Opět se naskytla příležitost, aby mohla česká média skloňovat jméno Patrika Ouředníka, a to v souvislosti s jeho novou knihou Příhodná chvíle, 1855. Jenže jak se skloňuje takový Ouředník? Podle vzoru pán, horší to bude se škatulkami umožňujícími jeho bližší zařazení: prozaik, slovní ekvilibrista, lingvista, básník, šachista, esejista, humorista, překladatel, mystifikátor, vyžadují hned několik vzorů (možný výčet je neúplný, jen ilustrativní) a někdy je těžké vysvětlit, pro který jsme se rozhodli. Neboli: těžko říct, k jakému žánru jeho knihy s výjimkou jen některých jeho básní, zařadit. Když…