Facebook ve fázi jakobínského teroru

Šéf a zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg se pokorně omluvil a přislíbil nápravu. Tentokrát před výborem amerického kongresu pro energetiku a obchod. Tak, jako v minulosti již mnohokrát, když se něco „pokazilo“, „nepovedlo“ nebo když došlo přímo k překročení právních norem. Nyní pro změnu v reakci na zneužití osobních údajů uživatelů pochybnou firmou Cambridge Analytica.

Revoluce, která se nepovedla. Havana 2010, foto ppl

Někteří kritici říkají, že Facebook je zodpovědný za vše, co se v poslední době ve světě pokazilo. Za zvolení Donalda Trumpa, za Brexit, za posilování extremistů, za bleskové šíření lží kolem světa, za štěpení společností a radikalizaci názorů, ve zkratce za vše, co reálně ohrožuje demokracii jako takovou. Byť se to může jevit nespravedlivé nebo přehnané, jisté je jedno: Zuckerbergovi se naprosto rozpadl vlastní „mission statement“. Když před šesti lety uváděl akcie Facebooku na burzu, kromě povinných údajů si neodpustil ani ideologický návod, jak novým akciím rozumět. Facebook tak nebyl firmou v obvyklém smyslu slova, nýbrž instrumentem k naplnění sociální mise a vize, učinit svět otevřenější a zároveň propojenější, napomáhat porozumění mezi lidmi, revolucionizovat mezilidskou interakci. Jinými slovy se jednalo o firmu spravující nástroj, jehož cílem nebylo nic menšího než lepší svět.

Když se „zlepšuje“ svět, pochopitelně může docházet i k různým lapsům. Tak alespoň Zuckerberg omlouval dosavadní pochybení. Zároveň však Zuckerberg s Facebookem nikdy nebyli ochotní s rostoucí mocí převzít také zodpovědnost. Vždy se vydávali pouze za platformu, nikoli médium. A vůbec jim nevadilo, že to uživatelé zhusta nedokáží rozpoznat a o nějaké porozumění nejen nemají zájem, ale tajemný algoritmus jim ho ani nenabízí. Zároveň sklízí první plody vývoje umělé inteligence, jehož je Facebook masivním mecenášem. Vznešený cíl dovoluje všechny prostředky. Lepší svět je za rohem.

Zuckerberg zapomněl na to, že revoluce vůbec nemusí vést ke zlepšení a už vůbec ne k naplnění původních ideálů a cílů. V historii je takových příkladů bezpočet. Doba, kdy se sám šéf mohl tvářit, že věří v poslání své firmy, je definitivně pryč. Pokud se „lepších“ zítřků nemáme přímo bát, jde v nejlepším případě již jen o business as usual. Pravda s fatálnějšími důsledky.