Vánoční kvíz Babylonu zabrousí do neobvyklého pole. Otázka zní: Z kterého sportovního odvětví pochází následující sled komentářů? „Podpora, lajna, obrana, roztáhni to, běž, dobře, držte lajnu, skládka, drž ho, dopředu, jedem, to je ono, na zem balon, stavíme to, skládej, netahej ten balon, hrajeme, jdi, kdo chce balon, běháme, přihrávku, super, ne.“ A) hod kladivem, B) házená, C) rugby.

C je správně. Možná není důležité, o jaký sport se právě jedná, nicméně je-li někdo vystaven podobné slovní záplavě značnou část svátečního odpoledne, zdravotní důsledky jsou takřka neodvratné. Má-li někdo ještě dvě různě stará dítka provozující stejný sport, dost snadno takto pod vlivem stráví sváteční den celý. Onehdá jsem hovořil s jednou podobně se obětující matkou a vyjádřil přesvědčení, že se to bez prášků nedá vydržet. Ubezpečila mě, že si už jeden vzala a hned nabídla svůj Ibalgin. Já zašmátral v kapse po Ibumaxu a tyto řádky svědčí o tom, že jsem stále naživu, byť netvrdím, že zcela bez následků. Inu, stále začátečník. Na tato muka si vzpomenu vždy, když z našich poslanců vypadne bláhová snaha zlepšovat svět a chránit nás nesvéprávné před nástrahami a nebezpečími, o kterých víme, že jich je svět plný. Ach my bláhoví nenapravitelní. Co bychom si počali s možností volby a zodpovědností vůči sobě a především i vůči jiným. Poslanci vědí, že nic, a ještě bychom s tím mohli neproduktivně trávit čas, například rozjímáním, přemýšlením, tříbením názorů, diskusí nebo i zpovědí v kostele, prostě vším zbytečným, co nás zdržuje od pevné pracovní doby a plnění povinností správného zaměstnance.

Tak nám zakázali chodit za tmy po silnici jinak než jako příšera z lunaparku, zakázali dítě neposílat do školky, zakázali kouřit v restauracích i pajzlech, v kterých se nic jiného dělat nedá a jistě v duchu hesla Arbeit macht frei chystají další stohy osvobozujících zákonů. Díky super úspěšné EET se přirozeně nevybere ani koruna navíc, ale účel byl splněn. Před definitivním zákazem alkoholu zanikly samovolně stovky hostinců, v kterých se lidé možná občas opili, ale ne tak často, aby se hostinskému vyplatila další investice a spojené provozní náklady pod hrozbou drakonických sankcí. Chybou tedy bylo, že lidé pili málo a především se chtěli někde setkat a jen tak si poklábosit. To se naštěstí povedlo zatrhnout, cesta k zákazu čehokoli jiného, tvrdého, vína, tučného, sladkého etc je opentlená slavobránou. Místo lidského přístupu charakteristického vědomím, že z principu není možné vše jednoduše zaškatulkovat do šuplíků, se u nás zavádí nová éra udavačství a bonzáctví. Pro takového telefonního operátora jistě nebude těžké naprášit např. následující konverzaci:

„Copak jenom uklízíš nebo souložíš?

Samozřejmě, že jen uklízím, o souloži vůbec nebyla řeč.

Hm, aspoň jsem koupil víno. Bude stačit šest lahví?

Blázne, snad jo. Tedy pokud to do zítřka nezpráskáš.“

Pochopitelně si dotyčný říká o odvykací kůru, druhá osoba z preventivních důvodů též. Až naším poslancům dojde fantazie, ale pozor, ještě před tím, než sami přestanou být potřební, což jim samotným však pro další osvobozování od lidské trýzně nikdy nedojde, měli by se konečně zamyslet nad tím zlovolným opakovaným pokřikováním doprovázející sportovní aktivity a něco s tím udělat. Všichni rodiče pečující o zdravý fyzický rozvoj potomků by to velmi uvítali, byť by se tím i mohl snížit profit farmaceutického průmyslu. Anebo to vymyslí tak, že tito zákonní zástupci budou mít tablety automaticky proplácené pojišťovnou. Opakované pokřiky nicméně přesto radím zakázat.

Než poslanci konečně vymyslí nový lepší svět a nechají nás žít jediným správným způsobem (asi ve formě sofistikovaného koncentračního tábora), pro radost a poučení doporučuji v sobotu večer navštívit třeba muzeum Benaki a nechat se unášet umem, kreativitou i živočišností předků od současnosti po 17 000 let nazpátek a přemýšlet, co by jim z toho stálo za to, kdyby zároveň museli řešit třeba nějakou EET. I když uznávám, že zrovna Atény jsou trochu z ruky. Pro všechny tak zůstane alespoň stará dobrá Bible: „Malomyslným řekněte: Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás! Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši hluchých. Tu poskočí chromý jak jelen a zaplesá jazyk němého. Vrátí se ti, které vykoupil Hospodin, s jásotem přijdou na Sión, věčné veselí bude jim věnčit hlavy, dojdou radosti a veselí, prchne starost a vzdychání.“ (Izajáš 35, 4-7a)

A pokud máte rádi drby a operátoři ještě nepráskají smilstvo a alkohol, mohu doplnit i závěr oné smyšlené konverzace: „Petře Machu, jsem velmi zaneprázdněná osoba, školu mám každý den do pěti a soboty neděle makám. Omluv to, prosím, ale nevím, jak to teď bude, navíc mám pocit, že vztah s tebou je náročná věc vzhledem k tomu, že tvé vlastnosti jsou téměř totožné jako u mého přítele, což mi není úplně nejpříjemnější, protože je zkrátka náročné o tenhle typ lidí pečovat.“

Babylon 5/XXV, 14. prosince 2016