Česká televize se pravděpodobně snažila vyhovět požadavku naší otevřené výzvy ve věci seriálu Zapomenutí vůdci a uspořádat na toto téma debatu. Píšu pravděpodobně, protože v anoncích k páteční 90-ce o seriálu či nápravě nebyla ani zmínka. Televize se rozhodla využít 65. výročí smrti Josifa Stalina a debatu na ni naroubovat.

Do pořadu mě z ČT 24 pozvali. A mezi řečí mi naznačili, že se jedná o slíbenou debatu. Zároveň jsem z jejich slov pochopil, že hostem pořadu nebude ani jeden z více než dvaceti historiků, kteří výzvu České televizi podepsali a jsou kompetentní se k tématu vyjádřit. Zato jsem se dozvěděl, že se jí zúčastní ruský politolog Michail Chazin.

To mě zarazilo. Jednak to není historik, ale politolog a aktivní politik. A především zastánce těch nejkrajnějších konzervativních postojů, jaké jsou dnes v Rusku k mání. Je členem Izborského klubu Alexandra Prochanova a Mezinárodního eurasijského hnutí Alexandra Dugina, což jsou organizace prosazující krajně nacionalistickou ideologii. Do parlamentu kandidoval za stranu Vlast Dmitrije Rogozina, Putinova favorita a rovněž krajního nacionalisty. Zjednodušeně řečeno – Chazin je radikální i na Putinův vkus.

Pozvání do pořadu jsem proto nepřijal. Bylo mi jasné, že z toho žádná kloudná debata o seriálu Zapomenutí vůdci být nemůže. S lidmi jako Michail Chazin se totiž podle mě diskutovat nedá.

Na pořadu samotném byla zarážející především nepřipravenost televize. Chazina mylně považovali za analytika a spolupracovníka Ruského střediska vědy a kultury. Proto také když nasadil rétoriku současného oficiálního ruského diskurzu, který se snaží Stalina exkulpovat a odpovědnost za jeho zločiny přenést na jakousi „Leninovu gardu“, nebo je vůbec popírat, moderátor na ně prakticky nebyl schopný reagovat (další hosté debaty, Libor Dvořák a Alexej Kelin, naštěstí částečně ano). Přitom z aranžmá pořadu i moderátorova chování zjevně vyplývalo, že televize se snažila dát najevo svůj negativní postoj k Stalinově osobnosti. To se jí ovšem příliš nepodařilo.

Kromě pana Chazina se o to nemálo zasloužil i radní Rady ČT Michael Hauser. To, že vidí Stalina jako básníka s gangsterskými zkušenostmi, bych zařadil spíše do kategorie kuriozit. Horší bylo jeho přitakávání profesionálnímu popírači Chazinovi a lítost nad Putinem, kterého za jeho postoje ke Stalinovi pronásledují jak liberálové, tak stalinisté. K samotným obětem už takovou lítost neprojevil a vůbec bych se nedivil, kdyby si za své ódy na industrializaci ve stylu „když se kácí les, lítají třísky“ a opětovné zlehčování utrpení vězňů gulagu vysloužil trestní oznámení.

Debata o seriálu Zapomenutí vůdci to zkrátka nebyla. A protože se zdá, že Česká televize takovou debatu sice možná uspořádat chce, ale neumí, nebo se toho bojí, budeme muset vzít iniciativu do vlastních rukou. Abychom si ukrátili čekání na odpověď Rady ČT na naši stížnost, budeme na stránkách Babylonrevue v příštích týdnech publikovat anketní odpovědi českých a ruských historiků nejen k seriálu Zapomenutí vůdci, ale také obecněji k narůstajícím tendencím rehabilitovat stalinismus a popírat utrpení obětí komunistických perzekucí.