K pamfletu vedení Akademie proti sochaři Michalu Blažkovi

Sochař Michal Blažek ve svých zpravodajích ironicky napadá přímo a kus po kuse věci, které považuje za podvody, lži a pitomosti. Pranýřuje věci a tendence, které převládají, usilují vládnout, ne marginálie. Je sochař a učil na Akademii výtvarných umění, takže si často bere příklady úpadku mluvení i konání ze svého prostředí. Díky příkladům odsud, ale míří na mnohem širší prostor.

Místo polemiky k jednotlivým věcem a vyvrácení jeho názorů mu několik titulářů z vedení AVU poslalo dopis a rozeslalo všem adresátům Blažkových tiskovin a dalo na web školy.
Je důležité se podívat, jak a jakým tónem se dnes kdekdo nestydí mluvit a psát, proto považuji kauzu za poučnou pro všechny, kterým už není všechno jedno.
Jazyk, logika argumentace a tón dopisu jsou tak výmluvné, že stojí za analýzu – charakter autorů se z toho vyloupne, jak ulitý:
Šestice vedoucích činitelů AVU:
MgA. Tomáš VANĚK, rektor
Bc. Eva ELLINGEROVÁ, kancléřka
PhDr. Vít HAVRÁNEK Ph.D. prorektor pro zahraniční záležitosti
PhDr. Pavlína MORGANOVÁ Ph.D. prorektorka pro studijní záležitosti
PhDr. Evžen MRÁZEK, kvestor
doc. Mgr. art Dušan ZAHORANSKÝ, prorektor pro studijní záležitosti
1) vyhrožuje soudem Blažkovi za to, co sami nazývají už v první větě „ve věcné rovině satirickými“ Blažkovými „komentáři dění na AVU“. V jejich pojetí tedy může být satira – dokonce nikoli osob, ale jenom dění – trestná. Sami umělci navrhují na konci svého dopisu tuto satiru klasifikovat jako trestný čin „křivého obvinění“;
2) nálepkují bez jediného důkazu Blažkovy názory jako „konzervativní pozice tzv. ‚klasické‘ sochy a malby… neakceptující proměny, k nimž ve výtvarném umění dochází v moderní době od Duchampových ready-made“. Neboli (z pozic vlastní ideologie) nalezla šestka v Blažkovi nepřítele, kterého označuje za konzervu a zpátečníka. Soudruzi jsou zjevně pokrokáři a tohle nesnesou…;
Důkaz Blažkovy konzervativnosti, nebo blahodárnosti pokroku, vůbec pokroku v umění po Duchampovi atd… zase chybí – o tom se na AVU nediskutuje. Co když jde ale vývoj jinam? To je ani nenapadne, že jejich dnešní produkce je možná úpadková, nebo jejich ideologickým ptydepe sama konzervativní? Jestli je jejich myšlení v takové nouzi, že postrádá měřítko a kritický odstup, kde je pak jejich tvorba?
3) určují co je a není legitimní kritika nebo vůbec názor: „Neztotožňujeme se, ale je legitimní…,“ píší akademici z AVU s přezíravou dikcí jako ti, co na rozhodování o legitimnosti mají nárok. Odkud? Že mají tituly a funkce? Argument opět chybí…;
4) mluví o „těch, kteří (s nimi) nesouhlasí“, aniž mají odvahu říci jediné jméno, nebo jim za tu námahu veřejnost nestojí? Nestojí za jmenování ani jejich oponenti? Opět samolibost a žádná argumentace;
5) uvedená šestice z vedení Akademie vyjadřuje své pojetí svobody, které je posvěcené osvícenou vrchností, „vocamcať pocamcať“ slovy: „Respektujeme názorovou různost, proto jsme se k pamfletům Michala Blažka dosud nevyjadřovali.“ To si přeložme: povýšeně ignorovat věcné námitky jednotlivce je pro naši šestici vedoucích AVU totéž co „respekt k různosti“, a mlčet k projevům nesouhlasu s vedením chápou jako dar „maximální svobody“!?
6) neobtěžují se najít ani jeden příklad Blažkovy kritiky „bez jakéhokoli reálného podkladu“. Ani se jeho „nepravdivými tvrzeními“ vůbec nezabývají možnou akademickou oponenturou. Nevyzývají k disputacím. Zato naše šestice vedoucích ubuleně běží nakrmit čtenáře svého Stanoviska, že je Blažek „veřejně hanobí mj. i za názory, které na akademické půdě zastávají“!;
7) bolševickou a vůbec podlou pseudoargumentaci charakterizovalo odedávna hlavně to, že obviňovala lidi z úmyslů – žalobci jakoby lépe, než sám dotyčný věděli, proč, co, kdo myslel. Tak i naše šestice vedoucích vidí do Blažka jako do kozy: „Snahu Michala Blažka akademické pracovníky dehonestovat a osočit z nekalých praktik (či kriminálního jednání) nelze považovat za oprávněnou kritiku.“ Blažkovi podle nich nejde o kritiku, ale chce „dehonestovat a osočit“, což „jednoznačně svědčí o úmyslu dotčené osoby poškodit“. Proto také nemá žádný Blažek právo mluvit o nějaké kritice a není potřeba s ním polemizovat. Přesně tak argumentovali u „soudu“ bolševičtí prokurátoři proti zlovolným kritikům tehdejšího svatého režimu, který mohl kritizovat jedině blázen nebo zločinec;
8) když nepůjde Blažka zavřít do blázince, je tedy potřeba ho kriminalizovat, protože „osobní útoky zasahující do soukromé sféry dotčených osob a nařčení z páchání trestné činnosti již nelze ignorovat“;
9) „nařčení z páchání trestné činnosti již nelze ignorovat“ – ano soudruzi z AVU, žádné polemizování se sprosťákem. Už nelze mlčet!
Nařčení a jeho motivy je naší šestici zjevné, bez důkazu, bez příkladu – je to čisté odhalení zpátečnického a rozvratného Blažkova záměru!;
10) velká šestka AVU hrozí Blažkovi: „Jsme připraveni věc řešit prostřednictvím obecného soudu případně orgánů činných v trestním řízení k prověření naplnění skutkové podstaty trestného činu křivého obvinění.“

Jak asi vypadá vědecká a umělecká práce těchto šesti vedoucích Akademie, když jejich myšlení ovládá tahle logika? Kolik pravidel universitní disputace je tu porušeno na tak malém prostoru?
Lidé, kteří opustili chápání umění jako péči o to nejcennější – duši člověka – pomocí vytváření krásy, jak to pojmenoval Platón, se zjevně stali veskrz prolhanými mocipány. Jejich hnusný, nadutý jazyk i typická papalášská logika jejich argumentace/neargumentace v pamfletu nazvaném „Stanovisko vedení AVU…“ to demonstruje. Neopustili, co je staré, ale opustili to podstatné. Jejich řeč není nová, progresívní, ale hnusná a blbá.
Z hlediska úrovně a charakteru textu a logiky argumentace se nabízí jediné doporučení uvedené šestici i každému, kdo se vyjadřuje a chová podobně: Přestaňte hrozit lidem, kteří vás kritizují, vraťte tituly a jděte do prdele, než se někdo, kdo na to má čas, podívá zblízka na úroveň jiných vašich duševních výkonů v oblasti „institucionalizovaného umění“.
Autor takových textů, jako je Stanovisko, není hoden ani maturity na umělecké škole. Kolegové z AVU se za své vedení staví, nebo teprve postaví už svým mlčením. Anebo se v zájmu své umělecké i lidské integrity a smyslu instituce zvané AVU proti němu postaví. Odpor je přirozená reakce na hnusnou věc a zhnusení je důkaz, že akademici, studenti i učitelé, mají ještě pajšl v pořádku. Takže uvidíme, jak si na tom současná AVU stojí.

Stanovisko vedení AVU k pamfletům Michala Blažka

Pamflety Michala Blažka ve věcné rovině satiricky komentují dění na AVU v Praze. Kritizuje akademické dění z konzervativních pozic tzv. „klasické“ sochy a malby.
Vyjadřuje názor těch, kteří neakceptují proměny, k nimž ve výtvarném umění dochází v moderní době od Duchampových ready-made. S tímto názorem se neztotožňujeme, ale je legitimní.
Naše škola prosazuje svobodu projevu na akademické půdě v maximální míře. Respektujeme názorovou různost, proto jsme se k pamfletům Michala Blažka dosud nevyjadřovali.
Nelze je však již bez dalšího přehlížet, pokud je povaha některých výroků Michala Blažka zjevně nepravdivá, či zasahuje do osobnostních práv konkrétních osob a hranici korektní kritiky překračuje.
Michal Blažek ve svých pamfletech opakovaně hanlivě označuje akademické pracovníky AVU a bez jakéhokoli reálného podkladu je nepravdivými tvrzeními veřejně hanobí mj. i za názory, které na akademické půdě zastávají.

Snahu Michala Blažka akademické pracovníky dehonestovat a osočit z nekalých praktik (či kriminálního jednání) nelze považovat za oprávněnou kritiku, nýbrž je třeba tyto expresivní výroky a hodnotící soudy považovat za adresné, nepravdivé a nepodložené, což jednoznačně svědčí o úmyslu dotčené osoby poškodit. Osobní útoky zasahující do soukromé sféry dotčených osob a nařčení z páchání trestné činnosti již nelze ignorovat.

Bude-li proto Michal Blažek v těchto útocích i nadále pokračovat jsme připraveni věc řešit prostřednictvím obecného soudu případně orgánů činných v trestním řízení k prověření naplnění skutkové podstaty trestného činu křivého obvinění.

V Praze dne 1. 3. 2019

Tomáš Vaněk, Dušan Zahoranský, Pavlína Morganová, Vít Havránek, Eva Ellingerová
Evžen Mrázek
Vyřizuje: Markéta Strnadová, tajemnice rektora

Akademie výtvarných umění v Praze
U Akademie 4, 170 22 Praha 7
t: 220 408 211
e: marketa.strnadova@avu.cz