Už jako kluk jsem vedle mayovek a verneovek hltal knížky o 2. sv. válce, o holocaustu a gulagu, o 2. a 3. odboji, a vždy mě přitom rozčilovalo, jak různí zločinci a zločinné režimy využívali ke svým cílům to, co cítíme, jak se chováme, jak přemýšlíme, aniž bychom to byli sami sto nahlédnout, což platí dodnes.

Co je nám platný vládní odbor, který se má potýkat s dezinformacemi, když je tady dodnes obecně přijímána ruská propaganda, s jejíž pomocí SSSR zotročil celou východní polovinu Evropy a v současnosti s ní Rusko útočí na sousední Ukrajinu. Dodnes máme za to, že nás Rudá armáda v roce 1945 osvobodila, ačkoli šlo o to samé, jako v sovětsko-nacistickém paktu ze srpna 1939, tedy o to, jak zotročit Evropu. Rozdíl je jen v tom, že zprvu k tomu chtěli bolševici využít nacisty, zatímco po roce 1945 k tomu využili nás – tzv. osvobozené národy.

Jestli ruskému imperialismu, ať už v podobě carské, bolševické nebo současné, putinské, něco šlo, tak to byla informační, respektive dezinformační válka. A nejde přitom ani tak o dezinterpretaci, že se vyškrtne nebo vymění kontext a bílá se vydává za černou a naopak. Černá stejně jako bílá jsou jen nástroje k tomu, jak zpochybnit veškeré hodnoty, vnést do společnosti svár, kontroverzi, nenávist, rozbít ji do znesvářených, spolu nekomunikujících a vzájemně se vylučujících táborů, protože tak se dají lidé snáze ovládat.

Zmiňuji to proto, že to, kvůli čemu jsme se zde ve Valdštejnském paláci sešli, není minulost, ale žhavá přítomnost. Obranou proti růstu extremismu, levicového i pravicového, je vést otevřený, bezpředsudečný dialog napříč celou společností, mluvit spolu, nenechat se znovu uzavřít do hranic, které v nás po desetiletí pěstovali bolševici. Václav Benda a jeho ideový protipól Petr Uhl to kdysi – pod neustálým tlakem StB a všelijakých režimních posluhovačů – dokázali.

Prosloveno ve Valdštejnském paláci při udílení Ceny Václava Bendy 28. ledna 2025