Vážení čtenáři,

základem Babylonu je dělat si legraci s veškerou vážností a obřadností, která k tomu posvátnému úkonu a úkolu odjakživa patří. Svět, na kterém nám bylo dáno plout vesmírem mezi hvězdami jako na lodi bláznů, je podivuhodný. Za pět tisíc sedm set sedmdesát devět let od počátků historie, podle Židů, zažilo lidstvo na své pouti několik inkarnací – od velkých starověkých civilisací až po současnou Planetu opic Gabriela von Max. Dokázala-li Matka evoluce udělat z člověka opici, dokáže udělat z opice člověka? To je velké tajemství vulvy Gaii ergo svatého grálu Máří Magdalény. Babylon je Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše, ale opačně – po knize Genesis následoval Chaos.

Babylon je Zemanova Bláznova kronika, která zachycuje prču běhu třicetileté války, kdy se pozice mění každým okamžikem. Babylon nechce zvítězit, a proto nemůže být ani poražen. Kámen mudrců, El-Iksir (života), čili nesmrtelnost je ve skutečnosti kámen úrazu. Vážnost věci umrtvuje, zplošťuje, blbovatí je, což je základ duševního mrzáctví, čili svazáctví, které pojímá svět jako obilnou placku, kterou si samo uhněte a pak z ní věští…

Babylonský elixír bytí nic nemění, nechce ničeho dosáhnout. Nejsme učitelé, karatelé, politici, akademici, historici, novináři… či jiné druhy otrapů, kteří od pádu člověka sají lidem krev jako komáři. Odmítáme pravdu, která umrtvuje duši, křiví mozek, ohýbá kosti. Jsme pro neposkvrněné početí, čili šlechetnost.

Babylonské publikování – článků, úletů, básniček, legrácek… je jen jedna z forem existence Babylonu, který stál na počátku českých etc. dějin, čili zmatení jazyků, jak to ve své kronice zaznamenal děkan svatovítské kapituly Kosmas. Byli jsme před republikou a budeme i po ní.

Babylon především funguje jako prastaré pohřební bratrstvo. Provádíme pohřby, svatby, pitky, slavíme slavnosti, konáme obřady, pořádáme poutě a slavnostní pochody.

Stanovy Studentského spolku Babylon popisují babylonskou spolkovou činnost následovně:

–          udržování tradice stolových společností, jako základu novodobého českého vlastenectví, vzdělanosti a kultury

–          hraní mariáše,

–          pořádání diskusních večerů ve spolkové klubovně U Budyho za účelem myšlenkové kultivace členstva a sympatizantů spolku,

–          pořádání vlastivědných výletů za účelem vzdělávacím a organisování vysokohorských túr k tělesnému povznesení a posílení spolkového ducha

–          účast se spolkovými prapory na funusech členů spolků a osob jinak spřízněných, především pak na svatbách a křtech a dalších veselkách.

–          organizování manifestací, kampaní a petičních akcí na obranu starých českých tradic, včetně rehabilitace českého království…

Myslíme to vážně, a přitom se bavíme, tedy – myslíme-li, bavíme se, nemyslíme-li, taky, a to s veškerou vážností, zásadně.

Každopádně Vás zveme na tříkrálový pochod Za monarchii, viz níže, tedy pátého.

Do roku 2019 Vám přejeme méně stresu a více radosti.