Toto úterý proběhly v polských městech protivládní demonstrace, které pořádal Výboru na obranu demokracie (Komitet Obrony Demokracji – KOD). Datum nebylo zvoleno náhodně – letos uběhlo 35. let od vyhlášení výjimečného stavu, který negativně poznamenal život polské společnosti v 80. letech minulého století. Podle organizátorů se jen ve Varšavě sešlo 30 tisíc lidí, další tisíce se shromáždily ve všech větších polských městech. Demonstranti především vyjadřovali obavy ze směřování Polska od demokracie k diktatuře postupným oklešťováním občanských práv.

KOD samotný vznikl v roce 2015 inspirován článkem K. Łozińského, v němž autor připomíná Havlovu „moc bezmocných“ a tradice Výboru na obranu dělníků (Komitet Obrony Robotników – KOR). Demonstraci svolal KOD pod heslem „Slušní už jsme byli“ a požadoval mj. demisi vlády Beaty Szydłové, depolitizaci Ústavního soudu, rezignaci na plánovanou reformu školství, oddělení církve o státu, svobodu shromažďování, zachování autonomie nevládních organizací a nezávislosti veřejnoprávních médií.

V samotné Varšavě se protestující symbolicky sešli před někdejším sídlem Ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany (vládnoucí v Polsku v letech 1948–1990), odkud se vydali na pochod před sídlo současné vládní strany PiS (Právo a spravedlnost). PiS uspořádala ve Varšavě vlastní manifestaci za účasti předsedy strany Jarosława Kaczyńského a členů současné vlády včetně premiérky, která se více nesla ve vzpomínkovém duchu, řečníci se však vyjadřovali i k současnosti.

Tyto události jsou jen dalším projevem a ilustrací hlubokého rozdělení polské společnosti, v níž probíhá hluboká propast mezi konzervativní a liberální pravicí (roztříštěná levice v tuto chvíli není na polské politické scéně tolik významná). Konzervativci v čele s vládnoucí PiS a s podporou církevních kruhů se snaží vyvolávat pocity ohrožení, na což slyší nemalá část polské společnosti a za „ochranu“ je zřejmě ochotna vzdát se některých svých svobod. Na druhé straně liberální kruhy, politicky představované především Občanskou platformou (Platforma Obywatelska – PO), ale nejen jí, tyto kroky pochopitelně odmítají.

Poslední dobou se osvědčila forma masových protestů; úspěšnou akcí tohoto druhu byl „černý protest“, který zvrátil schvalování zákona o zákazu umělého přerušení těhotenství. Ani polská politika však není černobílá a v mnoha případech je obtížné rozeznat, kdy současná vláda skutečně ohrožuje demokracii a kdy se jedná o pouhé politické šarvátky. Jisté je pouze to, že stávající rozkol v polské společnosti se jen tak nezacelí.