Opečený bolševik

S básníkem Stanislavem Dvorským o stolové společnosti v Týnské kavárně a jejím novém almanachu

Co je … dnes ve 13.30 za knihu?

Je to nejnovější, čtvrtý sborník společnosti, která se schází každý pátek více méně u oběda a k následným debatám na nejrůznější témata. Společnost vznikla před lety z podnětu antikváře Jana Placáka, který kdysi kavárníkovi Cibulkovi v Literární kavárně Řetězová, kam jsme tenkrát občas chodili, navrhl, že by pro nás mohl udělat francouzské brambory. Z toho pak vznikla tradice pátečních obědů. Je to společnost básníků, architektů, fotografů, překladatelů, historiků, dokonce i jeden archeolog je pravidelným účastníkem, nebo lékařka-chiruržka… zkrátka lidi různých profesí. A zde se vedou zajímavé řeči – tedy kromě toho, že se ochutnávají různé pokrmy.

Foto Yoshimi Yokoyama

Debaty jsou záminka k jídlu, nebo jídlo je záminka k debatám?

No, jídlo je tu čímsi podstatným! Byť debaty pokračují mnohdy i dlouho po obědě, kdy společnost se rozrůstá a rozhovory se rozvíjejí třeba nečekanými směry…

Kdo vaří – hlasujete nějak o menu, nebo se podvolujete vkusu – chuti tvůrce…?

Základem je kuchařské umění a labužnická invence Zdeňka Cibulky. V tom velkou roli hraje i fakt, že díky opečovávaným zelinářským latifundiím a chovu slepic u svého venkovského sídla, disponuje celou škálou surovin, s nimiž kvalitativně nemůže soutěžit nic, co nakupujeme v obchodech. Ve vaření se sem tam střídáme, i když dříve v Řetězové jsme se střídali častěji a kuchařská suita tam bývala pestřejší. To je ale dáno i skromnějšími technickými podmínkami v Týnské. Ten, kdo vaří, vždycky přichází s nějakým vlastním nápadem, někdy se nás na skladbě menu podílí několik současně.

Kdy jste se rozhodli vydávat almanach a co jsou v něm za texty?

Na prvním almanachu jsme se domluvili v roce 2008. V něm – i v těch následujících – byly vždy tištěny texty účastníků pátečních schůzek, společné těm textům je, že přinášejí nějaký recept či odkaz na pokrm, příběh z prostředí restaurace etc. Jak jsou ty texty pojaty, zda básnicky, humorně, jako nějaký příběh nebo vzpomínka, kuchařsky, kulinářsky, či jako studie, v tom je každému autoru ponechána naprostá volnost. Nám se almanachy zalíbily, vždy tam bylo něco zajímavého, vybočujícího. Vladimír Poštulka tam například uveřejnil zajímavé, téměř odborné texty o jídle v literatuře – tentokrát tam má text s názvem Filmy pro labužníky.

Co dalšího najdeme v novém almanachu?

Například text Petra Krále, který se jmenuje Mlsnost básníků. To mi připomíná, že památné byly v Řetězové některé recepty Wernischovy. Leckteré jsem si po příchodu domů vždycky zapsal a vařím od té doby podle nich. Jeden se jmenuje například Buřtguláš básníků. Vyznačuje se tím, že se v guláši kromě obvyklých ingrediencí rozvaří navíc několik olomouckých syrečků. Výsledek je skvostný, mohu vážně doporučit!

Mlsnost básníků se ale nemusí týkat pouze jídla …

Samozřejmě, že to může být složitější. A že v podtextu toho Králova titulu cítím i cosi mnohoznačného a metafyzického. Vedle textů takhle zaměřených, je ovšem ten poslední almanach z velké části věnován Jaroslavu Kořánovi, který po dlouhá léta sedával v čele stolu, jakoby našemu stolování předsedal…

Rád jedl a rád vařil.

Rád jedl, rád vařil a zapsal se tím do jedné éry této společnosti nezapomenutelně. V tomto almanachu je připomenut svými texty, které dal dohromady Viktor Šlajchrt. Mimo jiné je tam text Incident, což je záznam průšvihu v restauraci v Trojické z normalizačních dob, kvůli kterému byl Kořán zavřen s Jirousem, Brikciusem a Daníčkem, když spolu s nimi zpíval – vyženeme vrahy Rusy z Prahy a bolševikům přítomným v hostinci prý prorokoval, že si je opeče a sní.

Tím se nesmrtelně zapsal do dějin kulinářství.

Bezpochyby. To tvoří jednu část. Pak tam jsou několikeré vzpomínky na Řetězovou. Poslední, čtvrtý sborník má také trochu jiný podtitul než ty předešlé: je to Almanach Týnské literární kavárny, zatímco ty minulé byly almanachy Literární kavárny Řetězová.

Foto Yoshimi Yokoyama

Proč jste do Řetězové přestali chodit?

Protože jsme se tam už necítili v úplné pohodě poté, co po Zdeňkovi Cibulkovi převzal provoz té kavárny nynější kavárník a nakladatel. A protože z minulosti měl Cibulka vedle Řetězové jaksi „privilegované“ vztahy i k Týnské kavárně, přestěhovali jsme se rádi do zdejšího salonku. Je tomu v těchto dnech přesně rok.

Kde lze almanach získat, nebo je neprodejný?

Tento nejposlednější almanach byl na rozdíl od předchozích pojat jako neprodejný a tištěn v omezeném nákladu. Ale nepřekročitelná zásada to není. Najde-li se pár zájemců a bude-li sborník na skladě, Týnská literární kavárna jim ráda koupi zprostředkuje.

V pátek 16. listopadu 2018 v Týnské literární kavárně mezi játrovou paštikou s brusinkami a teplými telecími řízečky s výborným bramborovým salátem

Foto Yoshimi Yokoyama

 

Obsah Almanachu Týnské literární kavárny … dnes ve 13.30

9 – – – – –       Karel Hvížďala: Jaroslav Kořán byl bonviván

11 – – – – –      Z archivu Jaroslava Kořána (Viktor Šlajchrt):

V plné práci

14 – – – – –      Hospody, hry a zábavy na počátku sedmdesátých let

20 – – – – –      Incident

30 – – – – –      Eugen Brikcius: Die buck’lige Welt – Hymne

32 – – – – –      Hymna „Kopcového světa“

33 – – – – –      Zdeněk Dragoun: Míjející se nekrajané

36 – – – – –      Pavel Dykast: Vzpomínka na Jardu Kořána

a poklona Zdeňkovi Cibulkovi

38 – – – – –      Jiří Stach: Cibulka krade slepice

39 – – – – –      Karel Hvížďala: Od Zpěváčků k Cibulkovi

43 – – – – –      Pavel Halík: Vzpomínka na Řetězovou

47 – – – –         Ivan Wernisch: Po nebi se šinou mraky

48 – – – –         Petr Král: Mlsnost básníků

52 – – – –         Eric Ormsby: In Praise of the Potato

55 – – – –         Chvála brambory

59 – – – –         Michal Šanda a Ivan Wernisch: Surströmming

60 – – – –         Zdeněk Dragoun: Hypotetická brigáda v literární

kavárně

68 – – – –         Irena Žantovská Murray: Kavárna v Agitibi

aneb Koule strýčka Vendy

71 – – – –         Vladimír Šlapeta: Stalinské prázdniny na Beskydech

77 – – – –         Stanislav Dvorský: Staré, uleželé, uzrálé

87 – – – –         Michaela Glezgová: Svačinka

89 – – – –         Petr Franta: Pisco Sour

92 – – – –         Jan Gabriel: Božíhodová krůta

96 – – – –         Petr Franta: Recept pro Antonína

98 – – – –         Zdeněk Dragoun: Chlodnik

100 – – – –       Vladimír Poštulka: Filmy pro labužníky

113 – – – –       Michal Šanda: Bažant na víně

116 – – – –       Cibulkovy SMS (Daniel Korte)

 

Foto Yoshimi Yokoyama