Původní česká detektivka má – přiznávám bez mučení! – u mě výsadní postavení. Při prohrabávání knihovny vždy narazím na nějaký „pomníček“ – ohmatanou brožuru divých zločinů a deduktivních rafinád; tehdy neuniknu a takříkajíc se vnořím do napínavého příběhu. Pozoruhodné bývá společenské zařazení literárních vrahů: v současné době vedou zvrhlí pastorové severských reformovaných církví, reprezentovaní „skandinávskou školou“, tou důstojnou nástupkyní „školy drsné americké“, kde se také občas nějaký duchovní novosvětských pastoriálů na dráze zločinu mihne! Ovšem v totalitárních detektivkách byl zločinec vždy kýmsi odjinud, ze zámezí společenského,…