Pan Burgán ukazoval srpem na obrazy a hovořil: „Tak prosím, náš chlapec, když maloval tenhle ‚Západ slunce na jihočeským rybníku‘, tak si obul o jedno číslo menší botky, když maloval tenhle ‚Motiv z Karlštejna‘, tak si skrz na skrz kramflek zarazil do paty půlcentimetrový hřebíček… Tady, když náš chlapec pracoval na ‚Bukovém lese u Litomyšle, tak zase celej den nešel na malou stranu… a tady prosím, když náš hoch tvořil ‚Pasoucí se koně u Přibyslavi‘, tak stál po pás ve smradlavé bařině… Když maloval ‚Na vrcholku hory‘, tak se zase před tím tvořením tři dny postil… “

Hovořil tak pan Burgán a paní Burgánová pod každý ten obraz postavila židli, těžce na ni vylezla a mokrým hadrem otřela každý ten obraz a každých pět minut se podívala skrz zeď směrem k explozi a pokaždé řekla něžně: „Darebáci.“

Utrpení mladého umělce, který nevystudoval akademii a tento hendikep se snažil vyrovnat silným osobním zážitkem, popsal Bohumil Hrabal v povídce Pábitelé, která byla poprvé uveřejněna v roce 1964. Vychází však z textů, které vznikaly na počátku padesátých let. Děj se odehrává na Berounsku, kde na kraj mrholil cementový prach.

Letos pak dostala povídka novou moderní podobu v Ateliéru Ve stráni manželů Krupkových. Kniha upoutá už nezvykle velkým, bezmála čtvercovým formátem (30 x 31,5 cm), jenž jí propůjčil typograf Rostislav Vaněk. Jeho grafický návrh je pozoruhodnou hrou s tvary, jejich skládáním a řazením. Na ručně čerpaný papír, který svojí bleděmodrou barvou s bílými flíčky připomíná poprašek stoupající z berounské cementárny, natiskl grafik Oldřich Hamera sedm originálních ilustrací technikou strukturální grafiky, kterou na konci padesátých let vymyslel umělec pracující v továrně a také Hrabalův přítel Vladimír Boudník.

Právě Oldřicha Hamery jsem se zeptala na to, kdo přišel s nápadem Pábitele vydat?

Krupka stále naříkal, že nemá co vydávat, takže jsem se rozhodl, že se podívám do Hrabala, do knihy zvané Pábitelé, kde povídka Pábitelé byla jedna z těch, které jsem vybral k eventuálnímu vydání jako poctu Bohumilu Hrabalovi. Výběr byl původně širší. Jednalo se o tři povídky. Krupka se rozhodl pro povídku Pábitelé, zakoupil u Dilie autorská práva a já jsem se začal zabývat ilustrací.

Tvé ilustrace jsou poměrně technicky složitou záležitostí. Používáš techniku strukturální grafiky, kterou jsi si upravil pro své potřeby, na jednu stranu jsi zjednodušil tisk, ale výroba matric je u Tebe složitější než u Boudníka. Nepracuješ v nákladech, ale každý tisk je originálem. Navíc přetiskuješ několik tiskových desek na jednom grafickém listu. Máme tu tedy před sebou třicet knih, každou s jinými ilustracemi. Jak dlouho trvá než ilustruješ jednu knihu?

Jedna kniha trvá celej den. Ráno musím nastoupit a večer s radostí uléhám, jsa mrtev po tom výkonu. Je to docela náročný. Původně jsem chtěl dělat dřevořez, pak jsem to změnil na clichografickou  desku, kde jsem dělal rytinu. Pak jsem ale zjistil, že je to někde jinde než v mých představách, tak jsem přešel na strukturální grafiku. Ale když jsem ji přinesl Rosťovi Vaňkovi, který se pouštěl do přípravy grafického návrhu knihy, tak jsem na něm viděl, že není spokojenej s tou vertikální podobou mejch grafickejch listů. Oslovil mě v tom smyslu, že celá povídka se odehrává horizontálně, v rovině. Uvědomil jsem si, že má pravdu a rozhodl jsem se pro nynější ilustrace. Vítr fouká ze všech čtyř světových stran. Takže to je v podstatě taková rotace horizontální, vertikální a řada poloh mezi. Celá ta povídka mě nadchla svojí obrovskou barevností. Z nebe se line nepřetržitě popílek z místních cementáren. Ty krásný slova, který padají, se vlastně válejí v prachu, v tom bílém opojení celého města. Krupka do papíru vetkal bílou nit, tak vzniklo jakési sněžení z modré oblohy, a to mě nadchlo, protože jsem si uvědomil, že tady začíná ten příběh, v tom papíře, v tý nádheře blankytného papíru, ze kterého jakoby vypadává vatička.

Dát jeden den života jedné knize, to je docela velká oběť.

Já jsem tu oběť přinesl vědomě, protože jsem Hrabala měl rád. Je to takové moje rozloučení s ním, protože teprve teď jsem jeho odchod nějak zkousnul. Furt jsem se s ním nějak nemohl rozloučit. Teď už mu dám pokoj, už ho nechám bejt v tom nebi spisovatelským, aby už nemusel mlátit do mašiny Perkeo. To propojení bylo silný. Třicet let života je třicet let života. To je návyk jako na drogu. Myslím, že jestli člověk ze sebe dokáže něco vytěžit a přestane se litovat ve smyslu právě toho jednoho dne života, takže vlastně nachází sám sebe.

Chystáte společně s Krupkovými nebo panem Vaňkem nějakou další knihu?

My jsme se přímo zamilovali do výroby knih a všech těch věcí, které s tím souvisejí. A pokud neumřeme, tak musíme ještě přidat, protože máme spousty plánů a připravujeme spousty knížek, ale nechci to tady vykřikovat. Nechci prozrazovat naše plány, protože tím bych ediční plán nějakým způsobem narušil a ovlivnil.

Dají se dnes ještě vůbec takové knihy v dnešní počítačové době prodat?

Jsou fajnšmekři, kteří jsou zamilovaní do knih, zejména ateliéru Ve stráni, protože Krupka vždy překvapuje, vždycky přidá něco, co překvapí. Jako parta se vlastně překvapujeme navzájem.

x x x

Pábitelé jsou počinem, na kterém s nadšením pracovali lidé, kteří patřili do okruhu Hrabalových přátel či duchovně spřízněných. Buď společně chodili do školy, bydleli v jedné ulici, nebo se setkávali skrze svoji lásku, umění, na cestě životem, a proto se rozhodli oslavit padesát let společné cesty. Vyšli ze spisovatelovy osobnosti, ze všeho, co měl rád a o co se zajímal. Šťastná je i volba textu, který v sobě ukrývá nejen základní rysy Hrabalova psaní, ale svým názvem reprezentuje i princip literárního vyprávění a života, který pro sebe spisovatel objevil. Vzhledem ke kvalitám, ať už se jedná o ručně čerpaný papír, sazbu a ruční šití, ilustrace či grafický návrh se zdá prodejní cena 15 000 Kč příliš nízká, což by mohlo paradoxně knize uškodit. Pábitelé nejsou knihou pro rychločtenáře ani čtečkové vyznavače. Jsou staromilští, ale v dobrém slova smyslu.

Bohumil Hrabal: Pábitelé

nakladatelství Ve stráni, formát 30×31,5 cm, bavlněný, ručně čerpaný melírovaný rustikální papír LMK, 30 číslovaných výtisků. Cena: 15 000 Kč