Státoprávní ohrazení 2017

Prosloveno 7. ledna 2017 u Matyášovy brány na závěr pochodu Za monarchii

Před zahájením nové říšské rady 7. října 1879 předali čeští předáci František Ladislav Rieger a Jindřich Jaroslav Clam-Martinic císaři zvláštní ohrazení českých poslanců, které pak bylo vyhlášeno na první sněmovní schůzi: „V okamžení, kdy vstupujeme do sněmovny poslanců říšské rady, jsme povinni podati vyjádření: že tímto krokem a důsledky z něho plynoucími právní stanovisko své nikterak neopouštíme, aniž zúžiti míníme; že tím také prejudikovati ani nemůžeme ani nechceme státoprávnímu stavu království Českého a koruny České, mnohými a všelikými státními akty uznanému a zaručenému, ano že pokládáme za právo a povinnost svou, zastávati a držeti se i potom jako posud práv a nárokův, ježto se v onom stavu zakládají.“

Čeští političtí předáci tímto tzv. státoprávním ohrazením dali najevo, že ačkoli jsou loyální občané rakousko-uherského mocnářství, trvají na svébytném státoprávním postavení Království českého, respektive Zemí Koruny české.

Také my, ač občané České republiky, chceme hájit stará česká práva, práva Čech, Moravy a Slezska, jak je Čechyně, na vrch za Břevnovem, směrem k Bílé hoře, máti naše drahá, vyorává. Zatímco české historické právo se opírá o tisíciletý vývoj českého státu, jeho politickou, hospodářskou a kulturní svébytnost, republikánské zřízení nebylo přijato v referendu, ani jiným hlasováním, ale bylo ustaveno pouhou aklamací nevoleného sboru na základě právě převládající mocenské a politické konstelace — na konci první světové války jednoduše spadlo z nebe.

Tento Hrad, sídlo českých králů, nepatřil rakouskému eráru, ani Republice československé a nenáleží ani republice dnešní. Vždy byl a je majetkem Koruny české, což nezměnili ani komunisté, kteří jinak ukradli, kde co mohli. Koruna česká fakticky i formálně nepřestala existovat, zatímco republikánská forma českého státu je nejen právně pochybná, ale v českých zemích historicky neobhajitelná, kulturně upadlá a politicky už jen směšná a hloupá, jak to se svým vytříbeným citem pro každý blbý a ještě blbější detail denně demonstruje prezident.

Tento kopec, který hercynské vrásnění už za vlády devonu či permu vytvarovalo do podoby mořského prasete nad starogermánskou Vltavou, zove od pradávna Sviní vrch. Nazývejme tedy Hradčany Sviním vrchem do té doby, dokud zde budou nečisté svině rýt – dokud na český trůn znovu neusedne český král, duchem vznešený, kultury dbalý, vína znalý, dvorní etiketu zastávající, k lidu laskavý, k čínským komunistům etc. nepodlézavý, přitom ale k cizím zdvořilý a pohostinný, tedy bohabojný, zkrátka slušný chlapík, náš pan král, a ze všeho nejlépe královna – spanilá lící i duchem, orlice mravů, paní dobrého vychování.

Jen se rok s rokem sejde, sejdeme se i my na Tři krále opět zde proklamovat staré české historické státní právo, což je právo královské, nezcizitelné a nezrušitelné. Toho se hodláme držet, ať se děje co se děje.

 Na Sviním vrchu LP 2017 od narození krále našeho krále Ježíše Krista, Syna Božího, zrozeného, ne stvořeného, v sobotu den po Třech králích a zveřejnění CH|77 před 40 lety.

 Lepší Otto, než-li toto!