Danosti Bafání

Bafat s Tebou byla Danost. Rozkošná danost. Podobně dané a svaté bylo bafat se Sváťou.

Bafat a krafat. Nebo mlčet. Krásně se s Tebou mlčelo. V člověku se najednou vytvořilo místo pro vkořenění radosti z bytí, pro bytosti v radosti prosté lítosti; tu jsem u tebe nepoznala.

Bafat s Tebou bylo prostě vysloveně zdraví prospěšné.

—

Vydání haiku

Měla jsem ráda tvoje odpovědi, byly často překvapivé, člověk si na to rychle zvykl a těšil se. Nebo tvoje glosy, daným tremolem zavěšované do prostoru; třeba při naší poslední spanilé jízdě do Kostelního vydří v listopadu, někde kolem Polesí nebo Panských Dubenek ze sedadla spolujezdkyně zazní slova  – … a listí se  koupe v jezírkách a rybnících, a  Boží muka houstnou…

Lidé se tě ptali většinou s radostnou úctou.  Otázky jsi přijímala jako ostříž, každou jsi velmi pozorně vyslechla. Otázkou ses nikdy nenechala převálcovat. Jednou jsi tazateli třeba řekla – To je ale obmyslná otázka…

To bylo, když se tě pán zeptal, jestli jsi měla někdy strach.

—

Danosti návštěv

Těšila jsem se na tu soustředěnost pohledu dovnitř i ven. Přijímalas filtrovaně ale přitom cele. Jen tolik, kolik bylo třeba tobě i tazateli. Nikdy víc, nikdy méně. Vždycky jsi totiž byla cele sebou, svou Daností. Mezi tebou a druhými tudíž nemusela být nikdy žádná bariéra, nebylo třeba obrany ani prostředníka.  Z tvého podolského bytu se stalo téměř poutní místo. Nemohla jsem dlouho pochopit, jak je možné to tvé bezvýhradné a radostné přijímání návštěv.

Teď už to vím.

—

Danost svatého Irenea

Svody srovnávání Tě nejspíš zcela minuly. Pozorovalas, vnímala, vstřebávala. Ctila jsi svěřenej čas.

Někde jsem Tě slyšela citovat svatého Irenea, který pravil, že největším dílem je člověk, který celý svůj život naslouchá pravdě samé o sobě; ta pravda sama ho vede k tomu, aby pracoval na díle naplnění člověčenství.

Dana transground.

16.4.2023