Jen v úterý 20. prosince zatkla Státní bezpečnost za pomoci uniformovaných policistů čtyřicet kubánských žen z hnutí Dámy v bílém. Dalších deset jich bylo zatčeno již o dva dny dříve, když chtěly jít společně na bohoslužbu. Několik žen bylo brutálně zbito. Ivonne Lemusovou museli po nakládačce sami fízlové odvézt v bezvědomí do nemocnice. V Santiagu de Cuba bylo v neděli (18. 12.) zavlečeno do policejních cel údajně až sto patnáct sympatizantů disidentské Unión patriotica de Cuba (Vlastenecké unie), což je opravdu rekordní číslo i na kubánské poměry.

Raúl Castro se jakoby drží scénáře z jara 2003, kdy hromadně zatýkal přesně na začátku americké invaze do Iráku. Tedy v době, kdy se svět dívá úplně jiným směrem. Tehdy se ale přeci jen přepočítal a politici i veřejné mínění se po zatčení a odsouzení sedmdesáti pěti disidentů začaly o Kubu opět zajímat.

Dnes je tomu zcela jinak. Krátce před zatýkáním, 6. prosince, zrušila Rada EU tzv. Společnou pozici z roku 1996, která podmiňovala užší spolupráci EU a Kuby pokrokem v dodržování lidských práv ze strany havanských komunistů.

Šéfka unijní diplomacie Federica Mogherini řekla nyní nadšeně, že EU je připravená „napomoci ekonomické a sociální modernizaci Kuby“. Již odsouhlasená „Dohoda o dialogu a spolupráci mezi EU a Kubou“, která má nahradit Společnou pozici, musí být ještě schválena Evropským parlamentem, některá ustanovení ale mohou platit již od ledna. Zejména budou moct na Kubu proudit peníze z evropských dotačních programů.

Většina lidí z Unión patriotica de Cuba (UNPACU) byla sice po několika hodinách propuštěna, ale někteří byli zbiti a dalším byly Statní bezpečností odcizeny počítače, fotoaparáty, doklady a další věci. „Estébáci se chovali, jako kdyby patřili k nějaké narkomafii,“ řekl José Daniel Ferrer, lídr UNPACU a dlouholetý politický vězeň.

Od 26. listopadu, tedy bezprostředně po smrti Fidela Castra, je ve vězení výtvarník Danilo Maldonado, známý jako El Sexto. V den Fidelovy smrti napsal na zeď hotelu Havana Libre ozdobným písmem „Se fue“, tedy „Už je pryč“, nebo „Odešel“.  A od té doby „byl pryč“ Maldonado sám. Jeho blízcí tušili, že je v kriminále, ale nikdo moc nevěděl kde. V pondělí se mu podařilo propašovat z vězení zprávu, ve které píše, že za necelý měsíc ho pětkrát převáželi z jednoho vězení do druhého. „Představte si, kolik jsem tam poznal nových lidí a všichni se smáli, za co jsem to zavřený. Už jsem po věznicích slavný,“ napsal také Maldonado ve vzkazu.

Na Kubě byli nedávno zatčeni právě kvůli snaze pomoci Maldonadovi a jeho matce hudebníci Gorki Águila a Luis Alberto Mariño společně s americkou advokátkou Kimberley Motleyovou. Všichni ale byli již propuštěni a Motleyová je již zpět v USA.

Bití, zatýkání, šikana, okrádání opozičních aktivistů ve velkém frustrovanými fízly připomínajícími narkomafii, to vše dozorované senilními starci z politbyra. Nechme se překvapit, jak chce toto Federica Mogherini ve spolupráci s Raúlem Castrem ekonomicky a sociálně modernizovat.