K 55. výročí okupace Československa jsem dal na web výňatky z propagandistického sovětského materiálu K událostem v Československu, který v říjnu 1968 vydala „Tisková skupina sovětských novinářů“ a převzala ho kolaborantská ČTK. Sdílel jsem to na FB s níže uvedeným komentářem, na který reagoval jakýsi Jaromír Psota. Diskusi s ním, kterou dotyčný v závěru zřejmě smazal, tady přetiskuji, protože Psota, nomen omen, je klasická ukázka zdejší otrocké mentality, která je doprovodným jevem jistého typu zdejšího vlastenectví už od doby národního obrození, z kterého čerpal a dodnes čerpá narudlé (nahnědlé) národovecké patolízalství maloměstského střihu ať už v podání pí Konečné a madam Bobo, či politických podnikatelů Sládka a Okamury.

Po desetiletí fanatického komunistického nástupu došlo v 60. letech k uvolnění, potlačovaná kultura se zbavila cenzorského náhubku, navázala na zpřetrhané vazby, obnovila kontakty se zahraničím, lidé chodili do zaměstnání, do kin, restaurací, na koncerty, normálně se bavili, byli na dovolené, a do této nikoho neohrožující, neagresivní pokojné společnosti náhle vtrhly 21. srpna 1968 ruské tanky: normální, civilní společnost se srazila s psychopatickým světem diverze, subverze, špiónů, konspirace, kontrarevoluce, s totální magořinou vyšinutého sovětského systému, který ke své existenci potřeboval permanentně udržovat stav ohrožení, vytvářet obraz nepřítele, toho vnitřního i vnějšího, protože jinak by se represivní režim zhroutil jako domeček z karet. V době Pražského jara stejně jako za Oranžové revoluce a Revoluce důstojnosti na Ukrajině, a pak naplno v roce 2022. Ty samé z jakékoli vazby (kulturní, myšlenkové, lidské) vykloubené řeči jako přes kopírák, hrůzně pitomá propaganda, na které je nejděsivější, že tady dvacet let kočírovala 14 milionů lidí a dodnes tady straší, viz aktuální kauza Fremr, ve které všichni blábolí od leva doprava, včetně kvalifikovaných antikomunistů. Tvrdit, že nás v roce 1945 osvobodila Rudá armáda může po všech těch desetiletích, co o tom víme, jen nesvéprávný idiot ─ společnost neschopná samostatné, svébytné existence, a to je dodnes v této zemi zdá se bohužel většina. Válka Ruska proti Ukrajině je součástí téhle idiocie, kterou si nechal Západ po 2. sv. válce vnutit Sověty, kteří si s Hitlerem Evropu rozdělili, než se pak o ni poprali. Tady ukázka z materiálu, který v roce 1968 vydala Moskva ve spolupráci s kolaboranty obsazenou ČTK.

x x x

Psota: Placáku 4. roky ti byli v 1968 tak chápu, že jsi nemohl poznat, že k nám nepřijela jen ruská vojska ale především Sovětského svazu, tvořené především z vojsk Ukrajiny, dále Maďarské lidové republiky, Polské lidové republiky, Bulharska a NDR (Německé demokratické republiky) Tedy pěti státu Waršavskėho paktu. Kdo především střílel do československých občanů nebyli Rusové, Sověti ale vojáci Polské armády, NDR. Takto hovoří mapa míst tragédii Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinu komunismu. A když nás v roce 1945 neosvobodila od německého fašizmu, německého protektorátu, německé okupace, na jejíž vrub za 6 let se počítá 360.000 vyvražděných a zabitých čs. občanů a všeobecný teror, kdo tedy osvobodil Československo!?

x x x

Odpověď: Psoto, kolik ti bylo v roce 1945? Co se týká okupace v roce 1968, zapomněl jsi na Čechy, kteří v gardu Moskvy taky stříleli na své soukmenovce, i když pravda o rok později. Okupace Československa nebyla věc Varšavy natož Kyjeva, ale Moskvy. Co se pak týká roku 1945, Stalinovi ani v tom nejhorším snu nepřišlo na mysl, že by snad měl někoho osvobozovat. V srpnu 1939 si rozdělil s Hitlerem Evropu a ruku v ruce s ním rozpoutal 2. sv. v., a i když se pak pustili do sebe, šlo stálo o to samé – ovládnout Evropu: nacisticko-sovětská válka 1941-45 měla zcela jiný charakter než válka Spojenců proti Hitlerovi 1939-45. Pakt Molotov-Ribbentrop v tom nebyl jen nějaké strategické mocenské ujednání, ale měl velmi reálný, drastický a často vražedný dopad na miliony lidí v nacistickém záboru, stejně jako v tom sovětském. Nacistické SS a sovětská NKVD si vzájemně vypomáhaly, rozdělily si úkoly a pustily se do své krvavé práce. NKVD sbírala své oběti v noci (armádní důstojníky, učitele, kněží, soudce, úředníky, podnikatele, živnostníky, sedláky…, mučila je a pak je třídila na ty, kteří byli popraveni (zavražděni), a ty, kteří šli do vězení nebo do transportu. Katyň byla jen špička ledovce. Po rozpůlení Polska mezi nacisty a komunisty skončily stovky tisíc Poláků, Ukrajinců, Bělorusů, Židů, kteří žili ve východních oblastech Polska, v koncentrácích, byly deportovány na Sibiř nebo byly rovnou povražděny. Z obyvatelstva východního Polska se přes noc stali sovětští občané s veškerými „výsadami“, které to obnášelo – podnikatelé a obchodníci byli oloupeni o veškerý majetek, sedlákům byla zabrána půda a na venkově začala kolektivizace, která spočívala v plošném drancování beztak chudého východopolského venkova.

Scénář, který se bude opakovat ve všech Sověty „osvobozených“ zemích v letech 1939-1945, ať už se jednalo o Polsko, baltské státy, Rumunsko, Karélii, Moldávii… Jen v Pobaltí bylo represím NKVD vystaveno 700 000 lidí. Za Československo to odskákala Podkarpatská Rus. Ač si Rusíni, na rozdíl od Kremlu, s nacisty nikdy nezadali a tvořili značnou část Svobodovy východní armády, byli po „osvobození“ de facto vystaveni genocidě: bolševici zřídili zvláštní tříčlenné či pětičlenné soudy, které měly pravomoc odsoudit ve zrychleném řízení prakticky kohokoli na dvacet let nebo i k trestu smrti. Popravováni byli především představitelé Rusínů, kteří měli nějakou funkci v době války, kdy bylo území přičleněno k Maďarsku, a stejně tak i ti, kteří měli nějakou funkci před válkou za první čs. republiky. Rusínština byla zakázána, rusínské školství zrušeno a rusínská řecko-katolická církev byla násilně sloučena s pravoslavím. Rusíni měli být jednou provždy osvobozeni od pozemských strastí tím, že zmizí z povrchu zemského.

Československo bylo „osvobozeno“ tak, že část svého území „podstoupilo“ SSSR, ač v čs.-sovětské smlouvě z prosince 1943 Moskva garantovala předmnichovské hranice ČSR. Stejně jako v poraženém nacistickém Německu začali Sověti na území Československa demontovat zařízení továren a odvážet je do SSSR, přivlastnili si uranový průmysl a podobně jako v nacistickém Německu posílali na východ i zásoby surovin, kterých se Rudá armáda v Československu zmocnila – vše to Moskva prohlašovala za válečnou kořist, která jí právem patří. Pochází „válečná kořist“ z dobytého nebo osvobozeného území?

Ačkoli se čs. exiloví politici dušovali, že hlavní slovo bude mít v poválečném vývoji domácí odboj, který na svých bedrech nesl celých šest let veškerou tíhu nacistického teroru (na rozdíl od Beneše a spol. v Londýně a Gottwalda a spol. v Moskvě), Sověti jednoduše domácí odboj „zatrhli“: Česká národní rada, reprezentace domácího protinacistického odboje byla na základě intervence Moskvy zlikvidována. Vměšuje se takovýmto hrubým způsobem spojenec do vnitřních záležitostí osvobozené země? Sovětská vražedná komanda SMERŠ (Směrť špionam) na československém území svévolně zatýkala čs. občany v rámci spojenectví? Rozhodovala Moskva o diplomatickém zastoupení třetích zemí v Československu z titulu protektora nebo jako spojenecká země? Hromadné znásilňování žen (jen v Bratislavě to byly tři tisíce případů, tedy jen těch ohlášených) se dělo v rámci spojenectví?

RA neosvobodila předválečné demokratické Československo, naopak třetí republika (1945-48) pod taktovkou komunistů, za zády se stalinským SSSR, se ostře vyhranila proti Masarykově první republice a v mnohém navázala na nacistický protektorát, nacionálně-sociální poválečná revoluce v sociální i hospodářské oblasti pokračovala v tom, co bylo započato už za nacismu, Národní fronta vystřídala Národní souručenství, germánství nahradilo slovanství (republika byla proklamována jako slovanský stát), z kterého vypadla dvě za nacismu nejpostiženější etnika, Židé a Romové a jakmile se komunisté plně chopili moci, spustili novou antisemitskou kampaň. A stejně tak komunisté navázali na nacisty v pronásledování protinacistických odbojářů, věznili je, mučili a řadu z nich popravili, ze západního, z domácího i východního odboje včetně řady velitelů SNP. Fašismus pod taktovkou Berlína vystřídal v roce 1945 fašismus pod taktovkou Moskvy.

A stejně tak nebyli osvobozeni ani samotní Rusové. Ruští akademici, autoři zdařilých dvousvazkových Dějin Ruska 20. století nahradili sovětský propagandistický termín Velká vlastenecká válka termínem sovětsko-nacistická válka: „Ruský i německý lid se stavěl různě k této hrozné válce, jež byla ve skutečnosti válkou dvou protivlasteneckých sil – nacismu a komunismu – o vládu nad světem s použitím lidí zotročených a obalamucených totalitními ideologiemi. … Ti, kdo bojovali za Rusko v této hrozné válce, se stali skutečnými hrdiny Velké vlastenecké války, zatímco ti, kteří porobovali lid, zůstali jen jednou ze stran sovětsko-nacistického střetu. Ani obsahově, ani skutkově nelze Stalina a jeho lokaje nazvat obránci vlasti. Byli jen jejími ničiteli.“

Perverzita komunismu, toho sovětského stejně jako čínského, spočívala v tom, že komunisté nutili své oběti, aby své ponížení a zotročení vydávali za své osvobození: lidské důstojnosti zbavený otrok se proti svému pánovi málokdy vzbouří. A funguje to stále: zdejší otrocká mentalita má dodnes za to, že nás bolševik v roce 1945 osvobodil. Tvrdit, že země byla v roce 1945 SSSR osvobozena, by si v Polsku netroufl ani tamní estébák. Tady to tvrdí kdejaký debil.

x x x

Na to Psota znovu reagoval v tom smyslu (tahle část konverzace se nezachovala, Psota ji nakonec, poté, co se mi nacpal na stránku, sám zřejmě smazal), kdo nás to tedy v tom roce 1945 osvobodil, načež já mu odepsal, ať ze sebe nedělá blbého a k tomu jsem dodal:  V roce 1941 si také Ukrajinci mysleli, že je wehrmacht přijel osvobodit z hrůzyplného režimu a velmi rychle z toho vystřízlivěli, přičemž v té době (1941) měli nacisté na kontě násobně míň zločinů, než mělo za sebou stalinské SSSR v roce 1945. Zatímco výše uvedené dnes zastává už jen pár ukrajinských neonacistů, tvrzení, že nás v roce 1945 Sověti osvobodili, je dodnes organickou součástí české novodobé nesvéprávné existence, která je podhoubím všech antidemokratických nálad a s nimi operujících fašizujících politických projektů.

x x x

Diskuse pak pokračovala:

Psota: No vidíš a v 45 už je ty „bolševiky“ nacisté, fašisté v počtech zmařených lidských životů dohnali a překonali. Jen tak trošku otázku mimo Petře – máš nějaký přehled: nějaký čas mi vrtá hlavou, proč Hitlera západní mocnosti, v čele s USA, společně s ostatními zeměmi nezastavili včas, v zárodku když se rozpínal? Proč ho až do roku 1943 vyzbrojovali, hospodářsky podporovali, poskytovaly mu úvěry? Proč se zapojili do bojů proti Hitlerovi až jejich slavným dnem „D“, v červnu 1944, když už bylo jasné, že to má Adolf prohrané a že je od Stalingradu už hnán na západ, do Berlína!?

Odpověď: No vidíš, a do roku 1989 rudí předehnali hnědé v počtu obětí minimálně dva a půlnásobně, a to dokonce v době míru ─ kdyby to bylo za války tak by to bylo bezpochyby výraznější skóre. Co se týká USA a nacistů, tak Hitler nebyl jejich džob ─ komunisty, fašisty a nacisty si po 1. sv. v., která taky nebyla americký džob, vychovali Evropané: k moci se vyšplhali po zádech milionů evropských Psotů nebo je miliony evropských Psotů přímo volily. USA Hitlera nevyzbrojovaly ani neúvěrovaly ani mu nedodávali počítače, aby mohl lépe spočítat Židy etc. Dělal to soukromý kapitál, stejně jako pak vesele obchodoval s rudými, včetně Hnusákova Československa, nebo dnes obchoduje s neomaoistickou Čínou, která koncentrační tábory zdokonalila, když je přeměnila na velkochovy pro biologický materiál, zatímco miliony evropských Psotů konsumuje čínský šunt ─ produkt otrocké práce.

Vláda USA naopak dodala SSSR 430 tisíc náklaďáků, 2 000 lokomotiv, 11 000 stíhaček, 7 000 tanků…, bez kterých by Sověti nácky sotva porazili. (K tomu Žukov později řekl: „Dnes se říká, že nám Spojenci nikdy nepomohli. Ale sotva lze popřít, že nám Američané dodávali obrovské množství materiálu, bez něhož bychom nemohli formovat naše zálohy, ba ani pokračovat ve válce.“), zatímco Kreml, když nacisté útočili na Západ, zásoboval Berlín statisíci tun strategických surovin, bez kterých by se Berlín neobešel. A když už jsme u toho, ačkoli to nebyl americký „byznys“, za evropské debily, miliony Psotů, kteří přivedli k moci rudé i hnědé fašouny, položili Amíci 400 tisíc životů.

Ty samé názory, které dnes sdílejí konspirační weby, z kterých bereš rozum, měli ti, kteří koncem 20. a počátkem 30. let volili nácky, stejně jako u nás po válce komunisty. Proti prohnilému a degenerovanému Západu, který ovládá kapitál, stavěli ryzí, nezištné, obětující se vlastenectví, které skončilo plynovými komorami v Osvětimi. Dle způsobu tvé argumentace zřejmě patříš mezi tuzemské vlastence, kteří sice v době okupace drželi hubu, ale dnes se o to víc prsí na sociálních sítích, kde si může každý žvanit po libosti co chce. Čínský otrocký šunt.

x x x

Psota se už neozval. Myslím, že v příštích volbách bude mít Psota a spol. cca 15 % hlasů, protože není žádná krize, i když všichni žvaní o tom, že je. Kdyby krize  byla, měl by Slota a spol. ve volbách přes 30 %, jako měli v roce 1946 Gottwald a spol., a fašouni by sestavovali vládu. K tomu viz moje práce Gottwaldovo Československo jako fašistický stát.