Nejhorší obavy se nenaplnily. Pro svobodomyslného euro-atlanticky orientovaného voliče znamenalo první kolo prezidentských voleb po delší odmlce úlevu a naději, kterých se mu v poslední době nedostávalo.

Teoreticky měl Zeman posbírat hlasy válcovací mašiny ANO, SPD a KSČM, tedy víceméně přesně polovinu všech hlasů s možností zvítězit již v 1. kole. Jako obvykle se ale Zeman ukázal jako špatný prognostik. Jeho sázka na fakt, že v zemi proti matematické logice definitivně převážila polovina občanů „s podprůměrným intelektem“, nevyšla. Navíc oproti posledním volbám do poslanecké sněmovny se situace změnila.

Diumvirát Zeman – Babiš svou mocichtivostí, účelovostí, nemravností i nevypočitatelností jakoby narazil na hranice svých možností a vyvolal i obecnou protireakci. Jak ukázaly doplňovací volby do senátu na Trutnovsku, populární exsenátor a exposlanec v barvách hnutí ANO Jiří Hlavatý se do senátu nevrátí. Byl poražen v souboji se starostou Vrchlabí Janem Sobotkou výrazným rozdílem 67 % ku 33. Majitel textilky Juta doplatil nejen na neznalost ústavy a minimální sebereflexi, ale i na podporu protikandidáta všemi stranami kromě ANO, SPD a KSČM. Zvláště téměř trojnásobná volební účast ve 2. kole oproti kolu 1. dává vzniknout spekulacím o vzniku reálného antibabišovského bloku s reálnou politickou silou.

Není sice zcela na místě zaměňovat prezidentské volby se senátními, nicméně pokud by tomu tak bylo, vznik takového bloku Zemanovi rozhodně nehraje do karet. Zeman s Babišem jsou na sobě závislí, aby se druhý udržel u moci, musí stát při prvním. A druhý naopak stěží najde jiného prezidenta, který by mu šel stejně na ruku. Babišovi tak nezbude než půjčit Zemanovi své marketingové mágy ve snaze učinit ho stravitelnějším. V případě úspěchu by tak Zeman byl již zcela odkázán na svého zachránce a v cestě k Babišistánu by stálo ještě méně překážek než nyní. Naštěstí jich právě nyní není málo.

Měly-li být volby referendem o Zemanovi, jednoduchou aritmetikou se lze dobrat toho, že Zeman nečekaně výrazně prohrál. Z ostatních osmi kandidátů mu podporu vyjadřuje pouze jediný, Petr Hannig, který skončil bezmála poslední se ziskem 0.6 % hlasů. Trutnovský příklad ukázal, že pokud se nalezne kvalitní kandidát, může favorita voleb snadno zaskočit. A Drahoš kvalitním kandidátem je. Pro potenciální anti Zeman-Babiš blok bylo navíc 1. kolo pouhou obdobou primárek k selekci nejsilnějšího kandidáta. Jako by tak Zeman neměl kde brát další voliče a druhé kolo mělo být pouhou formalitou.

Exaktní věda jako aritmetika ovšem v politice pochopitelně ne zcela funguje a ani Zeman neřekl poslední slovo. Jeho tým však bude muset výrazně přidat a zapracovat. Pokud nepřijde s něčím novým neotřelým, na což má Zeman ostatně talent, jejich vyhlídky se mohou upínat k hledání nejbližšího úřadu práce. K vítězství ho jistě neposunou ad-hoc vytrubované urážky a neurvalosti, jako naposled například vůči Alexandru Dubčekovi, které mu sice bez problému zaručí pozornost médií a potlesk věrné kamarily, nerozhodnutého voliče ovšem neosloví. Úkol č. 1 zní za každou cenu snížit věrohodnost a kredibilitu Drahoše, čímž sice nemusí přímo získat voliče nové, ale výrazně by znejistil voliče právě vypadnuvších kandidátů Fischera, Horáčka, Hilšera, Topolánka ad. Jediná cesta ke znovuobhájení mandátu pro Zemana vede pouze přes co nejmenší volební účast ve 2. kole a spolehnutím se na disciplinovanost voličů z kola 1. Čeká nás nehezká část kampaně a nervy drásající souboj s potenciálem výrazně ovlivnit podobu a směřování České republiky na dlouho dopředu.