Po prvním víkendu od teroristických útoků v Barceloně a v Cambrils, kde bylo zavražděno čtrnáct lidí a osmdesát zraněno, sice zbývá mnoho otazníků, ale některé věci jsou celkem jasné. Jenom shodou náhod nenastalo ještě mnohem strašlivější krveprolití, a také to, že došlo k chybám na straně bezpečnostních sborů, které zatím nebyly objektivně vyhodnoceny, protože to je v současné situaci naprosto politicky neprůchodné. Politika vstupuje do vyšetřování útoků i do uctění památky obětí sice trochu stranou zájmu veřejnosti, ale zato velmi ostudným způsobem.

Představitelé katalánské autonomní vlády (Generalitat) z levicově nacionální koalice jednak dokázali, že absolutně nejsou na výši řešení takových hrozeb, jako je mezinárodní terorismus. Přesto se od počátku pasovali do role jediných lídrů protiteroristického boje a „hlavních truchlících“. I přes různé proklamace jednoty se španělskými reprezentanty si ani na okamžik neodpustili přihřát si politickou polívčičku. Španělskou vládu a premiéra Rajoye vmanipulovali do obtížně řešitelné situace. Rajoy se tak v Barceloně musel chovat spíš jako diplomat než jako politický lídr v krizové situaci. Přitom politické ambice katalánistů sehrály mimořádně negativní roli v tom, co atentátům předcházelo.

Vzhledem k zákeřnosti podobných teroristických akcí je těžké někoho volat ex post k politické odpovědnosti. Přesto ale důležitá média upozorňují na několik pochybení a sporných postupů katalánské autonomní policie Mossos d’Esquadra, které nastaly jak před útokem na Las Ramblas tak i po  něm.

V noci (ve 23:17 hodin) před teroristickým útokem na Las Ramblas došlo k výbuchu v domě v obci Alcanar. Mossos d’Esquadra našli v nelegálně obývané stavbě desítky lahví propanbutanu, jednoho mrtvého a jednoho těžce zraněného člověka, oba marockého původu. Vyhodnotili to ale jako nehodu. Až v pátek si výbuch spojili s teroristickým útokem a po bližším prohledání našli v troskách ještě jednu mrtvolu, zřejmě imáma z města Ripoll, hlavu celé akce, a látky k výrobě výbušniny, které pod názvem „satanova matka“ používají teroristé z ISIS.  Jen díky této explozi a dalším nečekaným náhodným komplikacím ztratili teroristé možnost zaútočit dodávkami naloženými propanbutanem a výbušninami a způsobit v Barceloně naprostou katastrofu. Spekuluje se dokonce, že chtěli vyhodit do povětří Gaudího chrám Sagrada Familia se stovkami návštěvníků uvnitř.

Terorista, který řídil vraždící dodávku na Las Ramblas, pravděpodobně Younes Abouyaaqoub, poté, co zabil třináct lidí, utekl z místa činu a do publikování tohoto textu se ho nepodařilo najít. V pátek ráno informovala oficiální místa, že Mossos d’Esquadra zastřelili předešlé noci pět teroristů, kteří se pokusili vraždit v letovisku Cambrils. Následně se ukázalo, že k tomu došlo tak, že teroristé najeli do policejního auta, které hlídkovalo na kruhovém objezdu. Jednoho příslušníka Mossos nárazem zranili a jejich vlastní auto se pak převrátilo na střechu. Čtyři teroristé se vysoukali z auta a s noži se pokusili zaútočit na druhého člena hlídky – policistku, která je naštěstí všechny zastřelila. Jednala ovšem v podstatě v sebeobraně a podle svědků křičela „zavolejte 112“. Pátý útočník stačil na útěku ještě zabít náhodně procházející ženu a pak ho zastřelil místní strážník. Tedy žádná protiteroristická operace, jak se z prvních zpráv zdálo.

I hlavní španělská média přistupují k hodnocení událostí opatrně. Pouze konzervativní deník ABC připomenul, že pouhých devětatřicet dní před útoky se sešli španělský ministr vnitra José Antonio Zoido a radní pro vnitřní otázky katalánské Generalitat Jordi Jané, aby stvrdili, že katalánská autonomní policie bude pevnou součástí madridské Zpravodajské protiteroristické centrály (CITCO). Teprve od sjednání této dohody se tak stali Mossos pevnou součástí zpravodajské sítě. Jordi Jané byl týden na to odvolán z funkce a s ním i šéf katalánské policie Albert Batlle, protože katalánistickým politikům nepřišli jako spolehliví vzhledem k chystanému referendu o samostatnosti. Mossos tak neměli dostatečný přístup ke kvalifikovaným informacím, nebyli dostatečně propojeni s protiteroristickými centrálami. Katalánská autonomní policie je nepochybně kvalitní bezpečnostní sbor, ale čelit terorismu nebyla a nemohla být připravená.  A spolupracovat s velmi zkušenými španělskými protiteroristickými zpravodajci z doby boje proti ETA nemělo zřejmě nové vedení Mossos vzhledem k důvodům čistek zrovna mezi prioritami.

V prvních hodinách bezprostředně po krvavém útoku na bulvárech Las Ramblas, kdy byli všichni v naprostém šoku, vystoupil šéf Generalitat Carles Puigdemont společně se starostkou Adou Colau a místopředsedou Generalitat Oriolem Junquerasem. Zcela spontánně vystupovali, jako by už Barcelona ani neležela ve Španělsku. První poděkování za odvedenou práci patřila jen orgánům katalánské samosprávy a za podporu katalánské a světové veřejnosti a některým politikům (španělských) autonomních vlád. V pátek katalánisté trochu ubrali a s již přítomným premiérem Rajoyem hovořil Puigdemont o spolupráci a nutnosti odsunout politické spory na později. Přesto po celý víkend v atmosféře smutku a zjitřených emocí vyvěraly další a další politické intriky katalánských lídrů.

Tak například radní katalánské Generalitat pro zahraničí Raül Romeva se krátce sešel s ministry zahraničí Francie a Německa (ti přijeli vyjádřit soustrast a navštívit přeživší ze svých zemí), které přivítal jako své protějšky. Tiskový mluvčí Generalitat Pere Martín v návaznosti na to napsal zcela bez skrupulí: „Vzpomeňte si, jak nám říkali, že nebudeme mít žádné zahraniční vztahy a že nás nikde nepřijmou. No, a teď radní Romeva přijímá (ministry) ve své kanceláři.“

Hned den po útoku Puigdemont pronesl na otázku reportéra Onda Cero, že ani teroristické činy nemají s jeho plány na referendum o odtržení Katalánska nic do činění. Katalánský radní pro vnitřní záležitosti zase reportoval v sobotu o zraněných z nemocnic tak, že zvlášť uváděl španělské raněné a zvlášť katalánské. Vrcholem nevkusu pak bylo nedělní prohlášení poslankyně katalánského parlamentu Mirei Boya z extrémně levicové formace CUP, že se její lidé nezúčastní na příští týden svolané demonstrace proti terorismu, pokud bude přítomen král Felipe VI. Odůvodnila to tak, že král a španělská oligarchie svými kontakty s monarchiemi Perského zálivu podporují džihád a Islámský stát.

I přesto, že na páteční manifestaci solidarity na barcelonské Plaza de Catalunya stáli vedle sebe král Felipe VI., španělský premiér Mariano Rajoy a šéf autonomní katalánské vlády Carles Puigdemont, a že společně proklamovali jednotu v boji s terorismem, je zřejmé, že proklamovaná jednota už nyní má mnoho trhlin. Až opadnou emoce, independentisté opět přitvrdí. Objektivní vyšetření postupu bezpečnostních složek bude zcela nepochybně zpolitizováno, jestli se k němu vůbec někdo odváží přistoupit.