po několikaměsíční usilovné práci (viz opilý pterodaktyl), konečně spouštíme nový webový týdeník, na který jsme na jaře pořádali veřejnou sbírku – díky všem, kteří projekt podpořili.

Babylon je více méně samizdat, jehož základem je: když nemáš kam psát, udělej si časopis sám. Nejsme profesionální novináři. Zajímáme se o to, co se kolem nás děje, snažíme se věci chápat v širším kontextu, aniž bychom vlastnili nějaký závazný ideový mustr, což nás spolehlivě odnaučili („vlastnit“ jej) komunisté: odmítáme dějinný či společenský pokrok, jak v něj věřili, či snad dosud věří marxisté, a jak o něm sní ideologičtí liberálové s jejich vidinou neomezeného růstu.

Základem kritiky společnosti, politiky etc. je vědomí, že jsme lidé omylní, dnes stejně jako ve starověkém Babylonu. To neznamená, že bychom snad bagatelizovali či omlouvali nejrůznější nepravosti, ale znamená to, že je vždy dobré pohlížet na dobovou společnost s vědomím, že nihil novi sub sole, což platí od té doby, co byl z hlíny uplácán první člověk, a že tedy věci, které se odehrály před staletími v jiných dobách a v jiných civilisacích jsou obdobně aktuální, jako jsou dnešní tzv. aktuality věkovité.

Udržitelná míra korupce, udržitelná míra blbosti, udržitelná míra pokleslosti… – tedy udržitelný rozvoj je věc, o kterou nám jde. Naším ideálem není Překrásný nový svět nejrůznějších druhů myšlenkových svazáků, jak jej popsal Aldous Huxley, ale bohatě nám stačí Musilova Kakánie, čili pokrok v mezích zákona, kde to sice občas trochu zapáchá, ale za to se tam nevraždí a i u soudu se občan občas domůže svých práv.

Rok 1918 nevidíme jako dějinný zlom. Rakousko-Uhersko bylo ve své době stejně dobré, jako byla ve své době Československá republika. Zásadní kulturní zlom nastal po září 1938 a bez přerušení trval až do 17. listopadu 89. Jedním z témat Babylonu je poukazovat na rezidua nacionálně-socialisticko-bolševického myšlení, v jehož rámci vyrůstalo několik poválečných generací a jehož dědictví křiví společnost, vztahy mezi lidmi, politiku stejně jako podnikání v této zemi dodnes.

Na druhou stranu odmítáme, že jsme snad v nějaké morální, politické, neřku-li ekonomické krizi, z které nás mají zachránit spasitelé – za čtvrt století, které uplynuly od konce systematické, dlouholeté devastace země komunisty jsme v její obnově udělali ohromný kus práce a dnes jsou Češi hmotně zajištěni tak, jako ještě nikdy v tisíciletých dějinách této země.

Český stát byl založen v 10. století jako součást latinského Západu a po první světové válce se osamostatnil opět jako nedílná součást kultury západní Evropy. Hlásíme se k projektu sjednocené a kooperující Evropy, založené na společně sdílených hodnotách, vycházejících z anticko-židovsko-křesťanských kořenů.

V Babylonu je na prvním místě kultura, která je živá, tvoří ji nejen umění, ale skládá se z žité každodennosti, z našich návyků, způsobů stravování, trávení volného času, našeho vztahu k minulosti či pohledu na politiku, náboženství, byznys, spřádá se z jemných nitek našich životů. Když kultura uvadá a upadá, uvadá a upadá s ní i vše ostatní.

Na závěr vás prosíme, abyste měli s novou internetovou revuí strpení – v následujících měsících se budeme snažit její fungování dolaďovat a budeme vděčni za vaše připomínky. Během příštího roku chceme především pracovat na babylonském archivu, který obsahuje tisíce článků od 90. let, kdy začal Babylon vycházet v podobě papírových novin, a které bychom chtěli postupně čtenářům zpřístupnit. Tištěná verse Babylonu bude vycházet dál, a to čtyřikrát ročně. Pokud ji chcete dostávat domu, nově existuje možnost si ročník předplatit.