Minulý týden desetitisíce Poláků opět vyšly demonstrovat do ulic, tentokrát proti reformám soudnictví, které schválily obě komory parlamentu a v současné době čekají na podpis prezidenta Andrzeje Dudy. Ten se má tento týden ještě sejít se zástupci soudců a sporný zákon s nimi projednat. Už v předchozích týdnech si kladl podmínky, za jakých je ochoten jej podepsat, včetně posílení prezidentských pravomocí při jmenování soudců Ústavního soudu na úkor ministra spravedlnosti. Všem jeho připomínkám Senát vyhověl a zapracoval je do konečné verze zákona. Prezident nyní může zákon podepsat, vetovat nebo odeslat k posouzení Ústavnímu soudu.

Proti reformám soudnictví se zvedla vlna protestů především v závěru minulého týdne, kdy se demonstrovalo před horní komorou polského Sejmu, která dokončovala schvalování sporných novel, před Ústavním soudem ve Varšavě a v dalších městech. Protesty organizovaly opoziční strany, které se obávají ohrožení nezávislosti soudní moci a omezení demokracie. K návrhům projednávaných zákonů vznesly stovky připomínek, k jejichž prosazení však neměly dostatek hlasů. Rovněž na úrovni Evropské unie se objevuje znepokojení nad vývojem v Polsku.

Ve třech schválených zákonech zřejmě nejvíce kontroverzí vzbuzuje posílení role parlamentu na úkor Zemské soudcovské rady, která na soudnictví dohlíží a jejíž členové byli doposud voleni samotnými soudci. Nově budou schvalováni 3/5 parlamentní většinou. Poté, co zákon vstoupí v platnost, dojde rovněž na reorganizaci a personální revizi současného složení Nejvyššího soudu, který je poslední odvolací instancí. V tomto případě mají být výrazně posíleny pravomoci ministra spravedlnosti a prezidenta republiky.

Ze strany současné vládní garnitury kolem konzervativní strany PiS (Právo a spravedlnost) se nejedná o první zásahy do soudního pilíře. Záhy po vítězných volbách v říjnu 2015 propukla krize kolem Ústavního soudu, kdy došlo k výměně pěti soudců jmenovaných na posledním zasedání končícího parlamentu. Vzhledem k tomu, že do té doby vládnoucí PO (Občanská platforma) prohrála volby, jedním z prvních kroků nově zvolených orgánů bylo napadnutí a zrušení tohoto rozhodnutí. Kromě jmenování jiných soudců na pozice v Ústavním soudu byla také schválena novela upravující jeho rozhodovací procesy. Podle kritiků vede požadavek k přítomnosti 13 z 15 soudců při hlasování a 2/3 většina při přijímání rozhodnutí k ochromení práce této instituce.

V celé Evropě bychom našli různé modely jmenování a rozhodování na jednotlivých úrovních soudního systému, které odráží místní tradice a vývoj. V Polsku však vzbuzují pochybnosti především způsob a možná účelnost zavádění reforem (nejen) v této oblasti, bez snahy o dosažení širšího konsensu napříč politickými stranami. Otázkou zůstává, zdali je to jen smutný důsledek dlouhodobé zákopové války na politické scéně našeho severního souseda nebo skutečně cílené usilování o oslabení demokracie a podkopání politického vývoje po roce 1989, což by představovala zvláštní paradox v případě politické strany založené bratry Kaczynskými, bývalými disidenty a bojovníky proti komunistickému režimu.