Sestry a bratři, Bohu milí stoupenci našeho pana krále, naší paní…

Koruna česká vždy národ sjednocovala. Po husitských válkách se v českých zemích ustavilo Království dvojího lidu, kališníků a katolíků, jak jej v roce 1485 kodifikoval kutnohorský mír. Ke Koruně se hlásili jak pobělohorští protestanští exulanté, tak čeští barokní vlastenci, tzv. historického českého státního práva se proti vídeňskému centralismu dovolávala šlechtická i měšťanská opozice, s odvoláním na Korunu se organizovali studenti, dělníci, sedláci. Po rakousko-uherském vyrovnání, které obešlo neméně starobylou a slavnou Korunu českou, se táborů lidu a poutí na hory v boji za české královské právo účastnily statisíce lidí.

Republikánský Hrad naproti tomu společnost rozděluje, záměrně, aby pak mohl v zákulisí provozovat nekalé rejdy. Dnes je z pražského Hradu soukromý podnik, který slouží zájmům úzké skupiny podnikatelů napojených na cizí byznys – místo, aby hájil české zájmy, stejně jako za protektorátu a normalizace, hájí Hrad zájmy cizích mocí, Ruska a Číny. To jsou stoleté narozeniny republiky.

Princip, na kterém je založena Koruna, naproti tomu nelze uplatit. Dědičný panovník, který vzejde z královského lože, není spojen s nějakou podpůrnou lobby, není zavázán žádné hospodářské či politické lobby, není spojen s volební či jinou většinou nebo menšinou, veřejnou i tou v zákulisí. Je to důsledně nadstranický, otevřený princip, který je nadčasový – provází společnost z minulosti do budoucnosti.

Dědičná monarchie je založena na vztahu mezi mužem a ženou, který není v lidských silách možno ovlivnit, naštěstí. Je tak předobrazem toho základního, co tvoří lidskou pospolitost – stát a jeho zřízení reprezentuje a zároveň i polidšťuje, což je obzvlášť důležité v době zcyničtění a zesurovění veřejné diskuse, jak to vidíme na sociálních sítích. Panovník je člověk z masa a krve, není to národní mesiáš, či tribun lidu s autokratickými rysy, který se ve jménu lidu staví nad parlament, pohrdá tradicí a zákony, stejně jako národem, na který se demagogicky odvolává.

Zatímco monarchisté jsou galantní a mají smysl pro fair play, republikánům není cizí žádná nízkost, když by jim mohla přinést nějakou výhodu, jsou to hulváti a machové, kouří a chlastají a jednou nám málem poblili korunovační klenoty.

S Korunou se pojí velkodušnost, nadhled, tolerance, s republikánstvím umrněnost, malost, malichernost. Zatímco monarchista jedná přímo a čestně, republikánovi žádná podlost není nikdy dost dobrá. Monarchisté jsou stvořeni k obrazu Božímu, republikáni k obrazu opičímu – mají za to, že jsou z opice, a taky se chovají jako opice, vzájemně se pomlouvají, závidí si, lžou a kradou, a kdyby mohli, požírali by své děti jako Goyův Saturn. Na Pražském hradě sedí Saturn!

Tento Hrad, sídlo českých králů, nikdy nepatřil rakouskému eráru, ani Republice československé a nenáleží ani republice dnešní. Vždy byl a je majetkem Koruny české, kterýžto fakt nezměnili ani komunisté, kteří jinak ukradli, kde co mohli. Na Tři krále příští rok se zde sejdeme opět, abychom připomenuli stará česká práva, která jsou nezcizitelná.

Prosloveno na Hradčanech, v sobotu vpředvečer Zjevení Páně a Tří králů LP 2019