V reakci mimo jiné i na váš projev 17. listopadu, ve kterém jste kritizoval pojetí politiky jako firmy, potrefená husa, šéf ANO a ministr financí Andrej Babiš, se nechala slyšet, že politici se nemění na náměstích, ale ve volbách, jejichž výsledek by měla menšina akceptovat. Co byste k tomu řekl?

To je přesně v dosavadní linii Václav Klaus – Miloš Zeman, tedy naprosté nechuti k občanské společnosti, která se organizuje zdola, ať už v malé či velké věci. A Babiš v tom pokračuje. Já už o nutnosti politického pluralismu psal v roce 1966 – to by mě zajímalo, co si tehdy myslel.

Pro Babiše demokracie volbami zřejmě končí, ačkoli demokracie naopak volbami začíná…

Nechápu, že se Babišovi odpustil jeho výrok ze sjezdu ANO, na kterém pro něj hlasovalo 99 lidí ze sta přítomných – bylo tam přesně sto lidí, aby se to zřejmě lépe počítalo, nebo aby ten „PR efekt“ byl větší. Novináři se ho tehdy ptali, jestli mu výsledek nepřipadá divný, že hlasování připomíná dobu před listopadem, a on na to řekl takovou drzost: No vidíte, kdybych věděl, že to vzbudí takové pobavení, tak bych zařídil, aby pro mě hlasovalo 84 lidí.

Já si myslel, že on s vlastní firmou v politice skončí, před krajskými volbami, ale on do toho najel znovu, a aby se to lidem kór líbilo, tak je to navíc ještě rodinná firma.

Kdo v tuto chvíli znamená větší ohrožení pro demokracii, Zeman nebo Babiš?

Větší ohrožení pro demokracii je Andrej Babiš, nepochybně, a to ne jen proto, že prezident de facto nemá žádné velké pravomoci, zatímco premiér, o kterém Babiš sní a který bude mít pod kontrolou ministerstvo financí, je obrovská kumulace moci. On možná bude muset prodat ty své dva deníky, ale kdo ví, komu to prodá. Nechcete to koupit, Babylon? Já bych vám přispěl!

Mladou frontu ne, ale Lidovky bychom klidně převzali…

Tak to je dobrá zpráva…

Pro příští volby bude asi klíčový osud sociální demokracie…

Já ještě nepřestal věřit v nějaký dobrý kořínek Sobotky, ale obávám se, že ho někdo má „na háku“, protože on se před vámi vzmuží a vzápětí se zhroutí, jako kdyby ztratil nějakou vnitřní pružinu. A nejde jen o Zemana a Babiše – vzadu jsou pořád komunisté, kteří jsou připraveni vstoupit do koalice, pokud bude Babiš premiérem. Sám Babiš se nechal slyšet, že nic nemůže předem vyloučit, tedy komunisty.

Proč mají komunisté v Českých zemích tradičně tak silnou základnu?

Protože tento národ se obrodil, ne zrodil, ale obrodil, ze svých nižších středních vrstev a od té doby zůstal placatej – my jsme se nehlásili ani k těm aristokratům, kteří byli Češi a udělali strašně moc pro všechny ty obrozenecké podniky, jako třeba Kolowratové. Co jsme udělali první v roce 1918? Zrušili jsme šlechtické tituly jako ten zásadní problém! Česká společnost je rovnostářská, čehož si všimli různí politologové už mezi válkami, že co je u nás pravice, je jinde střed, a co je u nás levice, je jinde komunistická strana. Je to dáno sociální strukturou a mentalitou, které z ní vyplývá – to znamená nechuť ke státu a ke všem institucím, partajím, církvím, k jakémukoli řádu, k hierarchii. Peroutka tomu říká rozptýlený anarchismus – takový sice krotký, ale za to neprůstřelný: na nás si nikdo nepřijde!

Ovšem Schwarzenberg, který jako aristokrat, „latifundista“, katolík, „pobělohorský přivandrovalec“… ztělesňuje všechny české ne jen rovnostářské fobie, získal v prezidentských volbách 2 miliony 400 tisíc hlasů.

To by malý zázrak, ale pak ho na to stejně nachytal Moravec v TV otázkou na Beneše, na kterou nebyl Karel připraven, byl v ráži, a tak to tam vypálil – měl to říct národu až jako prezident: to by byla přesně jeho parketa, říkat lidem věci, které nechtějí slyšet.

Je Zeman v prezidentských volbách porazitelný?

Ano je porazitelný. Kdyby z Kroměřížské výzvy, která se mi v něčem nelíbí a dělá taky hlouposti, vyšlo to základní, že by ten třetí, čtvrtý, pátý z prvního kola podpořili ve druhém kole toho nejúspěšnějšího, tak je to velmi pravděpodobné, protože Zeman si nedokáže pomoct – dělá jednu chybu a ostudu za druhou, kdy si lidé, kteří ho volili minule, řeknou, tak to už ne, to nejde.

Kdo má podle vás šanci proti Zemanovi uspět?

To nevím, ale řeknu vám můj tip. Je to člověk, který není bohužel moc známý a on se ani nestará o to, aby byl – Pavel Fišer, který byl sedm let velvyslancem v Paříži, a teď převzal po Hartlovi STEM.

Já bych bral Magdu Vašáryovou, ale nevím, zda má české občanství.

To je dobrý tip, mám ji rád a Češi myslím taky. A taky ví, co to je prohrát velkou volbu – to se můžete zhroutit, ona se ale nezhroutila a prohrála hned dvakrát.

Jak to, že Slováci si dokázali zvolit za hlavu státu člověka, který reprezentuje slušnost, zatímco Češi si vybrali hulváta?

Pan Kiska na Slovensku je příklad toho, že pes není zakopán v přímé volbě, i když já byl od začátku proti. Mé důvody ale nebyly ani tak ústavněprávní, jako spíš historické. Je teď čtu takový málo známý Peroutkův text – Peroutku mohu číst od rána do večera, mně se ta jeho věta, ten jeho způsob takové lehoučké distance, strašně líbí. Je to dlouhý rozhovor pro Svobodnou Evropu, na čtyřicet stran, který vyšel kdysi v exilu, a on to tam o první republice říká přímo: Masaryk byl po celou dobu mimo ústavu. To není nic ani tak proti TGM, ale proti tomu, že to nikomu nevadilo! Akorát Švehla ho občas trochu klepl přes prsty – tak, pozor, pane prezidente, tohle ne, abyste ministrům psal do jmenovacích dekretů, co mají dělat. O to velmi usiloval Zeman v roce 2013, když prosazoval úřednickou vládu. Hlavní problém se Zemanem a Babišem je, že se tady nectí ústava. Lidi nezajímá dělba moci, která je základem demokracie, a to ani ty vzdělané. Proto dopadla ta přímá volba tak, jak dopadla, protože se tady tolerují přešlapy.