V tento den 16. ledna 1989 jsme se sešli u pomníku sv. Václava, abychom uctili památku Jana Palacha – mladého obránce svobody, jak ho tehdy nazval kardinál František Tomášek, studenta, který za naši svobodu přinesl oběť nejvyšší. V rukách jsme měli jen květiny a stuhy. Přesto režim neváhal a pokojný pietní akt napadl. Komunistická policie nás tehdy pozatýkala a převezla do vazby v Ruzyni, zatímco na shromážděné lidi, kteří se na Václavském náměstí scházeli po celý následující týden, útočila bicí komanda.

Ačkoli všechna shromáždění měla pokojný charakter a svobodu shromažďování občanům zaručovala i tehdejší ústava, příslušníci pohotovostních útvarů policie tloukli demonstranty hlava nehlava, včetně starců, žen či nedospělých chlapců. Při záměrně brutálních policejních zásazích byly zraněny stovky lidí. Na Václavském náměstí doslova tekla krev občanů, kteří se domáhali jen svého práva.

Protestujeme proti tomu, aby komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, který se brutálních, nevyprovokovaných policejních útoků proti spořádaným, mírumilovným občanům účastnil a vystupoval i jako režimní propagandista s lživými tvrzeními v Čs. televizi, obdržel funkci, z které by měl sám dohlížet na zákonný postup policejních orgánů.

To je proti všemu rozumu i citu. Pan Ondráček se nikdy od své temné minulosti nedistancoval, naopak. Bavit se o tom nebudu, není to pro mne problém – arogantně dnes vzkazuje veřejnosti. Instalovat ho do čela sněmovního orgánu pro kontrolu policie je výsměchem našemu demokratickému systému, je to pohrdání lidskou svobodou a lidskými právy i urážkou statisíců obětí represí komunistického režimu a všech těch, kteří se za cenu příkoří zasloužili o dnešní svobodnou společnost.

V Praze 16. ledna 2018

Dana Němcová, David Němec, Stanislav Penc, Jana Marco (Petrová), Petr Placák, Alexandr Vondra, Josef Žáček – se vzpomínkou na Janu Sternovou a Václava Havla, kteří už nejsou mezi námi.