Svoboda znamená Rangzen
Tibetský básník Tenzin Tsundue se vydal v roce 1997 pěšky z indického exilu přes Himaláje do Tibetu. Ve Lhase byl zadržen čínskou policií, tři měsíce vězněn a poté eskortován zpět do Indie. Od r. 2001 nosí červený šátek kolem hlavy jako symbol svého slibu, že bude každý den bojovat za svobodu své země a nesundá ho, dokud Tibet nebude svobodný. Červená barva je pro něj symbolem odvahy. V r. 2002 vyvěsil na průčelí hotelu Hilton, kde byl při návštěvě Bombaje ubytování čínský premiér, tibetskou vlajku a transparent s nápisem: Svobodu pro Tibet – Číňané odejděte.
UPRCHLÍK
Když jsem se narodil
Pravila moje máti
jseš uprchlík
Náš stan na kraji cesty stál
v závějích a stoupal z něj kouř.
Na čele
mezi obočím
vtisknuté máš R
pravil můj učitel.
Škrábal jsem se a drbal
až na čele mně zůstalo
rudé bolestné znamení.
Přišel jsem na svět jako uprchlík.
Mluvím třemi jazyky.
Zpívám ve své
mateřštině.
R na mém čele
mezi mojí angličtinou a hindí
znamená v tibetštině:
RANGZEN
Svoboda znamená Rangzen
Přeložil Vít Kremlička
(Z připravovaného vydání Kory)
SEMSHOOK
eseje o boji Tibeťanů za svobodu
Semshook je odvaha a odhodlání, kterých je potřeba k vítězství pravdy; ochota přinést jakékoli oběti, které pravda vyžaduje, a nakonec začít aktivity k dosažení tohoto cíle. Tento Semshook musíme slíbit všichni, jinak zlato zůstane navždy skryté v zemi. Jak a kdy pravda zvítězí, záleží na nás. Nikdo nevybojuje naši kauzu – ať už USA nebo Indie; my musíme pracovat a uskutečnit to pomocí našich vlastních aktivit.
SMRT KHENPA JE ZTRÁTOU PRO CELÝ NÁROD
Tibetan Review, únor 2004
Tento sloupek začíná smutně – úmrtím Khenpa Jikme Phuntsoka. Jako pro mnoho z nás v exilu, i já dostávám informace o životě v Tibetu z druhé ruky – někdy i z třetí nebo čtvrté. Když se ke mně dostala zpráva o Khenpově smrti, byl jsem právě v Dharamsale. Hned jsem se sešel s Tsultrimem a Tenkyongem. Chtěl jsem vědět, co to bude znamenat pro lidi ve východním Tibetu, zvláště pro lidi ve vzdáleném údolí Serthar Larung.
Pochopit Tibet v jeho proměnách má prioritní význam. Jako spojnice s exilem k tomu slouží sanjorwas – nově příchozí – které máme kolem sebe. Závidím jim, protože žili v zemi, kterou toužím navštívit celý svůj život. Tibet pro mě ožívá v jejich růžolících tvářích a výrazných místních dialektech. Ale když se s nimi posadím a poslouchám, co vyprávějí o jejich životě v Tibetu, všechny mé romantické představy o Tibetu mizí z mé mysli.
Tsultrim a Tenkyong byli před pár lety Khenpovi studenti v Sertharu. Tsultrim utekl z Tibetu v roce 1998, a Tenkyong byl hrdina, který propašoval video o zničení Sertharského institutu v prefektuře Karze čínskými úřady. Jak s nimi sedím, neustále jim někdo volá aktuální zprávy z Tibetu.
Khenpo zemřel za záhadných okolností po operaci v čínské vojenské nemocnici v Chengdu ráno 7. ledna 2004. Tibeťané byli velmi znepokojeni, když byl jejich láma od zničení klášterního domu mnišek v Sertharském institutu v r. 2001 držen v domácím vězení, a nyní zemřel v čínských rukou. Objevily se zprávy, že několik mnišek ze Sertharu spáchalo sebevraždu, když se to dozvěděly. Čínské úřady se obávají nepokojů v tomto regionu. Proto zastavují vozidla jedoucí do Sertharu na všech příjezdových cestách. A stejně slyšíme zprávy o lidech putujících přes hory, aby mrtvému lámovi vzdali poslední poctu.
Jak tak sedíme v malém pokoji na úbočí v Dharamsale a máme obavy z této situace, obklopilo nás ticho. Nevěděli jsme, co dělat. Najednou jsme se ocitli na úpatí hory a dívali se nahoru na ohromný problém, kterým je Tibet. Dva mladí muži z Tibetu a já – Tibeťan narozený v Indii – jsme pak mluvili o naší budoucnosti.
Khenpo Jikme Phuntsok je známý jako yid shin norbu (Drahokam srdce) východního Tibetu. Býval to malý chlapec, Kalsang Narngyal, který pásl ovce v údolí Larung a později vyrostl v nadaného učence a začal učit v mladém věku. Poustevna o jedné místnosti, kterou postavil v 80. letech 20. století v údolí Larung přitahovala stále více studentů, až se jich tam hemžilo jako v úle. V době zničení hostil Sertharský institut téměř 10 000 studentů; mnichy, lámy, mnišky a laiky z celého Tibetu. A měl také mnoho studentů z Číny a jihovýchodní Asie.
Khenpo, reinkarnace „objevitele pokladu“, Terton Lerab Lingpa, učitel Jeho Svatosti třináctého dalajlámy, navštívil Indii na pozvání Penora Rinpocheho v Bylakuppe v r. 1990. Khenpo byl tehdy na audienci u Jeho Svatosti čtrnáctého dalajlámy. Říká se, že učitel a student diskutovali o minulých životech. Khenpovy zahraniční cesty a jeho popularita mezi čínskými budhisty v ČLR byly trnem v oku čínských úřadů. Khenpo přerostl čínskou omezenou definici „náboženské svobody“.
Tsultrim mi ukázal video propašované z Tibetu. Byly tam snímky Khenpa, kázajícího v chrámu na úbočí s výhledem do údolí. To, co vypadalo jako květiny v údolí a na úbočí, byly ve skutečnosti stovky a stovky mnichů, lámů, mnišek a laiků, kteří pozorně naslouchaly Khenpovu učení.
Khenpova smrt zanechala prázdné místo vůdce. Bez charismatických vůdců je všude chaos. Nikdo neví, kdy má co dělat. Všichni sedí a čekají na moment probuzení, ale nikdo neví, KDY to přijde, zda už ta chvíle konečně nastala. Není zde žádné centrum, není koho se zeptat na radu. Khenpo Jikme Phuntsok byl veliký hlavní vůdce ve východním Tibetu. Tradiční společnost hledá moudré vedení u lámů, ať už z politických nebo náboženských důvodů. Tito lámové jsou sjednocujícími prvky. Jsou také přirozenými magnety pro obyčejné Tibeťany, kteří jim prokazují loajalitu, když je zahraniční zákony a nařízení dostávají do různých dilemat. Avšak bohužel, většina lámů v exilu se jen povaluje za trochu chvály a peněz od západních podporovatelů.
Naše komunita se může nazývat moderní, ale stejně v ní přežívá tradiční síla odporu a vůdcovství. V Tibetu vedou lámové své okrsky. A proto je smrt Khenpa Jikme Phuntsoka národní ztrátou. Tibet je dnes bez vůdce; úřadující pančenlama je pod čínskou kontrolou a karmapa se dostal do Indie. Myslím si, že Jeho Svatost dalajláma se musí vrátit do Tibetu co nejdříve. Tibeťané v Tibetu ho potřebují mnohem více. Už jen jeho přítomnost přinese našemu lidu v zasněžené zemi mnoho odvahy a inspirace.
Stejně jako loni, i letos to začalo pro Tibet špatně. Vloni jsme ztratili mučedníka Lobsanga Dhondupa, kterého zastřelili Číňané při soudní popravě 26. ledna. Letos jsme ztratili Khenpu, jednoho z nejdůležitějších vůdců východního Tibetu. Tulku Tenzin Delek stále žije v čínském vězení a hrozí mu trest smrtix. Letos vyprší dvouletý odklad jeho popravy a máme již jen několik měsíců na jeho záchranu.
x V prosinci 2004 byl trest smrti pro Tenzina Deleka změněn na doživotí. A od té doby o něm není žádných zpráv.
Přeložila Vilma Galadriel 2018
Tenzin Tsundue (1975) – tibetský aktivista, básník a spisovatel žije v severní Indii, v městě Dharamsala. Je autorem čtyř knih – sbírek básní Crossing the Border (1999), Kora (2002), sborníku esejů Semshook (2007) a souboru povídek, básní a blogů Tsen-göl (2012). V r. 2001 získal literární cenu Outlook-Picador Award. Kora byla přeložena i do češtiny a měla by vyjít na jaře 2019 v souvislosti s návštěvou Tenzina Tsundue v České republice. Také se připravuje český překlad knihy Semshook.
