Anne Applebaumová zveřejnila 4. března v novinách The Washington Post komentář pod titulkem: „Je tohle konec Západu, jak jej známe?“ O pár dní později na něj zareagoval Edward Lucas, autor knihy Nová studená válka (česky 2008), když 7. března napsal text: „Brexit a konec Západu“ (Centrum evropských politických analýz, CEPA).

Oba varují, že rok 2016 může být zlomový pro politické uspořádání světa, jak jsme na něj zvyklí. Appelbaumová píše, že si za celý svůj dospělý život nepamatuje, že bychom kdy stáli před hlasováními, která mohou přivodit konec NATO, EU a možná i liberálního světového uspořádání. Má na mysli americké presidentské volby, v nichž se může do Bílého domu dostat Donald Trump, který obhajuje mučení, deportace, náboženskou diskriminaci, je mu celkem lhostejné, zda se Ukrajina stane členem NATO, nezajímá se o bezpečnostní garance NATO a o Evropě napsal, že její konflikty nestojí za životy Američanů – stažení z Evropy by prý ušetřilo miliony dolarů ročně. S Putinem by měl skvělé vztahy…

Další klíčové presidentské volby se odehrají příští rok ve Francii, kde Marine Le Penová slibuje vystoupení z NATO i EU, a stejně jako Trump vzhlíží ke zvláštním vztahům s Ruskem, jehož banky jí přispívají na volební kampaň. A do třetice čeká letos v červnu Velkou Británii referendum o vystoupení z EU. Pokud by zastánci Brexitu uspěli a ekonomické důsledky by byly pro Británii tvrdé, může se stát, že se následně dostane k moci Labour Party, kterou nyní vede ultralevičák Jeremy Corbyn. I Británie by pak mohla zvažovat vystoupení z NATO. Je to sice nepravděpodobný scénář, ale ve volbách člověk nikdy předem neví. A co pak? ptá se Appelbaumová. Jednotný trh by bez Francie zanikl a jak dlouho by přežilo NATO bez Británie? S Trumpem v čele, který chce šetřit miliony dolarů…?

Edward Lucas k jejím postřehům doplňuje, že izolacionismus za Atlantikem sílí, a to ve chvíli, kdy Evropa potřebuje Ameriku víc než dříve. Politická atmosféra v USA přituhuje, lidé jsou otrávení politickým establishmentem a mainstreamovými médii. Transatlantické spojenectví není v kurzu. Stejně znepokojující je společenská nálada v Evropě, kde politici hlavních stran nedokáží přesvědčivě vyřešit imigrační krizi. V důsledku toho se do parlamentů na kontinentě dostávají protisystémové strany jako naposledy neonacisté na Slovensku. Podle Lucase ale nepředstavují problém jen volby. Na slabost Evropy čeká i Putin, který může snadno vyvolat další bezpečnostní krizi třeba v Pobaltí, na Balkáně, v Bělorusku, na Kavkaze či ve střední Asii. Upozorňuje také na situaci Turecka a napětí, které narůstá mezi Ankarou a Moskvou. Co kdyby Putin vyprovokoval malý konflikt s Tureckem a NATO by se nedokázalo za Turecko postavit? Z článku 5. by se stal cár papíru.

Podle Lucase je proto třeba začít připravovat plány B pro případ, že se za pár let ocitneme ve světě bez NATO nebo EU. Euroskeptická Británie podle něj může propadnout ilusi, že únik z EU bude znamenat záchranu před nereformovatelnou a sklerotickou EU, ale Brexit může znamenat, že sebou strhne i ostatní, navíc v tak bouřlivé době, jakou jsme nezažili celá desetiletí.

K Brexitu Appelbaumová v dalším komentáři ze 7. března „Jde o geopolitiku“ (In Facts) dodává, že kdyby byl rok 1996 a nikoli 2016, kdyby největší krizí v Evropě byla válka v Bosně, a USA by stále byly jedinou supervelmocí a Británie měla svou čtvrtmilionovou armádu, možná by řekla: klidně volte ANO, když jste ochotni hospodářsky zaplatit. Nyní se však nacházíme v roce 2016. Západ už dávno nevládne mezinárodní politice a jeho ideje o demokracii, vládě zákona a svobodné tržní ekonomice jsou celosvětově na ústupu. Navíc autorka připomíná vzrůst chaosu a násilí na jižní hranici Evropy, především pak muslimské extremisty, které rozhodně nezastaví pouhé ploty.

Podle Appelbaumové bude Británie mimo Evropu osamocená, přijde o mnohé spojence a bude se jí hůře odolávat nejen teroristům, ale i novým oligarchům, kteří přicházejí z Číny, Ruska nebo Kazachstánu a utrácejí velké sumy peněz, aby v zemi prosadili své zájmy. Pokud Británie opustí Evropu, posílí i pozice euroskeptických stran na kontinentě, které směřují k nacionalizaci hospodářství a autoritativnějším režimům. Výsledkem bude izolovanější Británie, s menším vlivem ve světě, v němž ubude demokracie, svobody i práva. Británie se tak nestane ani šťastnější ani bohatší ani mocnější, uvádí Appelbaumová.

Jan Horník

Babylon, č. 1/XXV z 18.4.2016