Nad operetou se smráká
Hned úvodem je třeba říci, že pro operetu jsem nikdy příliš nehoroval. Snad pro její podbízivost, triviálnost milostných zápletek a dalších klišé, suma sumárum pro zbytnělou a přitom nezakrývanou míru zábavnosti. Totéž platí ještě v daleko větší míře pro muzikály, na ty už vůbec nechodím (až na klasiku jako je My Fair Lady, Loď komediantů, Šumař na střeše a samozřejmě celý Bernstein). Na těch dnešních mi vadí jejich vtíravá komerčnost, pop-musicové nešvary, zpívání na mikroporty či dokonce na playback, jejich výroba připomínající běžící pás. Ale…