V uplynulém roce jsme podle plánu vydali čtyři čísla revue Babylon. Literární přílohu prvního loňského čísla otevřel rozhovor s německým básníkem Utzem Rachowským, který byl v bývalé NDR odsouzen za své básně na dva roky vězení, a posléze ho vyměnili do západního Německa. Rozhovor je doplněn o ukázku z jeho tvorby a tvorby jeho přítele spisovatele a lidskoprávního aktivisty Jürgena Fuchse. Michaela Rozov připravila pro Babylon výbor z korespondence Jiřího Mahena s jejím pradědem, lesníkem, publicistou a překladatelem Františkem Bezectným, což bylo publikováno vůbec poprvé. Vnitřní dvoustrana přílohy zaujímají eseje na téma „typický Čech“. Za nimi následují vzpomínky slovenského avantgardního umělce na pražský underground a nezávislé kulturní prostředí 70. let Petera Kalmuse a povídka brněnské výtvarnice Evy Macholanové o kulturním životě na moravské vesnici. V úvodu čísla je pak rozhovor s norským sociálnědemokratickým aktivistou Frodem Bakkenem, který pomáhal organizovat na Západě finanční podporu pro Nadaci Charty-77.

Číslo dvě otevírá rozhovor s nakladatelem Alešem Ledererem, který vydával knihy a časopisy v samizdatu už před listopadem 89. V publicistické části je pak celostránková recenze Petra Placáka na knihu Rogera Griffina Fašismus. Úvod do komparativních studií fašismu. V úvodu literární přílohy je rozhovor s česko-německým spisovatelem Janem Faktorem, který je doplněn o ukázku z jeho literární tvorby. K výročí česko-německého publicisty Milana Kubese jsme přinesli ukázku z jeho pamětí, dále úryvek z rukopisu připravovaného románu Zdeňka Primuse a ukázku ze hry Střední Evropa, kterou napsal český básník a diplomat Tomáš Kafka se světoznámým německým spisovatelem Bernhardem Schlinkem.

V publicistické části čísla tři je obsáhlý rozhovor s občanským aktivistou Johnem Bokem. Česko-izraelská autorka Michaela Rozov v dlouhém článku shrnuje dění poslední doby v Izraeli s otazníkem, zda populistická politika premiéra Netanjahua nehrozí libanonizací země. Literární přílohu pak otevírá rozhovor s mladou autorkou, básnířkou a muzikantkou Barborou Andělovou, doplněný o výbor z jejích básní, což jej její literární debut, stejně jako básně dalšího gymnasisty Lukáše Hladíka. Mladé básníky-debutanty doplnila poesie Anny Zonové, včetně jejích překladů rusínských balad. Následující strana obsahuje výbor z dopisů malířky Julianě Jirousové, které psala do vězení svému muži básníku Ivanu Jirousovi. Josef a Jarmila Štogrovi pak připomenuli dílo Bohdana Chudoby – originálního myslitele a spisovatele, který po celý život stál v opozici vůči mainstreamovým proudům české kultury a exilu.

Publicistická část posledního loňského čísla byla věnována historii Schwarzenbergů v českých zemích, včetně ukázky z poesie Karla VI. Schwarzenberga, který v době svého exilu pomocí rýmů glosoval dění doma i v české exilové komunitě. Literární příloha je pak věnována albánské literatuře. Otevírá ji rozhovor s albánským spisovatelem a dlouholetým politickým vězněm Fatosem Lubonjou, doplněný o ukázku z jeho tvorby. Dále v čísle najdeme povídku albánského spisovatele a vysokoškolského pedagoga Ylljet Aliçka Když projížděl Chruščov naší vesnicí, povídku známého albánského režiséra Pira Milkaniho nebo výbor z poesie básníka Basri Çapriqi. Číslo pak uzavírá úryvek z pamětí významného františkánského mnicha Zef Pllumiho, který strávil 26 let v komunistických věznicích a pracovních táborech.

Kromě výše uvedeného jsme v uplynulém roce pořádali řadu kulturních akcí. 4. března jsme pořádali v galerii Lucerna večer věnovaný samizdatové literatuře a Chartě 77, na kterém četli své texty Petruška Šustrová, Daniel Kroupa, Ivan Karfík, a své těleso Třaskavá směs představil František Skála.

14. března jsme spolu s nakladatelstvím Argo pořádali v Čítárně Unijazzu literární večer u příležitosti 2. vydání knihy Fízl Petra Placáka.
15. dubna jsme organizovali v Knihovně Václava Havla večer věnovaný dílu břevnovského arciopata Anastáze Opaska a jeho Dobrému dílu v exilu.
16. května 2023 jsme ve spolkovém zařízení U Budyho připravili literární večer, na kterém vystoupili Beatrice Landovská a Jáchym Topol.
17. června jsme připravili v Knihovně Václava Havla literární večer u příležitosti vydání sborníku Babylonská věž, který je věnován literatuře národnostních menšin (Romové, Rusíni, Ukrajinci, Sámové).

V říjnu jsme pak v galerii Avoid pořádali literární čtení, na kterém vystoupili čerství poetičtí debutanti Barbora Andělová a Lukáš Hladík.

V listopadu jsme již tradičně pořádali kulturní večer věnovaný básníku Ivanu Martinovi Jirousovi a 14. prosince jsme opět v galerii Avoid uspořádali kulturní večer věnovaný albánské kultuře a literatuře.