Prase Zouhar
Sděleni VONS č. 463 ze 4. září 1985
Dne 2. července 1985 se konalo u okresního soudu v Hodoníně II stání hlavního líčení proti obžalovaným, ing. Petru Kozánkovi a Zdeňku Kotrlému v trestní věci podle § 112 tr. zák. Soudnímu senátu předsedal opět JUDr. Jaroslav Klas, jinak na základě stížnosti Zdeňka Kotrlého z předchozího líčení, že u soudu není používána jako úřední jazyk čeština, došlo k výměně prokurátora. Hlavní líčení bylo zahájeno svědeckou výpovědí PhDr. Jana Zouhara CSc., vědeckého pracovníka ČSAV. Nejprve bylo zjištěno, že PhDr. Jan Zouhar není soudním znalcem, přesto soud jeho posudek na literární texty Ivy Kotrlé respektoval. Vědecký pracovník z Ústavu pro výzkum společenského vědomí a ateismu v Brně zdůraznil, že poezie Ivy Kotrlé „evokuje apokalyptické obrazy zmatku, věčnost křesťanské víry a pomíjivost našeho společenského zřízení“, čímž je schopna nepříznivě ovlivňovat myšlení zvláště československé emigrace v zahraničí. Připustil, že některé její básně i povídky by bylo možné tisknout i v ČSSR, ale poukázal na skutečnost, že ideodiverzní centrály v zahraničí mohou literární texty Ivy Kotrlé z politických důvodů zneužívat. Na přímý dotaz soudu upřesnil navíc svůj písemný posudek v tom smyslu, že mu jako vědeckému pracovníku ČSAV nejvíce vadilo zkreslování historických skutečností z doby nedávno minulé, a to především v románu Ivy Kotrlé Odchyt andělů, který je situován časově do října roku 1968. Zvláště vyzdvihl nepravdivé tvrzení Ivy Kotrlé v tomto literárním textu, že „sovětská armáda při svém vstupu do Československa v roce 1968 zabírala pro své účely i civilní objekty“. Toto tvrzení Ivy Kotrlé v románě označil za překrucování historických skutečností, a tedy i za schopné poškodit zájmy ČSSR v zahraničí. Obhájce JUDr. Jiří Machourek se svědka dotázal, zda je tento konkrétně vyslovený názor na zkreslování historických skutečností v románu na období roku 1968 i názor ČSAV, kde vědecky pracuje. Prokurátor požádal soud, aby tuto otázku obhájce označil za nepřípustnou. Soudní senát však otázku za nepřípustnou nepovažoval a na další dotaz obhájce vědecký pracovní ČSAV PhDr. Jan Zouhar připustil, že tento názor ČSAV nezastává, a že je to jeho subjektivní dojem z roku 1968.
Okresní prokurátor v Hodoníně potom zdůraznil vinu obou obžalovaných a vysokou společenskou nebezpečnost jejich pokusu vyvézt literární texty Ivy Kotrlé do Rakouska a žádal jejich potrestání i za tento pokus v polovině trestní sazby, jež činí tři léta vězení. Obhajoba zdůraznila fakt, že obžaloba nepředložila soudu soudně znalecký posudek literárních textů Ivy Kotrlé, ale pouze hodnocení těchto křesťansky motivovaných textů vědeckým pracovníkem z ústavu ateismu, který je hodnotil z hlediska oficiální státní materialistické doktríny a tedy zákonitě nepříznivě. A to by nemělo zavdat příčinu k soudně trestnímu postihu podle ústavy ČSSR, která zaručuje každému občanu svobodu vyznání a svědomí.
Obžalovaný ing. Petr Kozánek potom ve svém posledním slově poukázal na skutečnost, že literární‘ texty při své cestě do Rakouska v autě nijak neukrýval, měl je v neuzavřené příruční tašce a vůbec si nebyl vědom, že by se dopouštěl trestného činu. Ivu Kotrlou zná z gymnázia jako svou věřící spolužačku, sám se rovněž považuje za věřícího katolického křesťana a zároveň občana své republiky, pro jejíž blaho doposud svědomitě pracoval. Nemohl předpokládat, že by literární texty věřící matky pěti dětí mohly poškozovat zájmy republiky v zahraničí, a je tedy nevinen. Obžalovaný Zdeněk Kotrlý odmítl před soudem vypovídat, v posledním slově jen poukázal na omyly, jichž se StB při přípravě tohoto procesu od počátku dopouštěla, a zdůraznil, že se k žádné vině nepřiznal a přiznat nemíní, neboť se žádného trestného činu nedopustil.
Soud potom rozhodl o vině obou obžalovaných, kteří se pokusem vyvézt literární texty Ivy Kotrlé dopustili ve smyslu § 112 poškozování zájmů republiky v zahraničí a odsoudil je oba na 10 měsíců odnětí svobody s odkladem trestu na zkušební dobu 2 let. Oba obžalovaní se okamžitě odvolali, prokurátor byl s výší uděleného trestu srozuměn a odvolání nepodal.
Odvolací řízení v trestní věci proti Petru Kozánkovi a Zdeňkovi Kotrlému
Senát krajského soudu v Brně za předsednictví JUDr. Jaromíra Papírníka projedná ve veřejném zasedání, které se bude konat dne 6. září 1985 v jedenáct hodin ve třetím patře soudní budovy v Rooseveltově ulici v Brně, odvolání proti rozsudku okresního soudu v Hodoníně ze dne 2. července 1985. Tímto rozsudkem byli ing. Petr Kozánek a Zdeněk Kotrlý uznáni vinnými trestným činem pokusu o poškozování zájmů republiky v cizině (§ 8/1 k § 112 tr. z.) a každému z nich byl uložen trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců s podmíněným odkladem na dva roky. (K průběhu trestního řízení viz naše sdělení č. 329, 345, 454, 457 a 462.)
Obžalovaným bylo kladeno za vinu pouze to, že se pokusili vyvézt do zahraničí několik básnických sbírek Ivy Kotrlé a Zdeňka Rotrekla, které byly podle krajně problematického znaleckého posudku shledány pochmurnými a pesimistickými. Jejich odsouzení, třebaže jen k podmíněným trestům, je proto absurdním anachronismem, která nemá oporu v čs. právním řádu a odporuje přijatým mezinárodním závazkům, např. Závěrečnému aktu z Helsinek.
K tomu viz komentář Rudolfa Vévody.
titulek je redakční