Prase novinář

„Nejnovější kampaní jednoho pokrokově-aktivistického spolku se staly demonstrace proti nové ministryni spravedlnosti Marii Benešové,“ napsal šéfredaktor Lidových novin István Léko v pátečním vydání LN v reakci na demonstrace na obranu nezávislosti justice. „Od počátku není až tak jasné, co jim na Benešové vlastně konkrétně vadí, ale i druhá akce přilákala nezanedbatelnou účast. Pro mnoho demonstrujících je zřejmě motivací princip, že kdo je ve vládě Andreje Babiše, a nadto poradcem prezidenta Miloše Zemana, nemůže být dobrým člověkem,“ píše na úvod Léko, aniž by se zmínil jediným slovem, že se celá věc týká jeho chlebodárce Andreje Babiše, jehož policie obvinila z trestného činu podvodu, načež den na to premiér odvolal z funkce ministra spravedlnosti a na jeho místo dosadil pí Benešovou, o jejíž „justiční nezávislosti“ panují značné pochybnosti.

Foto Eadweard Muybridge, 1878

Podle Léka jsou možná skutečné důvody protestů některých účastníků přece jen pragmatičtější. Léko si vyhlédl v dvacetitisícovém davu protestujících na Staroměstském náměstí expremiéry Mirka Topolánka a Bohuslava Sobotku, jejichž přítomnost dala podle něj heslu demonstrace „Nejsme slepí“ opačný význam:

„A čeho se tito dva bývalí giganti politických kšeftů a intrik obávají?“ ptá se Léko. „Že by se expremiér ČSSD bál, že se v největší zlodějině polistopadové doby, tedy v kauze vytunelované OKD, někdo konečně pokusí dosáhnout spravedlnosti nejen pro bezvýznamné úředníky… Nebo že by se expremiér za ODS obával, že v kauze nákupu vojenské techniky pro armádu, v níž je odsouzen ke čtyřem a půl roku vězení za podvod Topolánkův blízký přítel Marek Dalík, vylezou ven ještě další podrobnosti, co všechno se kolem té akvizice za mnoho desítek miliard korun dělo?“

Léko pokračuje:

„Ale ptejme se také, kolik jiných politiků, úředníků nebo podnikatelů, kteří mají se spravedlností objektivně velký problém (například trestní stíhání na objednávku), se demonstrace proti Benešové účastnilo. A kolik tam bylo lidí, kteří v dobré víře, ale bez objektivních informací chtěli jen říct nahlas, že spravedlnost má být férová a měřit všem stejně.“

A článek vrcholí:

„Těžko říct – a nikdy se to nedozvíme. Co je ale jisté, je, že tihle dva padlí politici, Sobotka a Topolánek, svou účastí zatáhli mezi tisíce lidí svoje osobní letité problémy s justicí. S justicí, která má mít zavázané oči a rozvázané ruce a jednat jen a pouze podle zákona – padni komu padni. Přesně to, co ministryně Benešová hodlá prosazovat. Proto ty obavy, ty výkřiky hrůzy, ty zlé a současně bezobsažné pomluvy na její adresu. Ono při nepěkné vidině, že podvody a zlodějiny přeci jen nakonec vylezou ven, se dělají mnohým mžitky před očima. Proto se skrývají za vznešená hesla o justici, proto se snaží odvést pozornost od podstaty věcí. A tak se při pohledu na onen transparent a smutné záběry, kde mladí demonstranti hrdě stojí vedle Sobotky a Topolánka, dá říci jediné: Pokud nejste slepí, otevřete oči a dívejte se kolem sebe. Jinak nebudete slepí, ale úplně zaslepení.“

Tři čtvrtiny Lékova článku jsou o Topolánkovi a Sobotkovi, kteří neměli s organizováním středeční demonstrace nic co do činění – pokud na ní byli, byli tam jako soukromé osoby, za to o meritu věci, aktuální kauze Andreje Babiše není v článku zhola nic.

Už dlouho jsem nečetl tak krystalicky čistou prasárnu, která by – svou demagogií, dikcí, obsahem, účelem – kopírovala články z Rudého práva v době před listopadem 89, kde režimní propagandisté prezentovali protesty občanské společnosti jako akce několika profesionálních lhářů a podvodníků, kterým skáčou na lep naivní mladí lidé.

Dělá to ten člověk sám od sebe, aby si svůj post v čele Babišových Lidových novin zasloužil, nebo to je tak, že Lékovi zavolá Andrej, kterému jeho špiclové nahlásí, že na demonstraci zahlédli expremiéry, aby to tedy patřičně „napálil“? Koneckonců je to jedno. Jde o určitý typ lidí, který se najde v každé době: po září 38, po květnu 45, po srpnu 68 a najde se i dnes – některý systém jim přeje víc, některý míň.

Tímhle opusem se námezdní hajzlík v čele LN dohrabal na samé dno české podnovinařiny k jejím Kojzarům a Petrům Žantovským.

 

Foto Eadweard Muybridge, 1878