Budova zářila do noci jako obrovský skleník, který rostlinám nepřetržitě zajišťuje teplo a světlo. A o to šlo. Ministerstvo, lidově přezdívané továrna, jelo na plné obrátky. Tisíce úředníků ve dne v noci dohlíželo na bezproblémový chod výkonných computerů, zpracovávajících data, která do Centrály přicházela ze všech koutů země, podniků, prodejen, silnic, sportovišť, dětských koutků, zábavních parků, koncertních sálů, domácností či toalet, stejně jako od každé lidské jednotky. Veškeré úkony, pracovní, soukromé i intimní byly propojeny elektronickými sítěmi s ústředím ne snad kvůli tomu, aby továrna vykonávala ideologický dozor, jako tomu bylo v minulosti, ale aby Centrála mohla co nejefektivněji řídit systém nabídky a poptávky a mohla se kvalifikovaně rozhodovat o tom, která oblast agro-turistiky, agro-kultury, agro-politiky, agro-zábavy, agro-zdravotnictví se má posílit a kde naopak se má ubrat, aby nevznikaly prodlení, přebytky, nedostatky…

Díky miliardám dat ze všech oborů lidské činnosti se daly problémy hospodářství, politiky, kultury, bydlení, veřejného zdraví ve zlomku vteřiny přečíst a správně vyhodnotit. Společnost se stala dokonale počitatelná. To, o co se po staletí se střídavými úspěchy snažily teologie s filosofií – klasifikovat člověka a strukturovat společnost, dokázala továrna v jediném okamžiku díky efektivnímu, rychlému, výkonnému zpracování miliard miliard dat.

Jako odstrašující případ byly úředníkům továrny promítány komunistické filmové týdeníky. Neschopnost, neproduktivita, úporná snaha stavět skutečnost na hlavu byla tak nepochopitelná, až byla komická, a v továrně vyvolávala salvy smíchu.

Byly zrušeny papírové knihy stejně jako papírové noviny, protože nešlo kontrolovat, na co lidé klikají, co čtou, na co se dívají, aby se podle toho mohla upravit skladba informací, obrazových reportáží, druhů reklamy a stimulovat poptávka, upravovat nabídka, a tím zefektivnit fungování továrny.

Rovněž papírové peníze přestaly existovat, čímž byla jednou provždy vyřízena šedá ekonomika – veškeré platby se děly přes platební portály, které data okamžitě zpracovávaly a posílaly do centrály. To mělo blahodárný vliv na byznys, který se odehrával de facto v reálném čase objevení se určitého byť i nejasného pocitu, který se dal díky datům připravit a iniciovat dopředu přesně na míru aktuální potřeby průmyslu a situaci na trhu. Na sebemenší změny v náladě či návycích spotřebitelů dokázala továrna reagovat v reálném čase, jako když tisícihlavé hejno špačků dokáže bez sebemenšího viditelného náznaku změnit let ve zlomku vteřiny.

Výrazným krokem ke zvýšení občanského komfortu se vedle e-shopů a e-pokladen staly i e-toalety, schopné okamžitě analyzovat složení lidských exkrementů a výsledky chemického rozboru on-line předávat do Centrály na odbor zdravé výživy a odbor předcházení závažných onemocnění. Díky e-toaletám dokázal agro-bio-chemický průmysl vyrobit přímo na míru jakýkoli lék, který člověku poskytl okamžitou úlevu. Farmaceutický agro-průmysl dosáhl většího obratu než automobilový a zbrojní průmysl dohromady.

Pro zefektivnění sběru dat, který systém udržoval v chodu, byly na ulicích, v dopravních prostředích, v podnicích, úřadech zavedeny osobní brány, které dokázaly rozpoznat nemocné, přestárlé či narkomany, kterým okamžitě nabízely umístění v agro-ústavech nebo v odvykacích agro-zařízeních, stejně jako rozesílaly nabídky plastických operací ženám s nevýraznými nosy, malými prsy a neforemnými hýžděmi – agro-vkusu dominoval kult věstonické Venuše. Zároveň díky osobnímu elektronickému čipu, který nahradil peněženky, občanky, zdravotní průkazy, řidičáky brány kontrolovaly, zda vaše pracovní zařazení odpovídá vašemu zdravotnímu stavu, zda jste byli očkováni, zda máte zaplacené zdravotní, sociální a životní pojištění.

O život lidí bylo po všech stránkách postaráno. Otázka důvěry a nedůvěry, podvodu a poctivosti nebo odpovědnosti se stala archaickou minulostí, za člověka všechno vyřešil elektronický systém plošného sběru dat. Člověk se nemusel absolutně o nic start, v systému si mohl jenom užívat. Trpký úděl člověka, který byl odpovědný sám za sebe, byl zlomen.

Paradigma společnosti a člověka se radikálně proměnilo. Data určila člověka ne jen politicky, ekonomicky, sociologicky, ale stejně tak i teologicky či filosoficky. Z kategorie objekt, který je nevypočitatelný a tedy nespočitatelný, se občan přesunul do kategorie subjekt, který je plně kompatibilní se systémem.

Továrně nešlo o to, co si lidé myslí, ale o to, co chtějí. Základem systému bylo, aby si mohli lidé sami libovolně vybírat. Heslem totiž byla svoboda. Lidé si sami volili, který produkt zrovna chtějí, a systém byl od toho, aby dokázal potřeby lidí uspokojit.

Továrna fungovala bezchybně, konkurence sama od sebe vymizela a neefektivní parlamentní demokracie přešla v demokracii přímou, absolutní. Továrna dokázala násobně účelněji zajišťovat potřebu a spotřebu lidí, správnou výživu, zdravotní péči, kulturu, stejně jako zábavu nebo duchovní útěchu. Kněží, sdružení v Pacem in agris, kázali agro-theologii osvobození. Pod heslem: Vyserte se na nás, my se vyserem na vás, se rozmohlo dělnické agro-undergroundové hnutí, v jehož čele stanul Čuňas, zatímco nezávislí městští intelektuálové se spojili pod hlavičkou: Tabák, alkohol, knihy! (rozumí se papírové knihy) a založili agro-chartu, která byla taky součástí systému, protože díky elektronické evidenci ztratila ideová policie opodstatnění. Zavládla svoboda, kterou si lidé odjakživa přáli.