Milý pane Milane, dostal se mi do ruky text, datovaný 10. prosince 2017, který jste poskytl podivnému médiu s názvem PARLAMENTNÍ LISTY. Tento text se týká Vaší recenze knihy MAGOR A JEHO DOBA od Marka Švehly. Celkem oprávněně se ohrazujete vůči nepřesnostem, či nepravdám, které se týkají Vaší osoby. Rovněž se kriticky vyjadřujete k postavě Ivana Martina Jirouse. Souhlasím s Vámi, když uvádíte, že je jaksi „přemagorováváno“. Ale to už tak bývá, když odejde významná osobnost. A Ivan Jirous rozhodně takovou osobností byl, ať se to někomu líbí, nebo ne. Kromě nezpochybnitelně kvalitního básnického díla po něm zůstalo cosi těžko definovatelného. Minimálně pro jednu generaci se stal symbolem svobodného postoje v totálně nesvobodné době.

Tím se stal vzorem pro tisíce lidí, které Vy nazýváte slepci a Magora jednookým, který je vedl. Pane Milane, mnozí z těchto slepců se chovali statečněji než Vy. V textu uvádíte, že Jirousovo dílo je nevýznamné pro svoji povrchnost a nedovzdělanost. Musím vám oponovat. Ivan Jirous vystudoval Filosofickou fakultu University Karlovy, obor dějiny umění. Jeho diplomová práce se mimo jiné zabývala dílem Jiřího Koláře, toho Koláře, který vám později na Západě tolik pomohl tím, že vás seznámil s důležitými lidmi.

Jirous následně publikoval řadu významných prací, např. o Andy Warholovi, ruské avantgardě a především o Lucio Fontanovi, atd. Ve svém oboru dosáhl maximálního erudovaného vzdělání. Jeho odborná práce byla přerušena normalizací, která postihla tisíce jemu podobných. Není tedy pravda, že za to mohl alkohol, jak bezostyšně uvádíte. Jirous – na rozdíl od Vás – vysokou školu dostudoval. Pokud vím, byl jste vyhozen z Akademie výtvarných umění pro celkem zásadní delikt, za který byste musel opustit každou vysokou školu – všude na světě. Nebudu se pouštět do detailů, nechci být jako Vy. Jirouse totiž vůbec nešetříte a zhusta uvádíte detaily z jeho života, které jsou pohříchu velice intimní. Viz Vaše interpretace Jirousova komplikovaného vztahu s manželkou Věrou.

Nemyslíte, že tím neurážíte jen Ivana, ale i jeho ženu? Podle Vás se Jirous dostal do kriminálu především pro své opilecké eskapády.

Pane Milane, to opravdu myslíte vážně?

Zhruba v době Jirousova 4. věznění (mimo jiné za časopis Vokno a angažmá v hnutí VONS) jste Vy pobýval zcela legálně v západním Německu, užívaje multipl výjezdní doložky, která vás opravňovala kdykoliv si zajet do Čech a zase zpět.

Víte, že v té době probíhala estébácká akce ASANACE, která postihla tolik lidí, např. Vráťu Brabence, Pavla Zajíčka, Vlastu Třešňáka aj. (pokud vím, ani slovem jste se nikoho z nich nezastal). Chápu to. Nikdo není dost odvážný. Jako např. Vy – na koncertě PPU v Rudolfově, kde jste se tak nehrdinně schovával v kufru auta, zatímco ostatní dostávali nakládačku.

Pane Milane, tvrdíte, že Jirousův osud nebyl osudem bojovníka proti komunismu, ale zoufalce, který propadl alkoholu. Soudruh Kojzar by to nenapsal lépe. -Anebo soudruh Rzounek, který sepsal znalecký posudek při soudu s Plastikama. Pane Milane, nevím, kde jste byl, když zabili Pavla Wonku. V té době totiž dostal Jirous svůj další v pořadí pátý kriminál, za ručení podpisů petice „Tak dost“, kterou sepsal spolu s Jiřím Tichým.

A týkala se právě Wonkovi smrti. No asi musel být Jirous „vožralej“, když tohle udělal s vědomím, že si to zase odsedí. Milý pane Milane, Ivan Jirous si Vás vážil, dokonce i jako výtvarníka. Pokaždé byl na vaší straně a vždycky byl hotov se vás protikomukoliv zastat.

Nevytahujte špínu na jiné, zvláště ne na ty, kteří se již nemohou bránit. Je to nízké, hloupé a UBOHÉ. (To mě mrzí nejvíc).

Mějte krásné dny P. S. Jen pro úplnost – skupina Beatles se za Vás nikdy nepodepsala. Podpis za Vaše netrestání připojila jen Yoko Ono a její manžel.

Původně vyšlo v papírovém vydání revue Babylon 16. 4. 2018