Když byla v roce 1889 dostavěna Eiffelova věž, stala se díky svým 300 metrům nejvyšší stavbou světa. Dosavadního držitele tohoto titulu, Washingtonův monument z roku 1885, čnící do výše 169 metrů, překonala skoro dvojnásobně.

Ostatně, výška okolo sto padesáti metrů byla nejspíše maximem, na nějž se lidstvo do té doby v celých svých dějinách zmohlo. Cheopsova pyramida je vysoká asi 140 metrů, v historickém žebříčku pak najdeme i pár věží chrámů a katedrál atakujících či mírně překračujících zmíněnou sto padesáti metrovou metu. Například v letech 1311–1549 držela světový rekord Lincolnská katedrála v Anglii, jejíž centrální věž dosahovala výšky 160 metrů. Roku 1549 však její dřevěný vršek (nástavec) shořel po zásahu bleskem a nebyl už nikdy obnoven. V Lincolnu si možná uvědomili, že přece jen trochu přestřelili, a onen blesk si patrně vysvětlili i jako příslovečný zásah shůry, jako důrazný korektiv svých přehnaných ambicí. Biblický příběh o Babylonské věži se u nich ještě těšil respektu.

Určitě není náhoda, že od konce devatenáctého století rostou po světě různé Babylonské věže jako houby po dešti. Nicméně je to dáno nejen technickým pokrokem, který tehdy nabral závratné tempo, ale též filozofií moderní doby, podle níž je Bůh údajně mrtev (či přinejlepším hibernován) a člověka již omezují pouze síly a zákonitosti přírody, jež se však heroicky pokouší ovládnout a zkrotit. A nelze říci, že by se mu to nedařilo.

Zatímco věž Lincolnské katedrály držela světový rekord přes dvě stě let, Eiffelovku v roce 1930, tedy po 41 letech, překonal mrakodrap Chrysler Builging v New Yorku s 319 metry. Již o rok později ho ale strčil do kapsy pověstný Empire State Building o výšce 381 metrů (bez antény). Stalin se ho sice pokoušel trumfnout svým Palácem sovětů, který měl stát na místě bolševiky zbořeného pravoslavného chrámu Krista Spasitele, ovšem z celého projektu se realizovaly pouze základy. Obrovská socha Lenina, jenž měl kynout světu z výšky přes 400 metrů, naštěstí zůstala jen na papíře.

Empire State Building tak světu vládl až do roku 1970, kdy ho překonala newyorská „dvojčata“ Světového obchodního centra, vysoká 417 metrů. Ta poslal k zemi jistý Usáma bin Ládin, leč 11. září 2001 už žebříčku nejvyšších budov dávno nevévodila. V roce 1973 se totiž stal držitelem rekordu mrakodrap Sears Tower (dnes Willis Tower) v Chicagu s 442 metry. Přesněji vyjádřeno, světového rekordu mezi budovami, tedy domy, různé věže sloužící k televiznímu nebo rozhlasovému vysílání necháváme pro zjednodušení stranou, byť jsme se v úvodu článku odrazili od Eiffelovky. V roce 1998 převzal pomyslnou štafetu dvouvěžový mrakodrap Petronas Twin Towers v malajském Kuala Lumpuru, tyčící se do výše 452 metrů (Petronas je tamní ropná společnost).

Hranici půl kilometru překonal v roce 2004 Tchaj-pej 101 na Tchaj-wanu. Současná jednička, dostavěná v roce 2010, Burdž Chalífa v Dubaji, dosahuje 828 metrů. Do kilometru by měl vyrůst budovaný mrakodrap Jeddah Tower v saúdskoarabské Džiddě – dokončení se plánuje na rok 2020.

V roce 2016 na světě existovalo 135 budov vysokých či vyšších než 300 metrů, tedy zpravidla vyšších než Eiffelovka. Skoro polovina (konkrétně 45 %) jich je v Číně, téměř pětina ve Spojených arabských emirátech, 14 % ve Spojených státech amerických. Pět v Rusku, přičemž moskevská Věž Federace představuje se svými 374 metry nejvyšší budovu nejen v Rusku, ale i v celé Evropě. Je prý konstruována tak, aby dokázala odolat i teroristickému útoku provedenému uneseným letadlem. Londýnský Střep (The Shard) se svými 310 metry se krčí skoro na konci zmíněné společnosti, leč mrakodrap vlastní emirát Katar.

Ano, starý kontinent v soutěži pokulhává i kvůli tomu, že je starý, jeho města tudíž často představují kulturní památky a panují zde přísné regule, kde, co a jak vysoko se smí postavit, aby se nenarušilo historické panorama. Ale i tak uvedený žebříček a jeho historie cosi vypovídá o oslabování role Evropy v kontextu světového obchodu a moci.

A též o relativním oslabování pozice USA, o pozvolné ztrátě statutu supervelmoci. S tím ani Donald Trump asi moc nesvede, byť jeho Trump International Hotel and Tower v Chicagu dosahuje výšky 423 metrů. Ovšem Trump Tower v New Yorku má jen ubohých 200 metrů a Trump World Tower ve stejném městě nikterak závratných 262. Největší americký mrakodrap, One World Trade Center v New Yorku, postavený na místě Dvojčat, se sice vypíná do výšky přes 540 metrů, v celosvětovém žebříčku to však nyní stačí jen na sedmé místo.

Poměrně zajímavé, byť zároveň fádní, je pak využití těchto budov: kanceláře, kanceláře, luxusní byty, kanceláře, nákupní střediska, kanceláře, hotelové pokoje, pro změnu kanceláře, obchody, kanceláře, a tak dále, pořád dokola či spíš pořád po spirále výš a výš. S náboženstvím to nemá dávno nic společného, údajné „opium lidstva“ se zastavilo na nějakých 150 metrech, výše už nebe asi nesahá. Byznys evidentně ano.

Ale aby bylo jasno: technika je jistě úžasná a schopnost člověka postavit kilometrovou budovu jakbysmet. Snaha dobrat se odpovědi na otázku, kde se to v tom mravenečkovi vlastně bere, však může skončit u pozoruhodného paradoxu: Právě ony trochu bezduché, byť úchvatné mrakodrapy nepřímo svědčí o tom, že jde o tvora stvořeného Bohem k Jeho obrazu. O bytost nadanou neobyčejnými schopnostmi, kterých ale po celé dějiny spíše zneužívá k hromadění a růstu toho pomíjivého, nikoliv toho podstatného. Popřípadě k vymýšlení důmyslných způsobů i sofistikovaných technických konstrukcí, jak své bližní utiskovat či zabíjet – zpravidla kvůli růstu vlastní moci nebo bohatství.

Co k tomu ještě dodat? Snad jen citát klasika. Konkrétně jeden od Senecy: „Čím delší zřídí sloupořadí, čím výše vyženou věže, čím šíře roztáhnou dějiny, čím hlouběji vykopají jeskyně jako letní obydlí, čím mohutnější sloupy podepřou stropy jídelen, tím více bude toho, co jim zakryje oblohu.“