Třicet případů majora Prchala

Vážený pane Placáku,
dovolte mi, abych se Vám omluvil za svou někdejší angažovanost proti Vám v procesu s bývalými příslušníky SNB – StB, kterým jsem coby horlivý mladý komunista tehdy bezmezně důvěřoval a byl jsem přesvědčen, že se nedopustili ničeho zlého a že je jim politicky ubližováno.
Poznal jsem tehdy Antonína Prchala mladšího (či chcete-li „prostředního“; určitou politickou úlohu sehrál později v KSČM i „nejmladší“), kterého jsem byl osobně podpořit u Městského soudu v Praze v přesvědčení, že Vaše obvinění proti němu jsou smyšlená. Později se dotyčný v opilství přiznal, že se nezákonného jednání proti Vám nejen dopustil, nýbrž že lituje jen jediného, totiž, že Vás nezabil.
Nemám žádnou politickou ani jinak zištnou motivaci být s Vámi zadobře, politicky se již neangažuji a s extremismem jsem se rozešel, což jsem si dovolil dosud naposledy komentovat v níže uvedeném rozhovoru:
Jsem si vědom toho, že názorově se jistě v mnohém neshodneme, přesto si dovoluji požádat Vás o odpuštění za to, že jsem proti Vám vystupoval nepřátelsky a křivdil Vám.
S díky a s pozdravem
Lukáš Vrobel, Úvaly
uveřejněno se svolením autora
