Marná lítost Donalda Trumpa

Mandát a agenda prezidenta Trumpa se dále komplikují. Po neochotě Mexičanů platit za hraniční zeď, neúspěchu při rušení Obamacare a nekonečném vyšetřování jeho administrativy a volebního štábu ho postihla další, nyní zdá se zvlášť zdrcující rána. Odmítá se s ním setkat prezident České republiky Miloš Zeman. Tím, že ho Trump odmítl pozvat do Bílého domu, je natolik uražen, že během summitu NATO v Bruselu neměl čas na jeho proslov a na setkání Trumpa s hlavami zemí střední a východní Evropy do Varšavy raději neodcestoval vůbec. Jak známo, proháněl svůj nafukovací člun po veselském rybníku.

Aby to Trump pochopil na beton, pomohl nejbohatšímu Čechovi Petru Kellnerovi, který je podle Forbesu přibližně třikrát bohatší než Trump, uzavřít dohodu o finančním vstupu čínského investičního fondu do Kellnerovy společnosti Home Credit. Navíc na Pražském hradě, který se co do krásy a starobylosti s Bílým domem vůbec nedá srovnávat. Zeman tím nasadil k rozhodujícímu háku. Know-how českého miliardáře a čínský kapitál pomůže odlákat další pracovní místa ze Spojených států a čínští pracující budou ještě oddanější ideologii a restrikcím čínské komunistické strany.

Japonské noviny Yomiuri Shimbun den po amerických prezidentských volbách aneb další neoplacená zásluha Miloše Zemana. Foto: Petr Horčička.

Jelikož je Trump protřelý obchodník, chápe, že Zeman bude mít na příští kampaň navíc víc peněz než on, a protože ještě nepovede kampaň, na rozdíl od něj se dokonce vůbec nebude muset objevovat na veřejnosti. Volby vyhraje mávající hůlka z okna lánského zámku.

Trump předpokládal, že Zeman nenajde odpověď na jeho zbrojní kontrakt se Saúdskou Arábií v ceně 100 miliard dolarů. Mýlil se. Podle vojenského odborného serveru Real Clear Defense pomohl Zeman českým zbrojovkám svým lobbingem dodat zbraně i Islámskému státu, jehož potření patří mezi Trumpovy priority. Geniální úsudek Miloše Zemana mu ovšem radil tvrdit totéž. Definitivní porážku tak Trump uznal teprve v okamžiku, kdy Zeman oznámil nalezení dětské pornografie ve svém počítači.

Hynek Kmoníček z ambasády ve Washingtonu posílá záhadné signály, které není schopen rozšifrovat ani šéf hradní kanceláře Vratislav Mynář. Je zřejmé, že Trumpova administrativa se snaží zachránit situaci a je ochotná Zemana v Oválné pracovně uvítat prakticky kdykoli. Je ovšem také možné, že po letech dřiny v Zemanově kanceláři si i Kmoníček pouze vybírá dovolenou. Ministerstvo zahraničí i Lubomír Zaorálek mlčí.

Zemanův kalendář je nyní beznadějně zaplněn a interní zdroje dodávají, že již i bezmála polovina druhého funkčního období, jehož potvrzení se považuje za formalitu. Zeman je totiž zván ze všech zemí vyznávajících autoritativní nebo totalitní režim. Nejvíce je láká možnost podělit se o své zkušenosti při stabilizaci společnosti. K jeho překvapení takové režimy představují více než dvě třetiny všech státních celků na Zemi. Kancelář tak třídí pozvání podle míry výskytu prvků totality. Na Zemanův stůl se tak dostanou pouze pozvání ze zemí, jejichž režim splňuje minimálně tři prvky ze všech sledovaných, jako je míra vynucování ideologie, vláda jedné strany, monopol na média, bránění ve svobodě pohybu, jednotně řízená ekonomika nebo míra policejní represe.

I přes tento nepopiratelný úspěch se stále najdou zlé jazyky, které tvrdí, že Zemanovi nezáleží na dobrém jménu, postavení a vůbec dolních deseti miliónech obyvatel České republiky. Mají pravdu, nezáleží.