Nestor na fotbale
Karel Medor se už přes týden těšil, že půjdou s Nestorem na fotbal – začíná kapitola Až po smrti v Medorkovi, kterého jsem sepsal někdy v 1. polovině 80. let, kdy jsme s Pavlem Reisenauerem alias Nestorem chodili na Bohemku do Ďolíčku (ještě s Honzou Brabcem, Mejlou, Láďou Leštinou, Honzou Kindlem, s Prokešovými…), protože fotbal byl v té všeobsáhlé debilitě jedna z mála sociálních aktivit, které jsme byli schopni a ochotni se účastnit: tedy pasivně, jako diváci, i když pasivně úplně ne – stáli jsme s Nestorem vždycky za bránou protivníka, a když Bohemka útočila,…