Ve stejný den nového roku 2020, kdy Vietnam zaujal předsednictví na první schůzi Rady bezpečnosti OSN v New Yorku, jenom o několik hodin dříve a 8 000 mil dále, podnikla Komunistická strana Vietnamu poblíž hlavního města Hanoje přímý útok na vesnici Dong Tam, která se odmítala vzdát pozemků, na kterých vesničané hospodařili.

A výsledek? Policisté zastřelili uznávaného představitele Dong Tam a bývalého stranického šéfa této vesnice pana Le Dinh Kinh, 84letého veterána, který byl členem strany po celých 57 let. Při policejní akci ovšem rovněž zahynuli tři policisté po pádu do světlíku, když pronásledovali domnělé „podezřelé“, kteří správním orgánům vzdorovali. Následně došlo k zatčení dvaadvaceti vesničanů, dvacet z nich bylo obviněno z vraždy. V případě odsouzení je může čekat až trest smrti.

Zábor půdy ve vesnici Dong Tam je z mnoha důvodů předělem v poválečné historii Vietnamu. Zaprvé jde v době sociálních médií o úplně první, otevřený a smrtící střet strany s její dříve loajální členskou základnou: vesničany v severním Vietnamu. Podle zjištění agentury Bloomberg z roku 2015 je na severu téměř 70% všech členů strany, přestože v této oblasti žije méně než polovina z 96 milionů obyvatel celé země.

Zadruhé, incident svědčí o odhodlání strany k ukončení sporu za každou cenu a bez průtahů, přestože to vyvolá bouřlivý protest veřejnosti na internetu i v ulicích.

Pouhé dva dny po tomto incidentu vzneslo Ministerstvo informatiky, které spravuje a cenzuruje obsah veškerých médií ve Vietnamu, požadavek na potrestání Facebooku – zdaleka nejznámější platformy sociálních sítí ve Vietnamu s 55 miliony aktivních uživatelů mezi občany – za „nerespektování vietnamských zákonů“ a umožňování šíření „překroucených a falešných zpráv“ v rámci své platformy.

Po oficiálních varováních a díky obrovskému aparátu kybernetické bezpečnosti, který vláda zaměstnává, došlo k zablokování účtů některých uživatelů přihlašujících se z vesnice Dong Tam a jejich obsah byl z Facebooku odstraněn, což v nedávných dnech potvrdila i organizace Amnesty International.

Den po incidentu nejvyšší člen politbyra a nejvyšší vietnamský vůdce vrchní tajemník strany Nguyen Phu Trong posmrtně ocenil zahynuvší příslušníky bezpečnosti titulem „mučedník“ a označil je za hrdiny číslo jedna.

O týden později se konal ve Státním pohřebním domě promyšlený smuteční obřad, kterého se zúčastnil samotný premiér s dalšími členy politbyra, včetně mocného Ministra národní bezpečnosti, který na pohřbu pronesl, že tito příslušníci „obětovali svoje životy na ochranu národní bezpečnosti“.

Nelze se samozřejmě divit, že tento incident vnímá strana jako významnou událost související s národní bezpečností. Vietnamský režim soukromé vlastnictví půdy neuznává a přestože jsou spory o ní ve Vietnamu běžným jevem, nikdy se k odporu proti záboru půdy vládními orgány neodvážila postavit celá vesnice a oznámit své záměry na sítích You tube a Facebook.

S předpokládaným rychlejším růstem vietnamského hospodářství bude půda zabíraná vládními orgány bezpečnostní situaci bezpochyby dále zhoršovat, pokud se nedojde k systémovému řešení tohoto problému. V případě vesnice Dong Tam se jednalo o zábor půdy pro vietnamskou vojenskou komunikační společnost Viettel Group.

Celou akci nešlo lépe načasovat. V následujících dnech se očekává hlasování Obchodního výboru Evropského parlamentu ve věci Dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem v hodnotě 42 miliard dolarů ročně, kterou EU popisuje jako „nejambicióznější dohodu o volném obchodu, jakou kdy rozvojová země uzavřela“. V případě schválení bude dohoda postoupena parlamentu k dalšímu hlasování konanému dne 10. února.

Podle organizace Human Rights Watch se už někteří poslanci Evropského parlamentu o narůstající rozsah porušování lidských práv ve Vietnamu důsledněji zajímají. Zjištění, že zpravodaj k obchodní dohodě EU s Vietnamem poslanec Evropského parlamentu Jan Zahradil je na Komunistickou stranu Vietnamu institucionálně napojen, vedlo k jeho okamžitému odstoupení.

S ohledem na poslední incident ve vesnici Dong Tam si poslanci Evropského parlamentu musí uvědomit, že i když tato dohoda přinese Vietnamu další hospodářské výhody, bez jasných a konkrétních standardů lidských práv, přinese i další výhody stranickým funkcionářům, zatímco chudým vesničanům bude dál svévolně zabírána půda, na které hospodaří – bez náhrady a s postihy.

Bude-li dohoda schválena ve stávající podobě, můžeme další podobné incidenty očekávat po celém Vietnamu. Koneckonců 65 % obyvatel Vietnamu stále žije v zemědělských oblastech.

Zdroj: https://www.thevietnamese.org/2020/01/with-economic-development/

Zveřejněno 20. ledna 2020