Na Magorův statek!
Milí členové a příznivci spolku Statek uProstřed,
rok 2020 byl přelomový a musím říct, že doslova zázračný. Nejen že se podařilo začít s rekonstrukcí hlavní místnosti statku, velké sednice, a také ji téměř dokončit, včetně přilehlé chodby, ale úplně neplánovaně jsme začali díky Zbyňku Burianovi opravovat dokonce i stodolu! A co víc: podnikatel Jiří Kovář nám dá dřevo (tedy obrovskou hromadu dřeva) na nový krov stodoly. To je tak v kostce to hlavní, detaily a mnoho dalšího se dočtete v rubrikách této Zprávy, jako vždy deníkové zápisy z brigád, zápisy o návštěvách na statku, v jakých médiích o nás psali, ale také například příběh pěti koťátek, která se letos na statku narodila.
Opět vám všem ale musím sdělit, jakou radost mám, že jste stále s námi, a jak velkou oporou jste pro statek. Rekonstrukci sednice jsem sice platila z bankovní půjčky, ale nákup uhlí, pojištění, nedoplatek za elektřinu, opravy, nákupy přístrojů kolem hostinského pokoje a tyhle zdánlivé „drobnosti“ – tady se mohu spolehnout na účet sdružení. A je to potřeba, protože půl milionu z půjčky (hypotéky) jsem už utratila nebo schovala na vybudování čističky na příští rok, a už nemám nic navíc.
Kromě toho byl tento rok pro mě poměrně zvláštní, dá se říci v něčem hodně těžký, ne ale kvůli covidu. Opustila jsem zaměstnání i byt v Praze, abych se mohla u sestry starat o matku, protože jeden člověk to už nemůže zvládnout, tím pádem jsem ale ztratila většinu svých příjmů (po téměř půl roce handrkování nám přiznali u matky jen druhý stupeň bezmoci, tedy 4 400 měsíčně a pojištění placené státem, ale aspoň to) a na statek mohu jezdit jen o víkendech. Myslím ale, že je to správné rozhodnutí, snad to ještě nějaký čas ve zdraví ducha i těla vydržím.
O to víc jsem ovšem vděčná za vaši pomoc, protože na statku to žije pořád víc, jezdí tam noví lidé, a ti staří se rádi vracejí, a hostinský pokoj funguje jenom díky vám! A mám spoustu plánů se sednicí, které se mohou zčásti realizovat i bez mé přítomnosti na statku. Všechno zatím nasvědčuje tomu, že se sednice příští rok otevře pro své účely: setkání větších skupin, Jirousův archiv, Teilhardova knihovna (o tom víc zde ve Zprávě), přednášky, případně promítání filmů. To všechno je v procesu a směřuje silně k uskutečnění.
Pořád se ovšem objevují hlasy, jaká je prý škoda, že ve Vydří nenechávám žádné stopy po Jirousovi. Nevím, jestli je málo oprava stodoly a shromáždění spousty dokumentů a předmětů (nikde jinde v republice nebude jeho pozůstalost takhle pohromadě), ale ze zdevastovaného domu opravdu nechci a nebudu zachovávat nic. Majetku si vážím a vnímám ho jako nezbytný prostředek k vytváření atmosféry a prostředí kulturních akcí. Konzervovat zničený dům je podle mého pojetí neúcta k předkům a slepota k budoucnosti. Nebudu to dělat, ať si o tom myslí kdo chce, co chce. Jirousova síla je uchovaná v jeho textech, ale prostředí, které kolem sebe vytvářel, zmizelo s jeho smrtí, a tak to prostě je. V žádném případě ho nebudu konzervovat, protože by to znamenalo zničení místa, které miluju a cítím za něj odpovědnost. Statek vnímám jako jakousi součást svého těla a všechno jeho chátrání se mě bytostně dotýká. Zároveň mi jeho rekonstrukce působí velkou radost a je zdrojem mé životní síly. Hmotu nevnímám jako hmotu, ale jako „úschovnu energie“, a aby hmota statku byla živá a energie z ní mohla proudit, musí se rekonstruovat. V umírajícím domě umírá i energie.
Kdo máte tedy chuť za této situace zůstat s námi i příští rok, zašlete prosím členský příspěvek 250 Kč (nebo 500) na účet sdružení: 254497555 / 0300. Můžete poslat i víc jako sponzorský dar, ráda vystavím potvrzení pro daně. Pokud jste noví členové (a čtete tuto zprávu například na stole v hostinském pokoji), uveďte do zprávy pro příjemce svůj email, jinak vás nebudu moct kontaktovat.
Velké díky vám všem, zavedeným členům i těm novým, a přeju hodně odvahy, radosti a zdraví v roce 2021.
Františka Jirousová
Předsedkyně spolku Statek uProstřed
