Murrerovy příběhy zšeřelých doupat
Nad Noční četbou Ewalda Murrera (vlastním jménem Michal Wernisch) se vznáší přeludný opar fantaskna. Volně spjatá stovka básní vytváří pásmo lyrické novely, vyprávění z bájné země kdesi mezi Haličí a Magdeburkem, Doudleby a Vratislaví, jíž pracující inteligence z nedostatku výraziva říkávala střední Evropa. Není zhola jasné, kde jsme, ale zato se dějí události, překvapivě známé z Hoffmannových, aneb Meyrinkových fantastických povídek a pohádek. Mluvící kocouři, skřítci – koboldi v halucinovaných vizích, veverky líhnoucí se z hnilobného hnoje jsou zlomkem zástupu rozmarných postav, hemžících se v Murrerově pitoresce z pomezí snu a doutnajícího šílenství, než zaplá plnou silou v děsivé stínohře. I vypravěčova podoba se zmítá v kaleidoskopických proměnách tvářnosti – tu je chasnickým dacanem, mysliveckým běsem, zoufalým pocestným za mezí vyčerpání, podivínem ze zšeřelých komnat, a prožívá sledy příhod, které jsou obrazem narušeného řádu světa – z malých vlnek se skládá jejich bořivá tsunami a drtí čtenářovu mysl megatunami slov na padrť.
Literáti jsou jako tykadla mimozemských družic z budoucnosti – ještě když se zdá, že společnosti vládne konjunktura, rozvoj a pohoda, již detekují selhání a praskliny v ledolamech společnosti, slyší praskání krovů a stropů a vysílají signál k budoucí reflexi havárie, která obvykle nastane. Co bychom si nalhávali? Víme, že něco nastane, když se již sbíhají silokřivky kataklysmat!
S literárním uměním bývá potíž: užívá konkretizace i rámec obecnosti. Čtenář konfrontuje svoji životní zkušenost s autorovým konceptem literární metareality. Barnumsky vyjádřeno, Murrerovy poetické příběhy jsou romance: fantastické, démonické, dekadentně psychedelické a halucinační. Detekují poruchy lidského mikrokosmu, které předcházejí makabriím skutečnosti. Spjaty v pásmo miasmat, dutým echem vyjadřují vzlyk padlého anděla, vzpínajícího se z pekla nacpaných volat a gastronomických proroctví k dokonalosti božské a opřekot klesajícího zpět do lidského údělu.
Ne, básnictví ještě nezhynulo, ač se nás maloduchové pokoušejí přesvědčit o agónii poesie, naopak: murrerovsky se dme chrabrou spletí k nebesům hvězdám vstříc!!!
Noční četba. Ewald Murrer. Nakladatelství Bohdan Chlíbec – Aula, 2020. Stran 326