V pondělí 30. dubna ve čtyři hodiny odpoledne německého času jsem se dovolal Liou Sia do jejího domu v Pekingu. Říkala mi: „Teď už se ničeho nebojím. Pokud mne nenechají odejít, zemřu zde, ve svém bytě. Teď když tu Siao-po* není, nic už mi na světě nezbývá. Je snazší zemřít než žít. A není pro mě nic jednoduššího než zvolit smrt jako nástroj vzdoru.“ Zdálo se mi, jako by mě zasáhl elektrický proud. Prosil jsem ji, ať ještě počká. Vím, že agenti Ministerstva státní…