Proroctwi slepého mládence ze Žižkowa

Třeti rozmnožené wydání. W Žižkowě. Nákladem Jof. Malinského. 1879

Ilustrace Edward Bliss, 1874

 

A budou se díti diwy diwoucí

Ezechiel II., řap. I., verš I.

Národe w Žižkowě a wedle!

Bohopustá správa našeho Žižkova donutila mne, slepého, poctivého mládence, že nemoha více vlastníma očima dívati se déle na národní rýpaly, zalezl jsem do tunelu, kde přes 3 roky jsem prodléval. Slzel a modlil se zde stále, aby se stalo napravení, by konečně ve správu obce uvázali se moudří, rozšafní a poctiví lidé.

Nebe se konečně slitovalo a zbožnému přání mému vyhovělo.

Hříchy, jichž tolik dřívější správa obce spáchala, že do smrti rozhřešení neobdrží, budou nyní odčiněny.

Světe a národe v Žižkově žasni!

Dřívější správa obecní vystavěla – o hrůzo hrůzoucí – školu a sice na dluh, rajn a ajncik jen proto, aby několik stavitelů mělo práci a cihláři a vápeníci výdělek. A do té školy dány lakýrované stolice a pro děti zřízen sál, kde provozují kotrmelce, lezou na bidla, skákají a prohýbají se. K smíchu! Dále zakoupila správa vrch Žižkova, dala vystavěti všude prazbytečné kanály a aby milostpáni s pulmistrem v čele si lakýrky nezamazali a jejich milostpaní šlepy neucouraly, byly chodníky zřízeny a několik ulic vydlážděno. Rajn k zoufání! To byl při tom ňáký rebach.

To se bude jezditi ve fiakrech, Jářku! V ulicích otcové obce vysázeli stromy, aby manželkám v obličeji nenarostly pihy a dcerušky slunce nepálilo. Pro cizí lidi zřízeny byly veřejné studně, aby se mohli zde povalovati a opíjeti. Peníze byly dále vyhazovány na zametání ulic, na zalívání stromů atd. Obecní kancelář byla tak nádherně upravena, že každý vyvalil oči a myslil, že je v Parízu. Stolice vyřezávané, stoly dubové, stěny malované a všude samé figurky ňákých starých králů nebo koho. To se to hačalo na takové stolici, to bych řekl. A kanceláře samý úřadník, alespoň tucet, a pro sekretáře a pulmistra byl extrapokoj, aby se mohli tajně umlouvat, jak by tentononc obec mhm! Obec musila míti sekretáře, kasíra, revidenta, inženýra a všichni čerti vědí jakých jiných ještě zbytečných úřadníků. A každý hned jak ráno vstával, měl své 4 zl. již na dlani, ať si třeba do kanceláře nešel. Obecních policajtů byla celá kumpanie a chlapíci vypadali jako obršti. Uniforma zlato a stříbro. Oči mohl člověk na nich nechati.

Protože má Praha fajermony, alou – Žižkov je musil také míti. Honem z obecních peněz ušita kopa krásných obleků, aby se do nich ňáký senátor pana rady mohl obléci, po ulicích blýskati, nic nedělati a dobře žíti. K tomu ke všemu koupena drahá stříkačka, rozličné sudy, vozy, háky a čert ví co. Inu každý chtěl míti pšoures. Aby páni radové, když po půlnoci chodívali domů, neklopýtli, zřízeny pro ně lampy a petrolej kupoval se za obecní peníze, a k pucování a rozsvěcování lamp ustanoveni hlídači, toť se ví, že zas v uniformě. Každý bral gáže přes tisíc zl. Poněvadž má Kadlín 3 doktory, hajdy, musil mít Žižkov také doktora ne snad ke kurýrování, i to to! jen proto, aby bral ročně 1000 zl. a za to jednou za uherský měsíc podíval se k chudému nemocnému. Protože má Praha štift pro nemocné, alou – musil ho Žižkov také míti. A pak tentononc ty divné nápisy na zdejších domech. Mluvil z nás někdo s ňákým Komenským, Husem, Žižkou, Prokopem atd., co? Chodili jsme s nimi do školy, he!? Hráli jsme s nimi šístku nebo bulku? Co je nám do nich!

Poněvadž v Praze utvořili se čeští Karibaldiáni s perem na čepicích a krocaní košilí na sobě, alou, Žižkov musil také míti „Sokoly“. Dělají komedii, chodí celé léto daleko na špacír a utrácejí peníze. Co z takového člověka má býti? Že má Praha „Hlahol“, musil míti Žižkov „Vítkov“. Pár zbrklých lidí, kteří nemají co dělati, sejdou se v extrakabinetu v hospodě, otvírají jako vrata huby a řvou velezrádné písničky, že posluchačům husí kůže na těle naskakuje. Pořádný spolek ti národní rýpalové nedovedli a jaktěživi nedovedou založiti. Samá komedie a samý tyátr! Ať poctivý člověk táže se s úžasem, má Žižkov zapotřebí tyátr, co? Mladý lid se kazí, utrácí peníze a nechce nic dělati. To národní rýpalové nenahlédli. Všecky prosby, aby tyátr byl zakázán, byly marny, právě naopak, kde který pověstný komediant byl, musil v Žižkově vystoupiti. Během tři roků zpívali a hráli na tytátru žižkovskému Patti z Košíř, Chiomi z Libně, Carrion z Vršovic, Cicvárek ze Španěl, Rossi s Holešovic, Feruando z Troje, Filipo z Michle, Rigolboche, Estudiantino pankraciano, Tevele z Josefova, Donato Lourline z Podskalí a čerti vědí kdo ještě. Tyátr byl vždy nabit, komedianti mlaskali ústy a odnášeli ze Žižkova statisíce domů. Tím Žižkováci chudli, ale rýpalové vedli svou.

Zkrátka a dobře: Ti rejpalové jsou všickni na tom vinni, že vůbec Žižkov se vystavěl. Staletí tam rostlo obilí a běhaly tam holky, a mohlo to také tak ještě zůstati. Pak se nedivme, že ti tak zvaní národovci, z nichž každý na útraty obce držel si patery noviny, hrál na diplomata, byl jak krocan nafouknutý, a že udělali Žižkovu za 3letou správu svoji přes 20 milionů dluhů. Pakatel!

Ilustrace Edward Bliss, 1874

Bohopusté hospodářství konečně dovršeno. Několik stejně smýšlejících, moudrých, vážených sestoupilo se dohromady. Bělmo spadlo jim s očí, a oni utvořili stranu

pro oprawy námořnictwa w Žižkowě.

Jinak to nešlo. Za krátkou dobu, co strana tato v obci vládne, viděti již veliký pokrok. Avšak to všecko ještě není nic! Ona jen na tři leta dostati obec do svých rukou, a svět bude žasnouti, co všecko vyvede.

Já co sekretář a jednatel strany pro opravy námořnictva v Žižkově prozradím národu v Žižkově a vedle, jaké divy divoucí se stanou, budou-li všichni přívrženci do obecního zastupitelstva voleni.

  1. Moře Žižkovské za Bezovkou a dále u Volšan zanedbala národní strana tak, že s válečným dampfšífem nelze tam ani jezditi. Velryby, žraloci a jiní mořští ptáci vymizeli, rybářství zahynulo, a kromě několika málo dřevěných šífů neplave na moři nic, což Žižkovu k veliké škodě a záhubě jest. Tak to býti nemůže. Vystaví se veliký přístav, aby válečné šífy s cizími princi a sultány mohly pohodlně po moři do Žižkova připlouti a zde statisíce ročně utratiti. Proto musejí se obě moře opět spojiti s mořem atlantickým a k vůli zarybění spojena budou obě moře, žižkovské a olšanské totiž, s Kamčatkou, a sice telefonem. Po telefonu zasílati se budou do Žižkova z Kamčatky živé slanečky, velryby, štokfiše, sardinky, ouhoři a medvědi. Zde budou se Pražanům živé a za drahé peníze prodávati, což vynese ročně nejméně čistého užitku 100.000 zl.
  2. Počne se vrtati na náměstí u školy. Bude se tak dlouho vrtati, až Tepličákům přijde se na teplý pramen. Ten se jim šikovně vypálí, krásného jednoho večera do Žižkova svede a zřídí se lázně s vysoko šlehajícími vodotrysky. Celý svět se pohrne do Žižkova vyléčiti se, což vynese obci čistého užitku ročně 500.000 zlatých. Jářku, je to cifra, co?
  3. Celý svět ví, že na Židovských pecích bývali lidé i ženské věšení. To byl vždycky hec! Se všech stran hrnuli se tisíce tisíců lidí, aby se vidělo, jak se věší. Poslední věšení bylo v prajzské válce a od té doby jak by smet. Na tom jsou také ti rýpalové národní vinni, že více se v Žižkově nevěší. Židovské pece jsou pusté, a nikdo si jich nevšímá. Tak to nesmí býti. Udělá se do nich hluboká díra, a sice tak hluboká, až se přijde na oheň, který dírou vyrazí ven a to nazývá se sopka. Žižkov bude míti také svou Etnu, která bude ale jenom v dubnu a prosinci vyhazovati, aby se obilí nezablátilo a erpetle nepokazily.

Směrem k Žižkovu poteče láva. Obecní policajt s fangličkou v ruce půjde před ní a bude jí dávati směr, do které ulice má plouti a jak vysoko zde zůstati a ztvrdnouti. Způsobem tímto bude Žižkov nejlaciněji vydlážděn a to nejlepší, že dlažba nebude k roztrhání. Vinohradům přenechá se za peníze lávy, co budou chtíti, Karlínu však ani věrtel. Když nebude lávy zapotřebí, bude žižkovská Etna vyhazovat popel. Ten se co hnojivo na pole drnohrabům neb hryzoplotům okolním, to se rozumí, že draho prodá. A pak ta podívaná. Celý Žižkov v noci v jedné záři, že bude lze jehlu na ulici nalézti. Angličani, Prajzí, Němci, Rusi a Turci budou se choditi dívati na žižkovskou sopku, utratí statisíce a obec bude míti ročně čistého užitku nejméně jeden milion a ten není k zahození, to ať každý dobře rozváží.

  1. Celý svět ví, že volšanské hřbitovy nejsou lidskému zdraví užitečny a koho tam jednou odvezou, že se více nevrátí, jak to důmyslně profesor na universitě tunkabonské Macák ve světovém svém díle přeučeně vypsal. Ti národní rýpali řekli akorat ne a ne a nám volšanský krchov neškodí, ať si ho odstraní Praha. Te bychom se tak dočkali spíš soudného dne neb Turecké republiky. Co je Praze do krchovu? Nic! Tak to nemůže býti. Krchov musí pryč, a k Strašnicím alespoň anebo ještě dál.

Zeď na 4 místech se prokope a děrami strčí se pod krchov kulaté trámy, které na druhé straně ze zdi budou vyčnívati ven. Na to přibude ke krchovu 27 nejráznějších přívrženců strany pro opravy námořnictva v Žižkově, podepřou se o zeď a poněvadž krchov bude na kulatých trámech, začne se pohybovati a než slunce zajde, bude jak stojí a leží i se všemi monumenty a kvítím u Strašnic a nebude nám více škodit. Tím se ročně ušetří také mnoho. Čistý celý výtěžek nedá se vypočísti.

  1. Kde stával krchov, bude po odstranění veliká a široká díra pískem hluboko naplněná. Každý člověk ví, že v Čechách jest zlata a stříbra až se neví, kam s ním. Jen národní rýpalové to nevědí. Ti nedovedou svůj nos strčiti nikam. Počne se tam hrabat a na něco se v písku dojista přijde, nebude-li to zlato, bude to jistě stříbro nebo jiný drahý metál a obec bude míti čistého užitku 100.000 zl.
  2. Kde stojí kapslovna, byl před 2 000 lety nalezen diamant jak telecí hlava veliký. Že tam diamanty jsou ještě, dá se snadno předvídati. Kapslovna se zruší. Nač, má člověk zapotřebí kapslí, když nemá kveru, a poněvadž v Žižkově kvery nemáme, nepotřebujeme kapsle. Za to začne se pátrat po diamantech a najde-li se jich tak velikých jen 30, vyplatí se obci výborně.
  3. Zřídí se veliký baloun, jímž se bude z Afriky ze země Zulukafrů nositi v zimě do Žižkova teplo. Nebude se musiti topiti a občané ušetří za dříví a uhlí 10.000 zl.
  4. Pod Bezovkou se počne kopati. Byl tam dříve pramen, který národní kývali zahnali pryč. Ten pramen se musí zase nalézt. Voda jeho jest jak brčál zelená a jak šťovík kyselá. Bude se prodávati na místě, kysibelky nebo sodavar. Obec tím ročně získá nejméně 10.000 zl.
  5. Zřídí se vodárna, poněvadž z moře žižkovského nelze slanou vodou vařit. Čtvrt hodiny před každým deštěm roztáhne se nad Žižkovem obrovský vikslajvont, voda dešťová se zachytí a do zvláštního obrovského kotle steče, kde napotom každý bude si moci nabrati, co bude chtíti. Občané ušetří nejméně ročně 40.000 zl.
  6. Poněvadž každá nemoc lidskému zdraví škodí, zakáže se pod trestem tuhého vězení 8 týdnů každému chudému, že nesmí se rozstonati, nýbrž stále býti zdráv. Jen bohatý, poněvadž má podle toho důchody a již něco si smí dovoliti, může se výminečně roznemoci. Obec nebude míti potřebí lékaře a ušetří ročně přes 1 000 zlatých.
  7. Kde není lékaře, nemusí býti hapatiky, kde beztoho se jen samé jedy a lektvary pro zašlemování žaludku prodávají. Na místě hapatiky zřídí se v každé ulici na rohu kořaleční obchod. Sladkou budou píti ženské a ostrou muži. Ročně vynesou obci kořaleční obchody nejméně 2 000 zl.
  8. Výkaly tekly dosud kanály zadarmo do Karlína. To se víc nebude díti. Výkaly se zarazí a usuší. Pak se prodají mydlářům na zhotovení krajtrsajfe neb glycerinu. Ročně obec čistého výtěžku z výkalu, který národovci zdarma Karlínu pouštěli, nejméně 7 000 zl. vyzíská, zajisté slušný to užitek.
  9. Měšťanská škola se zruší. Potřebuje kluk věděti, co je keokrafie, kde leží Amerika a po kterém ajznponu se tam jede, který sultán v Asii a Africe neb Austrálii vládne; to se může dozvěděti z „Pražského Denníka“. My jsme se tomu také neučili, naši otcové také ne a byli také živi a to dobře. Obec ušetří ročně 6 000 zl.
  10. Duby na vrchu Žižkovu se pokácejí. Dělají stín a to nejhorší – zdržovalo by se v nich velké množství ptáků, kteří by hulákali až by uši zalehaly. Potřebuje mít Žižkov les a ptáky? Udržování lesů a stromů by stálo mnoho a vykácením ušetří se ročně 1 000 zl., také to je dobré. Z pokácených dubů zhotoví se šífy, po nichž budou Žižkované po moři a v ulicích plovati.
  11. Obecní úřadníci až na písaře se vyženou. Nač potřebuje míti Žižkov tolik úřadníku? Ve Vršovicích, v Michli, na Pankráci, v Libni a v Hloupětíně jest také jen jeden písař a stačí, v Žižkově také musí stačiti; tím se ušetří ročně obci 6 000 zl.
  12. Hasiči se vyženou. Šaty a stříkačka se prodají. Nač potřebuje Žižkov hasiče a stříkačky? Kdyby hořelo, však oni to pražští fajermoni bez toho uhasí. Lampáři a ponocný se pustí ze služby a lucerny se prodají. Každý pořádný občan má býti se smrknutím doma a kdo se zdrží déle, ať si svítí svojí lucernou na cestu. Na Pankráci nemají také lucerny a jde to. Obecním policajtům se oficírská uniforma vezme a prodá. Potřebuje policajt dělat pána?! Koupí se mu ročně v Židech za pár krejcarů obnošený vojanský kabát a puntík. Aneb hodí se do Tepličákům šikovně vyfouknutého zřídla, nechá se 4 dni ve vařící vodě, která ho silnou vápenitou kůrou celého obalí a policajt má uniformu, která nic nestojí a kterou do smrti neroztrhá. Úsporami těmito získá obec ročně přes 4000 zl.
  13. Na vrchu Žižkova zřídí se sluneční bicí hodiny, které ve dne a v noci a kdyby třeba 14 dnů slunce nesvítilo, proto přece budou bíti a řádně ukazovati. Správy nebudou míti nikdy potřebí, čímž obec ušetří ročně nejméně 1000 zl.
  14. Za každého občana budou se z důchodů obecních platiti veškeré daně a dávky. Sezná každý, že jen z vedených divů obec ročně ušetří mnoho a příjmů bude míti přes milion zl. nejméně. Aby kasír nemohl peníze ukrásti a s nimi frnknouti do Ameriky, vybere se takový, který bude slepý. Aby také nastávající pulmistr nemohl peníze ukrásti, vybere se takový, který jest bezruký. Vůbec bude vše v nejvzornějším pořádku.

Národe, to čubrníš, co?

Mohl bych ještě mnoho a mnoho prorokovati, co se nestane, nechci však všecko vyzraditi a spíše Žižkovany překvapiti.

Budou se díti divy divoucí, pravím ještě jednou, jen tehdy, když dáte křiklounům národním laufpass a co jeden muž budete voliti přívržence

strany pro opravu námořnictva v Žižkově,

která jest povolána, aby Žižkov nejen povznesla, nýbrž světoznámým, bohatým a lázeňským místem ho učinila. Proto, občané volte jen samé námořníky, začež Vás snažně prosí

Slepý mládenec w Žižkowě.

Cena 2 krejcary

Ilustrace Edward Bliss, 1874