Koronavirus je způsob naší existence
„Čas systémů je pryč, čas tvorby podstatných tvarů jsoucen z pravdy bytí ještě nepřišel.“
Martin Heidegger
Planeta obalena do kokonu globální pavoučí sítě nemůže dýchat. Šíří se exponenciální rychlostí. Naše sebestřednost a jistota dosáhla své meze? Musíme se zastavit a jeho působnost rozložit v čase. Ne nejsme to my, je to on, kdo udává tempo a obsazuje pozice. Je z toho patrné, že žádná země není nastavena na soběstačnost. Naše „moderní civilizace“ je lehce zranitelná. Varování vědců bereme na lehkou váhu a pod taktovkou sebestředných populistických psychopatů skrze anonymitu globálních neosobních turbulencí svůj „vývoj“ ještě urychlujeme. Dochází k ideologické polarizaci, politickému násilí a sociální nestabilitě.
Tato zkušenost může torpédovat naši civilizaci k novému způsobu přemýšlení, může vést ke zrodu nových vhledů, ať tomu bude v jakékoliv oblasti. Může vést ke změnám v globální etice, kdy při stále se smršťujícím obrazu našeho světa z hlediska času a prostoru, kdy jsme si z hlediska vzdáleností stále bližší, měli bychom odpovědněji jednat nejen vůči lidem, ale i přírodě. Ctít jiné kulturní vzorce a nezasahovat do nich „vývozem demokracie“ a ctít pravidla hry, aby se nám naše kroky nenavracely jak tsunami.
Možná že si nyní uvědomíme, co vše je spojeno s osudem lidstva. Bez morálního základu, lidské pospolitosti, nasměrováni jen na výkon a překonávání se, nemůžeme přežít. Kultura lidského individualismu, sebestředných blbů, postupně rozvrátila mezilidské vztahy… společenství, národy.
Je důležitá vyrovnanost technického specializovaného učení s humanistickou paideiou, tomu se říká vzdělanost. To je ta cesta vzhůru… Bohužel mnohé dnešní projekty „společenských inženýrů“ vedou k totalitě skrze konzumní egoismus. Člověk stejně jako planeta je o to více ceněn, pokud je nalezen jako levný zdroj energie pro ještě větší výkon. Skrze tuto pandemickou krizi to třeba s lidstvem zatřese. A lidé si uvědomí, že i rozumové vzdělávání a mravní výchova je o něčem jiném, než za co se dnes vydává. Ne, že jsme něco nestihli probrat, vyrobit, prodat, nebyli jsme první, ale že nám jaksi utekl náš osud. Bůh nás opatruj…