Den, kdy zastřelili Lenina

S Vratislavem Brabencem o 8. prosinci 1980

Pamatuješ si, Vráťo, cos dělal 8. prosince 1980?

Jo. Stará přišla s tím, že v rádiu hlásili, že zastřelili Lennona. Shodou okolností jsme ten den měli zkoušku s Plastikama, měli jsme dělat Co znamená vésti koně, v anglické versi Leading Horses, což byl odkaz na jeden můj text o slepých koních v dolech, kteří tam dřeli, než chcípli. Měli jsme postavený pultíky s notama od Mejly, k tomu byly ty mý texty, a Kába pořád nikde. Pak se zjevil a bylo vidět – jeho slovy –, že má trochu naváto, a povídá: volové, víte, co se stalo? Zastřelili Lenina!

Cha cha cha.

Načež Mejla povídá, Kábo, ty myslíš Lennona. Kába jenom mávnul rukou a prohodil, jméno jako jméno…

Cha cha cha.

No, bylo jasný, že ten den ze zkoušky už nic nebude. Tak jsme sbalili fidlátka a šli jsme na pivo k Jiráskům, kde jsme se strašně pohádali a málem poprali.

Proč?

Bylo čtyři roky po kriminále, tři po Chartě, vypadalo to, že nic nemá cenu, všechno bylo na hovno, muzika, Plastici, lidi… Prostě klasická depka.

Mejla Beatles moc nemusel. Jaks na tom byl ty – co pro tebe Lennon znamenal, znamenal-li…

Já byl už taková starší generace, v roce 1980 mě táhlo na čtyřicet. Na Beatles jsem nevyrostl a nebyl jsem z těch, koho by to položilo na lopatky, komu skončilo s Lennonovou smrtí mládí, dosavadní svět. Ale samozřejmě, i když je třeba člověk cynik, není kynik, což nemá nic společnýho s kynologií. Tak samozřejmě, byla to pecka.

U Jirásku to pak všechno vyhřezlo…

Jo. Od Jirásků jsme se tehdy rozcházeli s tím, že končíme, kašleme na to, hotovo, prostě fertig. No a asi půl roku na to jsme Koně dodělali. Když to potom Wilson překládal do angličtiny, tak říkal, že to naše Leading Horses se může chápat i tak, že když vedeš koně k vodě, neznamená to, že jim dáš napít, což tedy dostalo zase další význam.

Napsal dneska něco?

Napsal jsem takovej vánoční text. Když jsem byl malej, tak jsem v rodině na začátku adventu vždycky slýchal, že do Vánoc půjdou komunisti od válu. Advent znamená očekávání, a to bylo očekávání, že půjdou komunisti do prdele. Od toho roku 1948, kdy mi bylo pět, to je už můj 72. advent a pořád nic.

Tak uvidíme za rok.

Uvidíme.

-ppl-