Rusko a kremelská mafie

Nad knihou M. Šiškina Mír nebo válka

Po rozpadu SSSR obsadila Kreml mafie z KGB. K ovládnutí Ruska využila oligarchy, kterým umožnila rozkrást státní majetek, i. e. celý stát. Když pak s pomocí plošného uplácení, vydírání, zastrašování, včetně vražd, kremelská mafie ovládla celou státní správu, policii, soudy i armádu, dostala pod kontrolu parlament, politické strany stejně jako sdělovací prostředky – oligarchy, kteří coby mouřeníni pro ni odvedli práci, vyvlastnila.

Ti z nich, kteří se nechtěli smířit s tím, že jejich poctivě nakradený majetek ve skutečnosti jen spravují kremelské mafii, která jim jej nakrást umožnila, byli odstraněni. Chodorkovský skončil na deset let v trestaneckém táboře a jeho ropný gigant Jukos kremelská mafie skrz vlastní soudy „zestátnila“. Oligarcha Berezovský, který se pokusil před mafií zachránit v exilu, byl nalezen oběšený ve své vile v Anglii.

Oba pánové (nebyli jediní) porušili nepsaný zákon Rodiny: „Soukromé vlastnictví není v Putinově Rusku skutečným vlastnictvím, ale odměnou za loajalitu. Tento systém osobní věrnosti vůči nadřízeným tvoří páteř režimu,“ píše ve své knize Mír nebo válka − Rusko a Západ ruský spisovatel Michail Šiškin, který žije od roku 1995 na Západě.

Tento systém moci, který má podle Šiškina původ v době, kdy bylo Rusko součást mongolského chanátu, funguje jako sicilská Rodina. Rusko je ale specifické v tom, že tam mafie neexistuje paralelně s vládou, ale ruská Cosa Nostra je samotný stát, jeho struktury: „Banda bývalých stranických a komsomolských funkcionářů si mezi sebou rozdělila všechny přírodní zdroje a spěchá, aby je co nejrychleji prodala, aby zbohatla ještě dnes, aniž by myslela na budoucnost vlastní země. Peníze za prodané nerostné bohatství se v Rusku neinvestují do silnic, nemocnic ani škol, odtékají na Západ nebo mizí v kapsách úředníků,“ píše Šiškin. „Ruští zločinci nakradené peníze neinvestují doma, ale ukládají svůj lup na Západě, protože tam o něj – na rozdíl od Ruska – nemohou přijít.“

Sergej Sudejkin, 1882 – 1946

Zbabělý Západ

Zde do mafiánské hry vstupujeme my. Místo, abychom lup podle práva zabavili, pomáháme ruské mafii špinavé a často krvavé peníze vyprat, legalizovat. V právním státě, píše Šiškin, by tyto nelegální peníze měli být zajištěny, a proti těm, kteří se je snažili legalizovat, by mělo být zahájeno trestní stíhání. Ano. Jenže to v našem světě, kde si hrajeme na právo a pořádek, platí jen pro malé a středně velké hráče, zatímco na Rusko (kremelskou mafii) si Západ netroufne. Kreml je nad pravidly.

Už v listopadu 2022 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci, která Rusku coby agresorovi ukládá povinnost nahradit všechny škody způsobené Ukrajině. V souvislosti s agresí proti Ukrajině je na sankčním seznamu EU bez mála dva a půl tisíce ruských firem napojených na Kreml, kterým byl zmrazen majetek. Jde zhruba o pět biliónů (převedeno na koruny), která má kremelská mafie v západních bankách (naprostá většina z toho jsou aktiva Ruské centrální banky). I když s ním mafie nemůže v současnosti disponovat, zabavit jej na úhradu škod na Ukrajině se Západ bojí, ačkoli to dovoluje nejen unijní právo, ale má k tomu i požehnání OSN.

Baltové jsou jediní

Čest zbabělé Unii tak v tomto ohledu zachraňují země, které jsou ruským imperiálními komplexy nejvíce ohroženy. Estonsko a Lotyšsko přijaly zákony umožňující ruský majetek, veškerá finanční aktiva, movitý i nemovitý majetek, zabavit bez náhrady jako zálohu na reparace za válečné škody na Ukrajině.

My naproti tomu nejsme schopni ani zabavit majetek, který v Praze po desetiletí Rusáci neoprávněně používají − s diplomatickým krytím s ním nelegálně podnikají, přičemž z Prahy po desetiletí s armádou „diplomatů“ – agentů tajných ruských služeb koordinují kyberválku proti ČR a Západu. Jsme vůbec suverénní stát, vůbec stát nebo kremelská struktura, která si na stát jen hraje, a kterou řídí nesvéprávní idioti? Zbabělé tuzemské vlády, jedna za druhou, s tím po desetiletí nic nedělaly. Naposled ta Fialy. Jako kdyby tady pořád byly ruské tanky a my byli stále rusácká gubernie. Z toho je člověku šoufl.  Pětkrát menší s Rusáky sousedící Lotyšsko, které je bezprostředně ohroženo ruským imperialismem − Kreml si na zem nikdy nepřestal dělat právo, v tom strčí Českou republiku i s jejími „vlastenci“, kteří dokáží mávat českými vlajkami jen proti Evropské unii (z té strany nic nehrozí), do kapsy.

Sergej Sudejkin, 1882 – 1946

Kitaj

Západ jedná s Kremlem jako se státní strukturou, ale ona je to zločinecká struktura, která Rusko − dějiny, kulturu, společnost používá a využívá ke svému krytí (Navalný: „Strana banditů a zlodějů.“). K odvádění pozornosti od své kriminální činnosti vytváří atmosféru permanentního ohrožení (svět nemá nic jiného na práci než jít Rusku neustále po krku). Vytvářením stavu permanentní války (agresí se Kreml pouze brání) a válečné psychózy, oslavováním války, kdy režim nechává ve vojenských uniformách s maketami zbraní pochodovat už děti v mateřských školkách, udržuje mafie společnost v kasárenské poslušnosti a odvádí pozornost od obrovských vnitřních problémů, které narůstají geometrickou řadou.

Na rozdíl od zotročeného obyvatelstva mávajícího ruskými vlajkami ve jménu mafie a s požehnáním vedení ruské pravoslavné církve, které je už ze sovětských dob detašovaným pracovištěm KGB, je Šiškin ruský vlastenec – vidí, že Putinův Kreml, okázale slavící 9. květen, je ve skutečnosti antivlastenecká protiruská „tatarská horda“, která Rusko a jeho dějiny zneužívá k udržení své zločinné moci a k bezostyšnému drancování země a ožebračování jeho obyvatel, včetně toho, že Rusko vyprodává Číně − celá ruská ekonomika, Rusko samotné, stále silněji podléhá vlivu Pekingu, který si brousí zuby nejen na Dálný východ.

„Nejde o obyčejnou loupež, ale o loupež tisíciletí. Jedna z nejbohatších zemí světa byla vypleněna. Legalizace majetku získaného kriminální cestou je zločin, který se odehrává na území demokratických států a měl by se tam také trestat. Kořist je třeba zmrazit a konfiskovat, to by byla jediná účinná sankce proti státu-lupiči. Ano, západní advokáti, banky, realitní kanceláře a výrobci luxusních jachet by vydělali méně, ale demokratické společnosti to snadno přežijí,“ píše Šiškin a člověku je z Evropy hanba.

Sergej Sudejkin, 1882 – 1946

Česká kolaborace

A jak jsme na tom s gangstery my? Zločinnému sovětskému a postsovětskému režimu lezeme do zadku nepřetržitě od roku 1945. Po celé zemi dodnes stojí ruské imperiální patníky v podobě pomníků, jak nás tento vražedný režim osvobodil, učí se o tom ve školách a píše v novinách. Přes jeho neustálou agresi a porušování mezinárodního práva po desetiletí odebíráme z Ruska mafiánskou ropu a plyn a pomáháme Kremlu financovat jeho války, ať už to bylo Čečensko, Gruzie nebo dnes Ukrajina. Jsme 35 let od pádu totalitního režimu národ nebo bolševická 5. třída pochodující v plynových maskách po ulici 25. února?

Výše uvedené je komentář jen k jedné kapitole Šiškinovi knihy, kterou vřele doporučuju. Šiškin je jeden z mála ruských autorů, možná jediný, co jsem kdy četl, který komentuje ruské reálie, aniž by z něj bylo cítit byť jen milimetr rusáctví, kterým v menší či větší míře trpí i ti největší ruští autoři, ti klasičtí tuplem.

Michail Šiškin − Mír nebo válka: Rusko a Západ. Prostor, Praha 2025

Recenze na knihu vyjde v tištěném Babylonu

 

 

 

 

Tištěný Babylon na rok 2026 − čtyři čísla do schránky v ceně maďarského guláše nejen v Praze – si můžete předplatit ZDE.