Premiér Babiš se nechal slyšet, že je rád, že ČR již nemá stíhaného premiéra. To je zajímavý obrat v jeho myšlení, protože až dosud se tvářil a přesvědčoval, že mít stíhaného premiéra je vlastně zcela normální a nic to neznamená. Že se jedná o věc, na kterou nemá žádný vliv a takřka se ho netýká.

V tradici své obvyklé metody se nejdříve stavěl do role oběti a pak obvinil všechny kromě sebe. V tomto případě demonstranty a média, která měla činit „nátlak“.

Člověk však nemusí být génius, aby první, co ho napadlo, bylo, že politik se špetkou zodpovědnosti v takové pozici se dobrovolně zřekne funkce. Právě proto, aby bylo zaručeno objektivní a nezávislé šetření a nemohl být vyvíjen nátlak. V civilizovaných zemích si lidé uvědomují škody, které může mít trestní stíhání vrcholných politiků na důvěru lidí ve stát, právní systém, elementární spravedlnost. Tento střet zájmů Babiš nechápe, čímž z této země učinil rukojmí vlastních zájmů a problémů.

Demonstranti a některá média totiž nikdy nehovořili o vině, požadovali jen podmínky pro objektivní šetření, které premiér svým postojem odmítl. Šetření, jakého se dostává komukoli jinému, kdo zrovna není premiérem. Metody Babišova „neovlivňování“ stojí jistě za připomenutí: kompletní výměna vedení policejního sboru, když z vůle prezidenta vedl dokonce vládu bez důvěry sněmovny, výhrůžky bývalému šéfovi GIBS Murínovi, stálá dehonestace vyšetřovatele Nevtípila v Babišově tisku, nabídka, co se nedá odmítnout, pro bývalého policejního prezidenta Tuhého. Kvůli Babišově stíhání tak policejní prezident odešel dělat velvyslance na Slovensko. Tato do nebe volající trafika již žádného státního zástupce nijak nevzrušila, i když je takový kariérní postup celosvětovým unikátem.

O dalších metodách Babišova „neovlivňování“ ví jistě své i bývalý ministr spravedlnosti Kněžínek, když se dozvěděl, že již vlastně nechce ministrovat, náhodou den poté, co unikla informace o návrhu policie obžalovat všechny obviněné v čapí kauze. O smyslu instalace Marušky Benešové ani nemluvě. Jestli a jak bylo zatlačeno na státní zastupitelství se snad také někdy dozvíme. Nyní víme jen to, že unikátem je i způsob zastavení stíhání v této kauze. Dle advokátů se týká přibližně jedné a půl desetiny procenta ze všech trestních stíhání.

Babiš se tak jako obvykle vysmívá každému projevu inteligence a logiky: Na nic nemá vliv, ale je „nejúspěšnějším“ premiérem v historii.

Nevíme, jak to proběhlo tentokrát, ale jisté pochyby musí zmítat každým soudným člověkem. To je ten důvod, proč lidé vědomi si své zodpovědnosti v takových případech odstupují. Aby tyto pochyby nemohly vzniknout. Základem státu a společnosti je totiž m.j. důvěra v právní systém a spravedlnost. Když lidé přestanou věřit v základní spravedlnost a nestrannost, tak se celá společnost, její soudržnost nebo solidarita, začne prostě rozkládat. Jen aby to nebyl konečný cíl celého duopolu Zeman-Babiš.