Ministrovi zlomily vaz závojnatky a paví očka

Horké léto v Norsku, podobně jako v Čechách, poněkud zchladila aféra jednoho člena vlády, která skončila jeho rezignací. Je zajímavé, jak obě aféry, přestože končí obdobně – rezignací ministra – jsou přesto tak rozdílné. Úmyslně opomíjím aféru suchara Petra Krčála, zaznamenal ji vůbec někdo? Nezapomenutelná Taťána Malá měla celkem bezvýznamné ministerstvo spravedlnosti a jejím jediným úkolem v rámci Babišovy vlády bylo zastavit trestní stíhání, jemuž je z důvodu dotačního podvodu vystaven její zaměstnavatel. Per Sandberg naproti tomu zastával velice významný post norského ministra rybaření, a pokud jsem vše pochopil správně, žádného kriminálníka nikdy nekryl. V Čechách úplně nemůžeme pochopit význam, jaký tento úřad má pro Norsko. Je nutné si uvědomit, že kromě rybaření se zasazuje také o celosvětové vyhubení velryb, delfínů a tuleňů, dále má na starosti bezpečí škeblí, mušlí, krevet, krabů a jiné mořské havěti (norsky sjømat) a zdraví a životní úroveň ryb, jak se můžeme dočíst na internetových stránkách norské vlády www.regjeringen.no.

Z obálky knihy The skipper of the seagul, 1890

Zdá se, že Pera Sandberga by na rozdíl od české ministryně, ani nenapadlo falšovat nějakou diplomku. Z jeho profilu, který je stále k dispozici na stránkách vlády, jasně vyplývá, že je hrdý na svůj lidový původ. Jako nejvyšší vzdělání uvádí Kurs totální obrany na Vysoké škole války v roce 2002. Jak to u podobných skromných sympatických mužů často bývá, osudnou se mu stala láska. Zamiloval se do mladičké Peršanky s norským občanstvím jménem Bahareh Letnes. To je samo o sobě poněkud pikantní, neboť Sandberg je členem Pokrokové strany, která v Norsku již v 80. letech minulého století kritikou přistěhovalectví odstartovala diskusi o tomto tématu.

To, že má ministr rybaření za milenku perskou princeznu, by samo o sobě bezpochyby prošlo na veřejnosti i v jeho domácí straně. V Norsku bývá Pokroková strana často označována za xenofobní, populistickou apod. Při pohledu z Prahy ale jasně vidíme, že se jedná o jednu z četných variant sociální demokracie. V Norsku by ostatně jiná než sociálnědemokratická strana neměla šanci se dostat do parlamentu. Ve srovnání s naší ČSSD je to strana silně levicová, otevřená k dialogu s jinými kulturami.

Osudné se však ministrovi staly jeho společné prázdniny s milenkou v její staré vlasti. Nejenže tuto cestu ministr nikam nenahlásil, jak byla jeho povinnost, navíc ho nenapadlo nic lepšího, než si s sebou vzít služební telefon, čímž hrubě porušil veškeré bezpečnostní předpisy.

Kritika přišla – pro Norsko typicky – nejdříve z řad vlastní strany. Celou věc odhalil Mazyar Keshvari, vůdce buňky Pokrokové strany v Oslo. Jak je u této xenofobní strany zvykem, jedná se samozřejmě o cizince, shodou okolností rovněž íránského původu. Od této chvíle žila aféra v zemi zmítané okurkovou sezonou svým vlastním životem. Aby toho všeho nebylo dost, ukázalo se, že se Sandberg už dříve účastnil oficiálních íránských akcí pořádaných v Oslo, jako třeba oslav národního svátku, což je Den vítězství islámské revoluce. Podobně lehkomyslně jako v Íránu se choval i při svých dřívějších cestách do Ruska a Číny. Obě země jsou v Norsku, na rozdíl od naší vlasti, chápány jako vysoce rizikové oblasti pro národní bezpečnost, a podle toho jsou nastavena pravidla pro cesty norských představitelů do těchto destinací.

Sandberg se urputně bránil, že v jeho služebním telefonu nebyly žádné citlivé informace. Opravdu se zjistilo, že tam skutečně nic, co by se týkalo tresek, makrel nebo sleďů, nebylo – to by byl opravdu průšvih! Jak už ale aféra žila svým vlastním životem, stačilo odhalení, že telefon obsahoval jakési informace o závojnatkách a pavích očkách a že se tyto informace dostaly zřejmě jak do rukou obávané íránské tajné služby VEVAK, tak zřejmě i Mosadu, který VEVAK ostře sleduje a krade veškeré digitální informace. I když oba rybí druhy mají pro Norsko spíše okrajový hospodářský i kulturní význam a není jasné, zda a jak obě tajné služby tento zdroj vytěží, přispělo to velkou měrou k Sandbergově demisi. Tu předal na malé zahradní slavnosti, k tomu účelu pořádané, toto pondělí ve 13.00 do rukou norského krále.