Informace o katastrofě polského letadla u Smolensku vyvolala v Ázerbájdžánu a v Gruzii šok. Nejde přitom jen o počet obětí, ani jen o to, že značná část polské politické elity náhle zahynula. Otřes vyvolala nejasnost celé situace.

Hned se začalo spekulovat, zda nedošlo k zabití. V Gruzínské televizi vysílali pořad o válce s Ruskem. Na konci tohoto pořadu se bez předložení konkrétních důkazů naznačovalo, že Lech Kaczyński, jehož role v konfliktu na Kavkaze před dvěma lety je všeobecně známa, mohl zahynout při atentátu. V gruzínském tisku se dal vycítit pocit osamění – když už není Juščenko u moci a Kaczyński nežije, stojí Gruzie tváří v tvář Putinovi bez spojenců. Podobně jako v azerském tisku se smrt Kaczyńského vnímá jako ruské vítězství v postsovětském prostoru. Zvlášť když všechno splývá v souhře okolností příznivých pro Moskvu: Janukovyčův úspěch, revoluce v Kyrgyzstánu, smrt polského prezidenta.

Zatímco však v Gruzii tento tón charakterizuje jak názor vládních kruhů, tak médií, v Ázerbájdžánu se týká pouze médií, a to ještě těch opozičních. Azerská politická elita má z Ruska strach, ale neříká to přímo. Její část pořád ještě tvoří představitelé druhu homo sovieticus – stará generace mentálně spjatá s Moskvou, která si však je zároveň vědoma, jaké pořádky může Moskva v oblasti zavést. Krom toho azerská politika spočívá – podobně jako arménská – na lavírování mezi Ruskem a Západem. Gruzie je v tomto ohledu jednoznačně prozápadní.

Je třeba zdůraznit, že vztahy mezi Ázerbájdžánem a USA v poslední době ochably. Barack Obama se na Kavkaze chová pasivně. Zato státy „staré“ Evropy mají zájem na rozvoji dialogu s Ruskem. Z toho vyplývá posílení moskevské pozice v celém regionu. Smrt Lecha Kaczyńského znamená rovněž ztrátu člověka, kterého azerští a gruzínští politici dobře znali. Byl to první polský prezident, který Kavkaz tak často navštěvoval. S prezidentským obdobím třeba Alexandra Kwaśniewského se to nedá srovnávat.

Do azerského tisku o nedávných tragických událostech hodně psal Vilajat Gulijev, který byl donedávna velvyslancem Ázerbájdžánu v Polsku a od března tuto funkci zastává v Maďarsku. Jde o proslulého literárního vědce a bývalého ministra zahraničí; skutečnost, že zastával velvyslaneckou funkci ve Varšavě, svědčí o tom, jak velkou roli Polsko v zahraniční politice Baku hraje. Gulijev v průběhu polského národního smutku vedl kroniku, den po dni referoval, co se v polském hlavním městě děje a jaká tam panuje atmosféra.

Lech Kaczyński byl v Ázerbájdžánu i v Gruzii pokládán za advokáta národů východní Evropy – národů, jež mají s Ruskem historický problém. Byl přijímán jako pokračovatel tradic prométheismu. Tento proud zůstává v diskurzu obou zemí dodnes živý.

překlad -pš-

Babylon 5/XX, 17. října 2011