Polsko: 40 – 20 – 40

Spory mezi vládou a opozicí v Polsku, které se odehrávaly na půdě parlamentu (Sejmu), jsou zřejmě pro tuto chvíli u konce. Opoziční strany, především Občanská platforma (PO – Platforma Obywatelska) blokovaly zasedací sál, místo maršálka Sejmu (předsedy parlamentu) a řečnický pult, čímž znemožňovaly normální práci zákonodárného sboru. Jejich poslanci tak protestovali proti omezení přístupu médií do parlamentu a proti kontroverznímu postupu při schvalování rozpočtu na rok 2017. Také požadovali odstoupení maršálka Sejmu Marka Kuchcińského. Parlament nepracoval od 16. prosince a blokáda pokračovala do 11. ledna, kdy začalo jeho další zasedání.

Kdo z koho, Richard Dagley, 1827

Schvalování rozpočtu na rok 2017 bylo kvůli protestním akcím opozice přesunuto z hlavního jednacího sálu do jiných prostor, kam se údajně někteří poslanci nedostali. Poslanci vládní PiS (Právo a spravedlnost) tak rozpočet nerušeně schválili. Opozice nyní napadá nezákonný postup při jeho schvalování, což vládní strana samozřejmě odmítá. V Senátu senátoři PO na protest opustili zasedací sál při hlasování o tomto zákonu. V tuto chvíli by měl rozpočet podepsat prezident republiky Andrzej Duda, který má blízko k vládní PiS, takže se nepředpokládá, že by rozpočtový zákon vrátil do parlamentu.

Nové zasedání Sejmu začalo 11.leda, které vzápětí maršálek přerušil do 25. ledna. Opozice plánuje rozpočtový zákon zpochybnit u Ústavního soudu a nadále volá po odvolání předsedy parlamentu. Podle vyjádření lídra PO Grzegorze Schetyny je protest pouze přerušen, nikoli ukončen a pokud bude pokračovat porušování zákonů a ústavy, tak bude tento protest obnoven. Vládní PiS plánuje změnit zasedací řád Sejmu, aby v budoucnu protesty tohoto druhu nebyly možné. Rovněž se ozývají hlasy volající po potrestání protestujících zákonodárců.

Pokud jde o podporu veřejnosti, pak obě strany se podle průzkumu veřejného mínění institutu Pollster těší přibližně stejné podpoře: kolem 40 % Poláků protest schvaluje a 40 % je proti němu. Zbývajících 20 % neví. Tento výsledek není nijak překvapivý, protože odráží rozdělení podpory polské společnosti pro vládní PiS a opoziční PO a Moderní (Nowoczesna).