Berg orchestr pod vedením Petera Vrábela je znám pražskému publiku již řadu let jako interpret zakladatelů avantgardy 20. století (např. Schönberg, Stravinskij), klasiků moderny 20. století (např. Honegger, Šostakovič, Cage) i současných skladatelů ať už zahraničních nebo našich, včetně nejmladší skladatelské generace.

Z hlediska dramaturgie nás překvapit od něj proto nemůže už nic. Vlastně skoro nic. Koncert 9. dubna 2018 ve Studiu hrdinů Veletržního paláce však překvapení přinesl, a to v podobě rekonstrukce futuristických hudebních nástrojů, které vyráběly hluk, zvaných intonarumori („ladihluky“). Intonarumori zkonstruoval a vytvořil legendární futuristický malíř Luigi Russolo se svým bratrem Antoniem a asistentem Ugo Piattim v 10. a 20. letech 20. století. Původní nástroje byly povětšinou během II. světové války zničeny a až v poslední době vznikly jejich repliky, mj. jiné i v naší republice.

Večer byl zahájen kompozicí Radio Music Johna Cage pro 8 rádií s rozhlasovou frekvencí na středních vlnách. Skladba je založena na principu náhody, takže každé provedení zní jinak. Kompozice vychází z Cageova životního postoje: „Já sám jsem rádio nezapínal, abych ho poslouchal; ale když jsem šel ulicí nebo když měl rádio puštěné soused a podobně, poslouchal jsem, jako bych slyšel hudební nástroj.“ Berg orchestr pokračoval skladbou Grafitti korejské skladatelky Unsuk Chin (*1961) žijící v Německu, kterou napsala umělkyně pro Los Angeles Philharmony. Skladba má mnohovrstevný charakter a slyšíme zde řadu stylů poskládaných přes sebe na způsob kaleidoskopu. Po přestávce zazněla Archeologia del telefono italského komponisty Salvatore Sciarrina (*1947). Tento plodný skladatel je již známý po celém světě a jeho opera Luci mie traditrici bude provedena 26. června na festivalu Dny nové opery Ostrava 2018. Vyvrcholením večera byla světová premiéra českého skladatele Miroslava Pudláka (*1961) Intonarumori Concerto pro hučák, vřeštník, rachotník (což jsou názvy jednotlivých intonarumori) a orchestr. Autor ukázal, že lze zvuk orchestru sladit s hluky vyluzovanými na repliky hudebních nástrojů, které zkonstruovali italští futuristé. Jelikož jsou „hlukostroje“ = intonarumori extrémní raritou přinášíme obrázek jednoho z nich, včetně pohledu do jeho nitra, a rovněž notový zápis pro tento nástroj. Na horním snímku je fotografie z koncertu, diriguje Peter Vrábel.

Je úžasné, že v krátké době byla možnost slyšet hned několik do nedávna nemyslitelných rekonstrukcí. Na Moravském podzimu 2017 v Brně to byla rekonstrukce futuristické antiopery Vítězství nad sluncem Michaila Maťušina a Alexandra Kručonycha s prologem Velemira Chlebnikova z roku 1913 a rekonstrukce gigantického projektu Symfonie sirén Arsenije Avraamova pro sirény, hydroplány, nákladní automobily, námořní flotilu, vojenské kapely, parní lokomotivy s píšťalami, dělostřelectvo a mužské, ženské a dětské sbory z roku 1922 (obrovský aparát byl v Brně upraven dle možností a také, aby vyzněly hluky současného města veletrhů a strojů).

Letos v dubnu jsme tedy slyšeli intonarumori a následující lahůdkou bude 25. června světová premiéra šestinotónové opery Aloise Háby Přijď království tvé z let 1937–1942 v rámci festivalu Dny nové opery Ostrava 2018. Tady nepůjde o rekonstrukci, protože celý notový materiál včetně libreta je zachován. Bude se jednat o další zcela unikátní počin na české hudební scéně během kratičké doby tři čtvrtě roku. Takový shluk výjimečných hudebních událostí se neděje ani ve Vídni, ani v Paříži, ani v New Yorku, ale v Brně, Praze a Ostravě. Před všemi dramaturgy a organizátory těchto akcí nutno smeknout. Podobná skrumáž výjimečných představení se už ani snad nemůže opakovat.