodování není schopno (kromě zbrojařského průmyslu).

Ad 2 – Důvody spáchání útoku

Proč Rusové vyhodili sklad? Spekuluje o tom deník Seznam Zprávy.cz: „Důvodem, proč se ruská rozvědka GRU zaměřila na Vrbětice, byla válka v Sýrii. Právě tam měla z vrbětického skladu směřovat munice. Podle vyšetřovatelů mohlo jít o sabotáž, aby ze skladu firmy Imex Group nemohla munice putovat k Američanům, kteří takhle chtěli pomoci povstalcům v Sýrii bojujícím proti prezidentovi Bašáru Asadovi. Rusové naopak Asadův režim podporovali. Další verzí je, že část zbraní byla určená na pomoc Ukrajině s válčícími proruskými povstalci… Podobnou akci, tedy proti dodávkám zbraní do Sýrie či na Ukrajinu, provedli ruští agenti nejspíš i v Bulharsku.“

Zní to pravděpodobně, ale tvrdit s jistotou to nemůžeme. I proto by bylo pro celou věc přínosné, kdyby BIS zveřejnila vše, co z hlediska bezpečnosti státu zveřejnit může.

Ad 3 – Ruští agenti v Praze

Osmnáct tajných ruských agentů, o nichž se ví, působí v Česku? Vážně? Pokud je to pravda, blíží se BIS i vláda, která to neřešila dříve, vlastizradě. Nechat působit cizího agenta na svém území může být i taktické, někdy i přínosné pro získávání informací, ale tak velký počet prostě uhlídal nelze, i proto, že, řečeno s morální jistotou, to zdaleka nebudou všichni ruští agenti v Česku.

Přílišnou opatrnost BIS v tomto směru může mít na svědomí i zastrašování, pomlouvání a zesměšňování BIS prezidentem Zemanem. To je dobře vidět třeba na zprávách o extremismu, v nichž BIS hodně slevila v upozorňování na to, že politika SPD je extremistická a pro demokracii nebezpečná, protože se toto pravdivé tvrzení Zemanovi hrubě nelíbilo. Avšak co má na svědomí přílišnou opatrnost české vlády v této věci?

Ad 4 – Načasování Informace o pachatelích

Informace o pachatelích útoku ve Vrběticích vyplavala na povrch s příliš velkým zpožděním, než aby se dalo jednoduše věřit tomu, že načasování jejich zveřejnění je náhodné. Politické rozepře, jestli se Rusko může zapojit do soutěže o Dukovany, a blížící se volby do Poslanecké sněmovny budou nejspíš hlavními důvody tohoto postupu. Na světlo to mohli protlačit někteří pracovníci BIS či opoziční politici, ale může to být i součástí předvolební taktiky hnutí ANO.

To je ale špatně, protože tady jde o zájem státu – nás všech, který by měl stát nad žabomyšími válkami stran a politiků a nad jejich zájmy. Otevřenost a včasnost při takových kauzách by slušela každé vládě i opozici, tedy i té současné.

Ad 5 – Je Hamáček ruským agentem?

Dotaz, zda je Hamáček ruským agentem, je dotazem legitimním. Postupem doby se spekulovalo i mezi novináři, zda jsou Václav Klaus st. či Miloš Zeman ruští agenti, protože jejich politika byla vždy urputně proruská, jestli můžeme použít tento výraz.

Hamáček věděl, kdo spáchal útok ve Vrběticích, přesto chtěl odjet do Moskvy vyjednávat o vakcíně Sputnik, jako by se nechumelilo. Ke zrušení cesty byl doslova přemluven a trvalo to relativně dlouho, než se to lidem kolem něj povedlo. Hamáček přitom není natvrdlý a jistě ví, o co se v tomto případě jedná.

Mohlo to ale být také jinak. Třeba chtěl jet do Moskvy právě kvůli teroristickému napadení České republiky Ruskem. Potom nezbývá než se ptát, o čem přesně chtěl vyjednávat? Nebo to chtěl jen nějak zažehlit? Tak naivní přeci není. Nebo tam chtěl jet pro instrukce, jak postupovat?

Třeba Zeman ještě vystoupí se svou oblíbenou groteskou s názvem „Čučkaři“, kterou se dříve snažil zesměšnit BIS, ale prozatím je zticha, což je vzhledem k jeho evidentní podlézavosti vůči Putinovi na pováženou. Nechme se překvapit.

 

Moskva. Foto Thomas Taylor Hammond, 1964