Játra jsou velice chutné vnitřnosti. Řadíme je mezi droby, a skuteční gourmeti je jídají syrová, nakrájená na nudličky. V nynější Číně se však v uplynulých desetiletích rozmohla jiná praxe: odebírání jater a ostatních orgánů popraveným vězňům, případně odběr orgánů ještě zaživa cvičencům životního stylu Falung Gong (případně Falung Dafa).

Tito cvičenci jsou totiž zaručeně zdraví a pro režim znamenají jejich orgány významný zdroj zisků. Mezi nejžádanější orgány patří krom již zmíněných jater také ledviny, rohovka, srdce, kůže, prostě co lze transplantovat a oč je zájem.

Systém Falun Gong zformuloval pan Li Hongzhi. Vychází z buddhistické tradice a obsahuje soubor etických zásad, meditaci a čtyři cvičební sestavy. Během pouhých sedmi let od svého zveřejnění začalo v Číně cvičit 70 milionů lidí (dle vládních odhadců). V současnosti cvičí lidé dle metody Falun Gong ve více než 70 zemích celého světa. Pan Li Hongzhi byl v letech 2000 a 2001 nominován profesory a politiky 14 zemí na Nobelovu cenu míru, a roce 2001 byl nominován na Sacharovovu cenu. V rozmezí let 1992 až 1999 bylo cvičení Falun Gong podporováno čínským státem. Později se to změnilo, když počet cvičenců převýšil počet čínských komunistů a Velký bratr zvětřil ničivou konkurenci. Cvičenci začali být policejně pronásledováni, vězněni, mučeni a popravováni. Později začali být cvičenci zneužíváni jako nedobrovolní poskytovatelé orgánů k transplantacím. Odhaduje se, že ročně je tímto způsobem zavražděno 60 000 – 100 000 cvičenců Falun Gong.

O cvičencích stylu Falun Gong lze říci, že jsou maseni. Zájemcům o transplantaci, ať už ze zahraničí nebo z Číny jsou nabídnuty orgány na výběr a nalezne-li se „kompatibilní dárce“ (v podstatě lidská oběť) je vězněný nositel orgánu přemístěn do některé z klinik a tam na operačním sále rozporcován, a tím se státním posvěcením zavražděn; tělo potom spáleno v krematoriu.

Pokud budeme tento jev zkoumat v kulturním kontextu „člověk versus despocie“, objeví se kritérium utopismu v nečekané souvislosti. S pojmem zvěcnění, případně zezbožnění člověka použitelným pro tyto případy se shledáváme v teoriích Karla Marxe, kdy německý klasik uvažuje o hodnotě člověka skrze hodnotu jeho práce. V případě vražedných transplantací jde o hodnotu člověka vyjádřenou součtem hodnot jeho transplantovatelných orgánů. Určitě jsou na to nějaké tabulky, cvičenci Falun Gongu vyjadřují státní kapitál, v podstatě živoucí orgánovou banku, kterou čínští komunisté udržují pod vězeňským dohledem, aby jejich orgány měli neomezeně k dispozici stranické potřebě. Doufejme, že tento jev bude dále prodefinován v našem Atlase despocií.

Tělo vyjadřuje všechny naše vztahy. Pokud si jej stát, nebo někdo jiný přivlastní bez souhlasu vlastníka, jedná se o loupež, případně loupežnou vraždu. Vidíme, že se objevují konotace se základy lidského společenství a jeho formování. Rozsah, v jakém se orgánové vraždy v současné Číně dějí, označil podpředseda Evropského parlamentu pan McMillan Scott jako zločin genocidy slovy: „V posledních měsících vyšlo na světlo mimořádně špatné zacházení s praktikujícími Falun Gongu, konkrétně výběr vězňů s vhodným orgánem a tkání pro transplantaci, což vede k jejich smrti. Toto je genocida, jak je definovaná v článku 2 Konvence o předcházení a trestání zločinů genocidy.“

Využívání lidských těl k financování zlotřilých podniků má již dlouholetou tradici. S uměleckým vzmachem se tohoto lidokupeckého tématu zmocnil spisovatel David Mitchell v utopickém románu Atlas mraků, taktéž zfilmovaném. Téma lidí pěstovaných k poskytování orgánů je též tématem utopického filmového hororu Ostrov.

Skutečnost však vždycky předčí utopii.