Budova zářila do noci jako obrovský skleník, který okurkám nepřetržitě zajišťuje teplo a světlo. A o to šlo. Ministerstvo, lidově přezdívané továrna, jelo na plné obrátky. Tisíce specialistů ve dne v noci dohlíželo na chod výkonných computerů, zpracovávajících data, která do Centrály proudila ze všech koutů země, podniků, prodejen, silnic, sportovišť, dětských koutků, zábavních parků, koncertních sálů, domácností, toalet… stejně jako od každé on-line lidské jednotky. Veškeré úkony, pracovní, soukromé i intimní byly propojeny elektronickými sítěmi s ústředím ne snad kvůli tomu, aby továrna vykonávala ideologický dozor, jako tomu bylo v prehistorii civilisace, ale aby Centrála mohla co nejefektivněji řídit systém nabídky a poptávky a mohla se kvalifikovaně rozhodovat o tom, která oblast agro-turistiky, agro-kultury, agro-politiky, agro-zábavy, agro-zdravotnictví se má posílit a kde naopak se má ubrat, aby nevznikaly prodlení, přebytky, nedostatky…

Díky permanentnímu intenzivnímu plošnému sběru dat ze všech oborů lidské činnosti, práce, zábavy a spotřeby se daly problémy hospodářství, politiky, kultury, bydlení, veřejného zdraví ve zlomku vteřiny přečíst, vyhodnotit a vyřešit v čase, kdy vznikly. Společnost se stala dokonale počitatelná. To, o co se po staletí se střídavými úspěchy snažily teologie s filosofií – klasifikovat člověka, hodnotově strukturovat společnost, dokázala továrna v jediném okamžiku díky efektivnímu, rychlému, výkonnému zpracování trilionů miliard dat ve zlomku sekundy.

Jako science fiction o jakémsi podivuhodně nepochopitelném panoptiku byly úředníkům továrny promítány komunistické filmové týdeníky. Neschopnost, neproduktivita, úporná snaha stavět skutečnost na hlavu byla tak neuvěřitelná a nepochopitelná, že v továrně vyvolávala salvy smíchu. Jak mohli něco podobného brát nějací lidé byť jen trošku vážně, podivovali se zaměstnanci továrny.

Byly zrušeny knihy, všechna tištěná média, protože nešlo zjistit, na co lidé klikají, co čtou, na co se dívají, aby se podle toho mohla upravit skladba informací, obrazových reportáží, druhů reklamy − stimulovat tak poptávka, upravovat nabídka, zefektivnit chod továrny.

Rovněž papírové peníze nahradily platební portály, které data okamžitě zpracovávaly a posílaly do Centrály. To mělo blahodárný vliv na byznys, který začal produkovat sotva se v něčí hlavě vylíhl byť jen nejasný pocit, představa, touha, které se daly díky sociálním sítím stimulovat, připravit a iniciovat dopředu přesně na míru každého on-line spotřebitele podle aktuální potřeby agroprůmyslu, počasí a situace na trhu. Na sebemenší změny v náladě či návycích spotřebitelů dokázala továrna reagovat v reálném čase, jako když tisícihlavé hejno špačků prudce změní ve zlomku vteřiny bez sebemenšího viditelného náznaku směr letu.

Výrazným pokrokem ve zvýšení občanského komfortu se vedle chytrých domů, chytrých aut, chytrých dětí staly chytré toalety, schopné okamžitě analyzovat složení lidských exkrementů a výsledky chemického rozboru on-line předávat do Centrály na odbor zdravé výživy a odbor předcházení závažných onemocnění. Díky e-toaletám dokázal agro-bio-chemický průmysl vyrobit přímo na míru jakýkoli lék, který člověku poskytl okamžitou úlevu. Farmaceutický agro-průmysl dosáhl většího obratu než e-automobilový a e-zbrojní průmysl dohromady.

Pro zefektivnění sběru dat, který systém udržoval v chodu, byly na ulicích, v dopravních prostředích, v podnicích, úřadech zavedeny osobní brány, které dokázaly rozpoznat nemocné, přestárlé či narkomany, kterým bylo okamžitě nabídnuto umístění v agro-ústavech nebo v odvykacích agro-zařízeních.

Při neschopnosti se soustředit, lelkování či čumění do blba se doporučovala operace mozku, stejně jako se doporučovaly plastické operace ženám s nevýraznými pysky. Agro-vkusu dominoval kult věstonické Venuše.

Díky osobnímu elektronickému čipu, který nahradil peněženky, občanky, zdravotní průkazy, řidičáky brány kontrolovaly, zda vaše pracovní zařazení odpovídá vašemu zdravotnímu stavu, zda jste byli očkováni, zda máte zaplacené zdravotní, sociální a životní pojištění.

Prodleva byla zrušena. Poptávka − výroba – spotřeba se odehrávala v jednom čase. Systém neměl jediné slabé místo. Vše do sebe dokonale zapadalo. Jedno podmiňovalo druhé.

O život lidí bylo po všech stránkách postaráno. Otázka důvěry a nedůvěry, podvodu a poctivosti se stala archaickou minulostí. Člověk se konečně nemusel o nic starat. Zbavil se stresu. V systému si mohl jenom užívat, zcela volně si růst jako každý den zalévaná okurka ve skleníku. Trpký úděl člověka, který byl odpovědný sám za sebe, byl zlomen.

Továrně nešlo o to, co si lidé myslí, ale o to, co chtějí. Základem systému bylo, aby se lidé mohli svobodně přihlásit k tomu, co právě cítí, po čem touží. Heslem totiž byla svoboda. Lidé si sami volili, který produkt zrovna chtějí, a systém byl od toho, aby dokázal potřeby lidí uspokojit.

Továrna fungovala bezchybně, konkurence sama od sebe vymizela. Neefektivní, těžkopádná parlamentní demokracie se změnila v demokracii absolutní. Továrna dokázala násobně účelněji zajišťovat potřebu a spotřebu lidí, správnou výživu, zdravotní péči, kulturu, stejně jako zábavu nebo poskytovat duchovní útěchu. Kněží, sdružení v Pacem in agris, kázali agro-theologii osvobození. Pod heslem: Vyserte se na nás, my se vyserem na vás se rozmohl dělnický agro-underground, v jehož čele stanul agro-Čuňas z Farmy zvířat, zatímco nezávislí městští intelektuálové se spojili pod hlavičkou: Tabák, alkohol, knihy! (rozumí se papírové knihy) a založili protestní agro-Chartu, která se stala součástí expozice Národního musea spolu s ideovou policií, která díky elektronické evidenci ztratila opodstatnění.

Paradigma společnosti a člověka se radikálně proměnilo. Data určila člověka nejen politicky, ekonomicky, sociologicky, ale stejně tak i teologicky či filosoficky. Z kategorie objekt, který je nevypočitatelný a tedy nespočitatelný, se občan přesunul do kategorie subjekt, který je plně kompatibilní se systémem. Lidem v továrně nic nechybělo. Nebylo proti čemu protestovat. Prokletí Adama a Evy bylo zlomeno. Lidstvo došlo svého naplnění. Rostlo si zcela svobodně jako okurky ve skleníku, které neznají nenávist a utrpení. Mezilidské přehrady odumřely. Zavládlo všeobecné bratrství. Zavládla svoboda, kterou si lidé odjakživa přáli.

Lucerna, 21. března 2026